Matematika2:Kapitola4: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
m (oprava překlepu) |
|||
Řádka 141: | Řádka 141: | ||
$$ | $$ | ||
m_k = \min\limits \{ r(\varphi) : \varphi \in [\varphi_{k-1},\varphi_k] \}, \quad | m_k = \min\limits \{ r(\varphi) : \varphi \in [\varphi_{k-1},\varphi_k] \}, \quad | ||
− | M_k = \ | + | M_k = \max\limits \{ r(\varphi) : \varphi \in [\varphi_{k-1},\varphi_k] \}. |
$$ | $$ | ||
Potom obsahy $A_k$ plošky $\{ [r, \varphi]_p : \varphi\in[\varphi_{k-1},\varphi_k] \wedge 0 \leq r \leq r(\varphi) \}$ se dají $\forall k$ odhadnout dolní a horní kruhovou výsečí | Potom obsahy $A_k$ plošky $\{ [r, \varphi]_p : \varphi\in[\varphi_{k-1},\varphi_k] \wedge 0 \leq r \leq r(\varphi) \}$ se dají $\forall k$ odhadnout dolní a horní kruhovou výsečí |
Verze z 13. 6. 2019, 09:59
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu Matematika2
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu Matematika2 | Fucikrad | 14. 9. 2011 | 16:01 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Admin | 7. 9. 2015 | 19:27 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Fucikrad | 6. 2. 2022 | 15:05 | header.tex | |
Kapitola1 | editovat | Techniky integrace | Fucikrad | 6. 2. 2022 | 15:06 | kapitola1.tex | |
Kapitola2 | editovat | Zobecněný Riemannův integrál | Fucikrad | 6. 2. 2022 | 15:06 | kapitola2.tex | |
Kapitola3 | editovat | Kuželosečky | Fucikrad | 6. 2. 2022 | 15:07 | kapitola3.tex | |
Kapitola4 | editovat | Polární souřadnice | Fucikrad | 6. 2. 2022 | 15:08 | kapitola4.tex | |
Kapitola5 | editovat | Křivky dané parametricky | Fucikrad | 25. 4. 2022 | 15:28 | kapitola5.tex | |
Kapitola6 | editovat | Supremum a infimum | Fucikrad | 13. 3. 2012 | 14:41 | kapitola6.tex | |
Kapitola7 | editovat | Posloupnosti reálných čísel | Fucikrad | 6. 4. 2023 | 08:47 | kapitola7.tex | |
Kapitola8 | editovat | Řady | Fucikrad | 24. 5. 2022 | 11:01 | kapitola8.tex | |
Kapitola9 | editovat | Taylorův polynom a Taylorova řada | Fucikrad | 20. 4. 2022 | 10:15 | kapitola9.tex | |
Kapitola10 | editovat | Mocninné řady | Fucikrad | 6. 2. 2022 | 15:10 | kapitola10.tex |
Vložené soubory
soubor | název souboru pro LaTeX |
---|---|
Image:kuzelky.pdf | kuzelky.pdf |
Image:A.png | A.png |
Image:B.png | B.png |
Image:C.png | C.png |
Image:D.png | D.png |
Image:E1.png | E1.png |
Image:E2.png | E2.png |
Image:E3.png | E3.png |
Image:E4.png | E4.png |
Image:F1.png | F1.png |
Image:F2.png | F2.png |
Image:F3.png | F3.png |
Image:F4.png | F4.png |
Image:J.png | J.png |
Image:K.png | K.png |
Image:L.png | L.png |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{Matematika2} \section[Polární souřadnice]{\fbox{Polární souřadnice}} \subsection{Definice} \begin{remark} Kartézské souřadnice bodu značíme v této kapitole indexem $k$, např. $A=[x,y]_k$; nově definované polární souřadnice pak indexem $p$, např. $A=[r,\varphi]_p$. \end{remark} \begin{define}[Polární souřadnice] Bod $[r, \varphi]_p$ v polárních souřadnicích leží ve vzdálenosti $|r|$ od pólu $[0, 0]_k$ na polopřímce svírající s polární osou úhel $\varphi$, pokud $r>0$; úhel $\varphi+\pi$, pokud $r<0$ nebo libovolný úhel, pokud $r=0$. \end{define} \begin{remark} Základní vlastnosti polárních souřadnic: \begin{enumerate} \item Nejednoznačnost $[r, \varphi]_p = [r, \varphi+ 2k\pi]_p$ pro $\forall k\in\Z$. \item Počátek (=pól) $[0,0]_k = [0, \varphi]_p$ pro $\forall \varphi\in\R$. \item $[r, \varphi+\pi]_p = [-r, \varphi]_p$. \end{enumerate} \end{remark} \begin{theorem}[Vztah polárních a kartézských souřadnic]\label{thm:pk} Bod $[r, \varphi]_p$ v polárních souřadnicích je bod $[x, y]_k$ v kartézských souřadnicích, když platí \begin{align*} x &= r\cos\varphi, \\ y &= r\sin\varphi. \end{align*} \begin{proof} \begin{enumerate} \item $r=0$: $[0,0]_k=[0,\varphi]_p$ pro $\forall \varphi\in\R$ a proto obě rovnosti platí. \item $r>0$: $x=r\cos\varphi$, $y=r\sin\varphi$ udávají polohu bodu na kružnici, tj. $x^2+y^2 = r^2$. \item $r<0$: $[r,\varphi]_p = [-r,\varphi+\pi]_p$, přičemž $-r>0$ můžeme pro tuto volbu použít předchozí, již dokázaný, bod: \begin{align*} x &= -r\cos(\varphi+\pi) = -r(\cos\varphi\cos\pi-\sin\varphi\sin\pi) = r\cos\varphi, \\ y &= -r\sin(\varphi+\pi) = -r(\sin\varphi\cos\pi+\sin\varphi\cos\pi) = r\sin\varphi. \end{align*} \end{enumerate} \end{proof} \end{theorem} \begin{corollary}[Inverzní vztah polárních a kartézských souřadnic]\oprava \begin{itemize} \item Pro $x\neq 0$ platí $\varphi = \arctg{\frac{y}{x}}$ a $r^2 = x^2+y^2$. \item Pro $y\neq0$ platí $\varphi = \arcctg\frac{x}{y}$ a $r^2 = x^2+y^2$. \item Pro $x=0$ a $y=0$ je $\varphi \in \R$ a $r=0$. \end{itemize} \end{corollary} \subsection{Symetrie v polárních souřadnicích} \begin{define}[Symetrie v polárních souřadnicích] Řekneme, že křivka $\mathcal{L}$ je symetrická podle \begin{itemize} \item osy $x$, platí-li $[r,-\varphi]_p\in \mathcal{L}$ $\ekv$ $[r,\varphi+2k\pi]_p \in \mathcal{L}$ pro $\forall\varphi$ a $\forall k\in\Z$; \item osy $y$, platí-li $[r,\pi-\varphi]_p\in \mathcal{L}$ $\ekv$ $[r,\varphi+2k\pi]_p \in \mathcal{L}$ pro $\forall\varphi$ a $\forall k\in\Z$; \item pólu $O$ (počátku), platí-li $[-r,\varphi]_p\in \mathcal{L}$ $\ekv$ $[r,\varphi+2k\pi]_p \in \mathcal{L}$ pro $\forall\varphi$ a $\forall k\in\Z$. \end{itemize} \end{define} \subsection{Příklady křivek v polárních souřadnicích} \begin{center} \begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}} \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{A}} Archimedova spirála $\{ [r, \varphi]_p : r=\varphi, \varphi \geq 0 \}$ & \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{B}} $\{ [r, \varphi]_p : r=1-2\cos\varphi \}$ \end{tabular} \begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}} \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E1}} Kardioida (srdcovka) $r=1+\cos(\varphi)$ & \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E2}} Kardioida (srdcovka) $r=1+\sin(\varphi)$ \end{tabular} \begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}} \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E3}} Kardioida (srdcovka) $r=1-\cos(\varphi)$ & \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E4}} Kardioida (srdcovka) $r=1-\sin(\varphi)$ \end{tabular} \begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}} \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F1}} Ulita $r=1+2\sin(\varphi)$ & \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F2}} Ulita $r=1+4\sin(\varphi)$ \end{tabular} \begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}} \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F3}} Ulita $r=1+8\sin(\varphi)$ & \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F4}} Ulita $r=1+4\cos(\varphi)$ \end{tabular} \begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}} \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{C}} $\{ [r, \varphi]_p : r=\cos(2\varphi) \}$ & \centering \fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{D}} $\{ [r_\varphi]_p : r^2=\cos2\varphi \}$ \end{tabular} \end{center} \subsection{Výpočet plochy v polárních souřadnicích} \begin{theorem}[Výpočet plochy] Mějme spojitou funkci $r=\rho(\varphi)$, která na $[\alpha, \beta]$ nemění znamení. Potom plocha ve výseči od $\alpha$ do $\beta$ je $A = \frac12 \int\limits_\alpha^\beta \left( \rho(\varphi) \right)^2 \ud\varphi$. \begin{proof} Nechť bez újmy na obecnosti (BÚNO) je $r\geq 0$ na $[\alpha, \beta]$. Uvažujme rozdělení $$ \varsigma = \{ \alpha=\varphi_0 < \varphi_1 < \dots < \varphi_{n-1}<\varphi_n=\beta\} $$ intervalu $[\alpha, \beta]$ a označme $$ m_k = \min\limits \{ r(\varphi) : \varphi \in [\varphi_{k-1},\varphi_k] \}, \quad M_k = \max\limits \{ r(\varphi) : \varphi \in [\varphi_{k-1},\varphi_k] \}. $$ Potom obsahy $A_k$ plošky $\{ [r, \varphi]_p : \varphi\in[\varphi_{k-1},\varphi_k] \wedge 0 \leq r \leq r(\varphi) \}$ se dají $\forall k$ odhadnout dolní a horní kruhovou výsečí $$ \frac12m_k^2(\varphi_{k}-\varphi_{k-1}) \leq A_k \leq \frac12M_k^2(\varphi_k-\varphi_{k-1}). $$ Tato nerovnost ovšem platí pro všechna rozdělení $\varsigma$, proto celkovou plochu $A=\sum\limits_k A_k$ lze podle Riemannovy definice určitého integrálu spočítat vzorcem $A=\frac12 \int\limits_\alpha^\beta r^2(\varphi)\ud \varphi$. \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem} Mějme spojité funkce $\rho_1(\varphi) \geq \rho_2(\varphi)$ pro $\forall\varphi \in [\alpha, \beta]$. Potom plocha ve výseči od $\alpha$ do $\beta$ mezi těmito funkcemi je $A = \frac12 \int\limits_\alpha^\beta \left( \rho_1(\varphi) \right)^2 - \left( \rho_2(\varphi) \right)^2 \ud\varphi$. \end{theorem} \subsection{Vzdálenost v polárních souřadnicích} \begin{theorem}[Cosinová věta] Vzdálenost dvou bodů $P_1 = [r_1, \varphi_1]_p$ a $P_2 = [r_2, \varphi_2]_p$ je: $$ \ud(P_1,P_2)^2 = r_1^2 + r_2^2 - 2r_1r_2\cos(\varphi_2-\varphi_1). $$ \begin{proof} Vyjdeme z definice vzdálenosti dvou bodů $P_1=[x_1,y_1]_k$ a $P_2=[x_2,y_2]_k$ v kartézských souřadnicích a přejdeme do souřadnic polárních pomocí Věty~\ref{thm:pk} \\ $\displaystyle \ud(P_1,P_2)^2 = (x_1-x_2)^2 + (y_1-y_2)^2 = $\\ $\displaystyle r_1^2\cos^2\varphi_1 - 2r_1r_2\cos\varphi_1\cos\varphi_2 + r_2^2\cos^2\varphi_2 + r_1^2\sin^2\varphi_1 - 2r_1r_2\sin\varphi_1\sin\varphi_2 + r_2^2\sin^2\varphi_2 =$\\ $\displaystyle r_1^2+r_2^2-2r_1r_2\cos\varphi_1\cos\varphi_2 -2r_1r_2\sin\varphi_1\sin\varphi_2 = r_1^2+r_2^2 -2r_1r_2\cos(\varphi_1-\varphi_2)$ \end{proof} \end{theorem}