NME01:Kapitola1
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu NME01
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu NME01 | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:33 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:59 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:54 | header.tex | |
Kapitola1 | editovat | Reprezentace čísel v počítači | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:55 | 01_reprezentace_cisel_v_pocitaci.tex | |
Kapitola2 | editovat | Chyby | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:55 | 02_chyby.tex | |
Kapitola3 | editovat | Úlohy lineární algebry | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:30 | 03_ulohy_lin_alg.tex | |
Kapitola4 | editovat | Řešení soustav Ax - b | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:56 | 03a_reseni_soustav_Ax-b.tex | |
Kapitola5 | editovat | Vlastní čísla | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:56 | 03b_vlastni_cisla.tex | |
Kapitola6 | editovat | Determinant | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:57 | 03c_determinant.tex | |
Kapitola7 | editovat | Aproximace funkcí | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:31 | 04_aproximace_funkci.tex | |
Kapitola8 | editovat | Interpolace | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:57 | 04a_interpolace.tex | |
Kapitola9 | editovat | Čebyševova aproximace | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:58 | 04b_cebysevovy_aproximace.tex | |
Kapitola10 | editovat | Metoda nejmenších čtverců | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:58 | 04c_metoda_nejmensich_ctvercu.tex | |
Kapitola11 | editovat | Řešení nelineárních rovnic | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:32 | 05_reseni_nelinearnich_rovnic.tex | |
Kapitola12 | editovat | Bisekce | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:59 | 05a_bisekce.tex | |
Kapitola13 | editovat | Metoda sečen | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 15:59 | 05b_metoda_secen.tex | |
Kapitola14 | editovat | Regula falsi | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:00 | 05c_regula_falsi.tex | |
Kapitola15 | editovat | Metoda Newton-Raphsonova | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:00 | 05d_newton_raphsonova_metoda.tex | |
Kapitola16 | editovat | Hledání kořenu polynomu | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:00 | 05e_hledani_korenu_polynomu.tex | |
Kapitola17 | editovat | Mullerova metoda | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:01 | 05f_mullerova_metoda.tex | |
Kapitola18 | editovat | Prostá iterace | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:01 | 05g_prosta_iterace.tex | |
Kapitola19 | editovat | Metoda Newton-Raphson pro systémy rovnic | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:01 | 05h_newton_raphsonova_metoda_pro_systemy_rovnic.tex | |
Kapitola20 | editovat | Hledání extrémů funkcí | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:32 | 06_hledani_extremu_funkci.tex | |
Kapitola21 | editovat | Metoda zlatého řezu | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:03 | 06a_metoda_zlateho_rezu.tex | |
Kapitola22 | editovat | Parabolická iterpolace | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:04 | 06b_parabolicka_iterpolace.tex | |
Kapitola23 | editovat | Nelder Meadova metoda | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:09 | 06c_nelder_meadova_metoda.tex | |
Kapitola24 | editovat | Gradientní metody | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:09 | 06d_gradientni_metody.tex | |
Kapitola25 | editovat | Numerická integrace | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:32 | 07_numericka_integrace.tex | |
Kapitola26 | editovat | Kvadraturní vzorce | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:09 | 07a_kvadraturni_vzorce.tex | |
Kapitola27 | editovat | Integrály se singularitami | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:10 | 07b_integraly_se_singularitami.tex | |
Kapitola28 | editovat | Gaussovy kvadratury | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:20 | 07c_gaussovy_kvadratury.tex | |
Kapitola29 | editovat | Integrace Monte Carlo | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:20 | 07d_integrace_monte_carlo.tex | |
Kapitola30 | editovat | Obyčejné diferenciální rovnice | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:33 | 08_obycejne_diferencialni_rce.tex | |
Kapitola31 | editovat | Eulerova metoda | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:21 | 08a_eulerova_metoda.tex | |
Kapitola32 | editovat | Metoda středního bodu | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:21 | 08b_metoda_stredniho_bodu.tex | |
Kapitola33 | editovat | Heunova metoda | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:22 | 08c_heunova_metoda.tex | |
Kapitola34 | editovat | Runge Kuttovy metody | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:22 | 08d_runge_kuttovy_metody.tex | |
Kapitola35 | editovat | Metoda leap frog | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:22 | 08e_metoda_leap_frog.tex | |
Kapitola36 | editovat | Metoda prediktor korektor | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:22 | 08f_metoda_prediktor_korektor.tex | |
Kapitola37 | editovat | Metoda střelby | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:23 | 08g_metoda_strelby.tex | |
Kapitola38 | editovat | Metoda konečných diferencí | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:23 | 08h_metoda_konecnych_diferenci.tex | |
Kapitola39 | editovat | Variační metody | Kunzmart | 5. 6. 2021 | 16:23 | 08i_variacni_metody.tex |
Zdrojový kód
% \wikiskriptum{NME01} \section{Reprezentace čísel v počítači} 2 základní způsoby: \begin{itemize} \item \underline{celá čísla}: \begin{itemize} \vspace{-1 em} \item datový typ \underline{integer}: \stackengine{\stackgap}{\(\toverbrace{ 2 \text{ byty} = 16 \text{ bitů} } \)}{\scriptsize{záleží na konkrétním programovacím jazyce}}{O}{c}{F}{T}{S} \( = 2^{16} \text{ čísel} \implies \text{ rozsah } \langle -2^{15},2^{15}-1\rangle \) \item datový typ \underline{longint}: \( 4 \text{ byty} = 32 \text{ bitů} = 2^{32} \text{ čísel} \implies \text{ rozsah } \langle -2^{31},2^{31}-1\rangle \) \end{itemize} \item \underline{reálná čísla}: \begin{itemize} \item[=] floating point, pohyblivá desetinná čárka \item vyjádříme jako: \( \tunderbrace{ \text{znaménko} }^{\pm}_{1 \text{ bit}}\times \tunderbrace{ \text{mantisa} }^{5,4827311\ldots}_{\text{int/longint}}\times \) \stackon{exponent}{\scriptsize{\( 10^{\pm e} \)}} \( \leftarrow \) uložena v binární soustavě \item \underline{matisa} (=signifikand): \begin{itemize} \item počet bitů určuje \underline{přesnost} čísla \( \rightarrow \) \underline{omezená} datovým typem (float/double) \item číslo reprezentováno ve dvojkové soustavě: \( \tunderbrace{1,\ldots}_{\text{interval } \left< 1,2 \right>}\cdot 2^{e} \) \item interval \( \left< 1,2 \right> \) je rozdělený rovnoměrně a do paměti se uloží jen čísla \( 1,1+\varepsilon,1+2\varepsilon,\ldots ,2 - \varepsilon \rightarrow \) \underline{strojové \( \varepsilon \)} = nejmenší \( \varepsilon \), které po přičtení k jedničce dá číslo odlišné od jedničky (např. \( 1+\frac{\varepsilon}{2} = 1 \), ale \( 1+\varepsilon \neq 1 \)) \item čím \underline{více platných číslic} \( \implies \) \underline{menší \( \varepsilon \)} \item na intervalu \( \left< 2, 4 \right> \) jsou také čísla rozdělena rovnoměrně krokem \( \varepsilon\cdot 2^e \)\\ \( \implies \) interval rozdělen jako \( 2,2+2\varepsilon,\ldots,4-2\varepsilon \)\\ \( \implies \) obecně pro libovolnou soustavu o základu \( \beta \) platí, že velikost kroku na intervalu \(\left<\beta^{e},\beta^{e+1} \right>\) je \( \varepsilon = \beta^e\cdot\varepsilon_\text{min} \) \end{itemize} \item \underline{přesnost}: \begin{itemize} \item \underline{jednoduchá přesnost}: \begin{itemize} \item \( 4 \) byty \( = 32 \) bitů \( = 1 \) znaménko \( \times \) 23 mantisa \( \times \) 8 exponent \item strojová přesnost: \( \varepsilon_m = 2^{-23}\doteq 10^{-7} \) \ldots 7 dekadických cifer přesnosti \end{itemize} \item \underline{dvojnásobná přesnost}: \begin{itemize} \item 8 bytů = 64 bitů = 1 znaménko \( \times \) 52 mantisa \( \times \) 11 exponent \item strojová přesnost: \( \varepsilon_m = 2^{-52} \doteq 10^{-16} \) \ldots 16 dekadických cifer přesnosti \end{itemize} \end{itemize} \end{itemize} \end{itemize} \subsection{Generátory náhodných čísel} \begin{itemize} \item počítač je \underline{ryze deterministický} \(\implies\) problém generace skutečně náhodných čísel \item metody Monte Carlo = metody užívající generátory náhodných čísel \item programovací jazyky mají základní knihovny pro generování náhodných čísel, ale ty jsou obvykle \underline{generovány s} nějakou \underline{periodou} \item dalším problémem je tzv. \underline{sekvenční korelace} = korelace po sobě jdoucích náhodných hodnot \item lze generovat náhodná čísla i s nějakým rozdělením \(f(x)\rightarrow\) primitivní funkce musí být invertibilní, abychom mohli psát \(\underline{x = F^{-1}(y)}\), kde \(y \in \left<0,1 \right>\), \(y\) je náhodné číslo a \(x\) hledáme podle rozdělení \end{itemize}