\vec x^{(k+1)}=\vk x+H^{(k+1)} (\vec f-A \vk x), kde $\{H^{(k)}\}_{k=1}^{\infty}$ je vhodně zvolená posloupnost matic. Vektor $\vec

Buď $A\in\mathbbm C^{m, n}$. Potom matici $A^H=\bar A^T$ nazveme maticí hermitovsky sdruženou k matici A. \item Matice $A$ se nazývá normální, je-li $A^HA=AA^H$.

%\def\mathfrak{\mathcal} % pokud neni k dispozici frak \def\rightarrowfill@x#1{\m@th\setboxz@h{$#1\cary$}\ht\z@\z@

\mathcal{K} = \left\{ A : \ud(A,S) = r \right\}. Nechť $S=[x_0,y_0]$ a bod $A=[x,y]$. Pak $A\in\mathcal{K}$ když $\ud(A,S)=r$, tj.

%\def\mathfrak{\mathcal} % pokud neni k dispozici frak \def\rightarrowfill@x#1{\m@th\setboxz@h{$#1\cary$}\ht\z@\z@

\def\mathfrak{\mathcal} % pokud neni k dispozici frak \def\rightarrowfill@x#1{\m@th\setboxz@h{$#1\cary$}\ht\z@\z@

$n>1$ a dále to, že zobrazení $\tucne r$ je $n$-regulární (tj. h$(\tucne …estability úloh, byl vyvinut postup zkracující intervaly, na niž probíhá řešení počátečních úloh. Vraťme se k okrajové úloze (\ref{okra

$\Gamma$ po částech třídy $\mathcal C^1$, $L$ je eliptický parciální u^{k+1}_j=u^k_j+\frac\tau{h^2}D\left(u^k_{j+1}-2u^k_j+u^k_{j-1}\right)+\tau f^k_j.

(\ref{zakonyzachovani}) skalárně zobrazením $\tucne\phi\in\mathcal C^1((t_1,\,t_2)\times\mathbbm R)$ a vzniklou rovnost integrujme přes $\lan U$, které splňuje předchozí vztah pro každé zobrazení $\tucne\phi\in\mathcal

\mathcal{R}^n $. \begin{example}[Buffonův problém házení jehlou]

$$ \mathrm{H}(N,r,n) \dot = \mathrm{B}_i \left(n,\frac{r}{N}\right) $$ \item { $ X_{t+h} - X_t $ nezávisí na $ t $ }

kde $ A_j \in \mathcal{A},\ a_j \in \mathbb{R} $. Integrál takové funkce $ \varphi $ vzhledem k …\Omega = \Omega_1 \times \Omega_2 $. Přitom ale $ \mathcal{A}_1 \times \mathcal{A}_2 $, definovaná jako

Buď $ X \in \mathcal{L}_1 $. Potom pro každé $ \varepsilon > 0 $ platí Buď $ X \in \mathcal{L}_2 $. Potom pro každé $ \varepsilon > 0 $ platí

…_j \right)_{j=1}^{N} $ náhodné veličiny na prostorech $ \left(\Omega_j,\mathcal{A}_j, \mathrm{P}_j \right) $ s rozděleními $ \mathrm{P}^{X_j} = \mathrm{P …dehat{N} \right) = \sigma \left( \times_{k=1}^{l} A_{j_k}\ :\ A_{j_k} \in \mathcal{A}_{j_k},\ l \in \widehat{N} \right) $$

\def\mathfrak{\mathcal} % pokud neni k dispozici frak \def\rightarrowfill@x#1{\m@th\setboxz@h{$#1\cary$}\ht\z@\z@

\def\mathfrak{\mathcal} % pokud neni k dispozici frak \def\rightarrowfill@x#1{\m@th\setboxz@h{$#1\cary$}\ht\z@\z@

…pi}^\pi f^2$ platí, že $\int\limits_{-\pi}^\pi f$ konverguje absolutně (Hölderova nerovnost - viz FA1). \mathcal{R}^2(a,b)$, kde $b-a=2\pi$, platí:

\item Jednoznačnost: $\forall x\in X$ je zobrazení $h:y\mapsto\vecc{xy}$ \item Formálně označíme $(x,y)\mapsto\vecc{xy}=y-x=\vec h\overset{\text{ozn.}}{=}\vecc{y-x}$. Šipku nad rozdílem dvou bodů z~afinn

…tné, tj. pro nekonečnou dimenzi věta neplatí. Protipříklad: Nechť $\mathcal P_{[0,1]}$ je prostor reálných polynomů definovaných na $[0,1]$, na ně L\vec h &= \lim_{t\to 0}\frac1tL\left(t\vec h\right)

\def\mathfrak{\mathcal} % pokud neni k dispozici frak \def\rightarrowfill@x#1{\m@th\setboxz@h{$#1\cary$}\ht\z@\z@