02GR:Kapitola1: Porovnání verzí

Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 274: Řádka 274:
 
   \begin{figure}
 
   \begin{figure}
 
     \centering
 
     \centering
     \includegraphics[scale=0.6]{trojuhelnik}
+
     \includegraphics[scale=0.6]{trojuhelnik.jpg}
 
     \caption{Zobrazení grupy $D_6$.}
 
     \caption{Zobrazení grupy $D_6$.}
 
     \label{fig:trojuhelnik}
 
     \label{fig:trojuhelnik}

Verze z 24. 12. 2012, 08:19

PDF [ znovu generovat, výstup z překladu ] Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol.
PDF Této kapitoly [ znovu generovat, výstup z překladu ] Přeložení pouze této kaptioly.
ZIPKompletní zdrojový kód včetně obrázků.

Součásti dokumentu 02GR

součástakcepopisposlední editacesoubor
Hlavní dokument editovatHlavní stránka dokumentu 02GRMaresj23 23. 12. 201221:49
Řídící stránka editovatDefiniční stránka dokumentu a vložených obrázkůAdmin 7. 9. 201513:51
Header editovatHlavičkový souborNguyebin 26. 12. 201516:53 header.tex
Kapitola0 editovatPředmluvaNguyebin 26. 12. 201516:55 kapitola0.tex
Kapitola1 editovatGrupyKubuondr 5. 1. 201910:03 kapitola1.tex
Kapitola2 editovatPodgrupyKubuondr 25. 12. 201814:30 kapitola2.tex
Kapitola3 editovatFaktor grupyKubuondr 7. 1. 201922:00 kapitola3.tex
Kapitola4 editovatPřímý a polopřímý součin grupKubuondr 6. 1. 201913:45 kapitola4.tex
Kapitola5 editovatReprezentaceKubuondr 6. 1. 201917:50 kapitola5.tex
KapitolaA editovatLiteraturaMaresj23 21. 12. 201216:45 literatura.tex

Vložené soubory

soubornázev souboru pro LaTeX
Soubor:02GR_trojuhelnik.jpg‎ trojuhelnik.jpg
Soubor:02GR_usporadani.jpg‎ usporadani.jpg
Soubor:02GR_mrizka.PNG mrizka.PNG
Soubor:02GR_vlakna.PNG‎ vlakna.PNG
Soubor:02GR_nasobeni_reprezentanti.PNG‎ nasobeni_reprezentanti.PNG

Zdrojový kód

%\wikiskriptum{02GR}
 
% ****************************************************************************************************************************
%                             KAPITOLA: Grupy
% ****************************************************************************************************************************
\chapter{Grupy}
 
\section{Algebraický koncept}
 
 
 
\begin{define}
  \index{operace n-ární}
  \label{def:nArniOperace}
  Mějme libovolnou množinu $M$. Potom \textbf{n-ární operací} na $M$ nazveme zobrazení $f: M \times M \times \ldots \times M \rightarrow M$. 
\end{define}
 
 
\begin{define}
  \index{součin vnitřní}
  \label{def:vnitrniSoucin}
  Operaci $f: M \times M \rightarrow M$ (binární operace) budeme nazývat \textbf{vnitřní součin} a místo $f(x,y)=z$ ji budeme značit $x.y=xy$. (Obecně se nejedná o skalární součin.)
\end{define}
 
\begin{define}
  \index{grupid}
  \label{def:grupid}
  Dvojici $\{M,\cdot\}$ nazýváme  \textbf{grupoid}. Dále při splnění dodatečných podmínek zavádíme:
  \begin{enumerate}
  	\item ($\forall a,b,c \in M$)($(ab)c=a(bc)$): \textbf{pologrupa} (asociativní grupoid),
  	\item ($\forall a,b \in M$)($ab=ba$):  \textbf{komutativní grupoid},
  	\item počet prvků $M$ je konečný:  \textbf{konečný grupoid}.
  \end{enumerate} 
\end{define}
 
\begin{define}
Levou resp. pravou \textbf{jednotkou} v grupoidu nazýváme takový prvek $e$, pro který platí $eg=g$ respektive $ge=g$ pro každé $g$ z grupoidu.
\end{define}
 
\begin{theorem}
  \label{theo:jednotka}
  	Má-li grupoid levou a pravou jednotku, pak jsou stejné.	
  \begin{proof}
	$e_l=e_l e_p=e_p$	
  \end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{define}
  \index{monoid}
  \label{def:monoid}
  Pologrupu s jednotkovým prvkem nazýváme \textbf{monoid}. Navíc pokud pro $m \in M$ existuje $m^{-1} \in M$ takový, že $m^{-1}m=e$, nazýváme $m^{-1}$ \textbf{inverzním} prvkem k $m$. (Pak platí i $m m^{-1}=e$.)
\end{define}
 
\begin{theorem}
  \label{theo:jednotka}
  	Každý prvek monoidu má nejvýše jeden inverzní prvek.	
  \begin{proof}
	Nechť $f,g,m \in M$ a platí $fm=e$ a $gm=e$, pak $f=ef=gmf=ge=g$.	
  \end{proof}
\end{theorem}
 
 
\begin{define}
  \index{kraceni}
  \label{def:kraceni}
  Zavádíme:
  \begin{enumerate}
  	\item grupoid \textbf{s krácením}, pokud ($\forall x,y,z \in M$)($zx=zy \Rightarrow x=y$),
  	\item grupoid \textbf{s dělením}, pokud ($\forall x,y \in M$)($\exists u,v \in M$)($ux=xv=y$).
  \end{enumerate} 
\end{define}
 
 
 
 
\begin{define}
  \index{grupa}
  \label{def:grupa}
  Monoid, ve kterém ke každému prvku existuje inverzní prvek nazýváme \textbf{grupa}.
\end{define}
 
\begin{remark}
  \label{rmrk:grupa}
  Grupa $\{M,\cdot\}$ tedy splňuje vlastnosti:
  \begin{enumerate}
  	\item ($\forall a,b,c \in M$)($(ab)c=a(bc)$),
  	\item ($\exists e \in M$)($\forall m \in M$)($em=m$),
  	\item ($\forall m \in M$)($\exists m^{-1} \in M$)($mm^{-1}=e$).
  \end{enumerate} 
\end{remark}
 
\begin{example}
  Příkladem grupy může být:
  \begin{enumerate}
  	\item množina všech matic rozměru $n \times n$ s maticovým násobením,
  	\item množina čísel ${\{0, 1, 2, \ldots, p-2, p-1\}}$ se sčítáním modulo (značená $\mathbb{Z}_p \equiv \mathbb{Z}/p\mathbb{Z}$), tedy $a \oplus_{modulo} b = a+b $ mod $ p$, pro nějaké prvočíslo $p$,  
  	\item množina kvaternionů s násobením.
  \end{enumerate}  
\end{example}
 
 
 
\begin{define}
  \index{abelovska}
  \label{def:abelovska}
  Komutativní grupu nazýváme \textbf{abelovská}.
\end{define}
 
 
\begin{define}
  \index{okruh}
  \label{def:okruh}
  Mějme množinu se dvěma vnitřními součiny $\{M, \oplus, \odot\}$.
  \begin{enumerate}
  	\item Pokud je $M$ Abelovská grupa vůči $\oplus$ a pologrupa s distributivním zákonem vůči $\odot$ (tedy $a\odot (b\oplus c)=ab \oplus ac$), nazýváme ji \textbf{okruh}.
  	\item Pokud je $M$ Abelovská grupa vůči $\oplus$ a $M \setminus \{0\}$ grupa vůči $\odot$, nazýváme $M$ \textbf{okruh s dělením}.
  	\item Pokud je $M$ Abelovská grupa vůči $\oplus$ a $M \setminus \{0\}$ Abelovská grupa vůči $\odot$, nazýváme $M$ \textbf{těleso}.
  \end{enumerate} 
\end{define}
 
\begin{remark}
  Značku $0$ používáme pro jednotkový prvek vůči operaci značené $\oplus$ a značku $1$ pro jednotkový prvek vůči operaci značené $\odot$ nebo $\otimes$.  
\end{remark}
 
 
\begin{example}
  Dalším příkladem grupy je množina $\mathbb{T}[\sqrt{p}]=\{m+n\sqrt{p} | m,n \in \mathbb{Q}\}$ s normálním násobením, kde $\mathbb{T}$ je libovolné těleso, $\mathbb{Q}$ jsou racionální čísla a $p$ je prvočíslo. (Odmocnina z prvočísla je vždy iracionální.) Jedná se o určitou analogii komplexních čísel: $a\cdot b = (a_1+a_2\sqrt{p})(b_1+b_2\sqrt{p})=a_1b_1+a_2b_1\sqrt{p}+a_1b_2\sqrt{p}+a_2b_2 p$.   
\end{example}
 
 
\begin{define}
  Mějme množinu $M$, těleso $\mathbb{T}$, vnitřní součin $+: M\times M \rightarrow M$ a vnější součin $\times: \mathbb{T} \times M \rightarrow M$. Čtveřici $\{M,\mathbb{T},+,\times\}$ nazýváme \textbf{vektorový prostor}, pokud je grupou vůči $+$ a platí:
  \begin{enumerate}
  	\item ($\forall \alpha \in \mathbb{T}$)($\forall x,y \in M$)($\alpha \times (x+y)=\alpha \times x + \alpha \times y$),
  	\item ($\forall \alpha,\beta \in \mathbb{T}$)($\forall x \in M$)($(\alpha+\beta) \times x=\alpha \times x + \beta \times x$),
  	\item ($\forall x \in M$)($1 \times x=x$),
  	\item ($\forall x \in M$)($0 \times x=0$).
  \end{enumerate} 
\end{define}
 
 
\begin{define}
  Mějme $\{M,\mathbb{T},+,\times,\odot\}$ vektorový prostor s dodatečným vnitřním součinem $\odot$. Zavádíme pojmy:
  \begin{enumerate}
  	\item pro $M$ grupoid s distributivním zákonem vůči $\odot$ \textbf{lineární algebra} nad $\mathbb{T}$,
  	\item pro $M$ pologrupu s distributivním zákonem vůči $\odot$ \textbf{asociativní algebra} nad $\mathbb{T}$,
  	\item pro $M$ pologrupu s distributivním a asociativním zákonem vůči $\odot$ \textbf{komutativní algebra} nad $\mathbb{T}$.
  \end{enumerate} 
\end{define}
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
%___________________________________klasifikace grup_____________________________________________
 
\section{Klasifikace grup}
 
Jednou z možností je klasifikace grup podle počtu prvků na konečné, diskrétní nekonečné (spočetné), nespočetné.
 
 
\begin{define}
  Mějme grupu $G=\{M,\cdot\}$ a topologii na $M$. $G$ nazýváme \textbf{topologickou grupou}, pokud pro $\forall x,y \in M$ jsou zobrazení $f_y(x)=x\cdot y$ a $g(x)=x^{-1}$ spojitá.
\end{define}
 
 
 
\begin{example}
  Mějme grupu $G=\{\{e,a,b\},\odot\}\equiv \mathbb{Z}_3=\{\{0,1,2\},+_{mod 3}\}$. Její strukturu můžeme zobrazit pomocí tabulky.
 
\vspace{10pt}
 
	\begin{tabular}{| c | c | c | c |}
	\hline
	$\odot$	& e & a & b \\  \hline
	e		& e & a & b \\  \hline
	a		& a & b & e \\  \hline
	b		& b & e & a \\  \hline
	\end{tabular}
 
\vspace{10pt}
 
	\begin{tabular}{| c | c | c | c |}
	\hline
	+	& 0 & 1 & 2 \\  \hline
	0	& 0 & 1 & 2 \\  \hline
	1	& 1 & 2 & 0 \\  \hline
	2	& 2 & 0 & 1 \\  \hline
	\end{tabular}
 
\vspace{10pt}
 
	Pokud zvolíme topologii $\tau=\{\emptyset, e, a, \{e,a\}, G\}$, nedostaneme topologickou grupu, protože vzor otevřené množiny $\{a\}$ při zobrazení $g(x)=x^{-1}$ je množina $\{b\}$, která není otevřená.
 
\end{example}
 
 
\begin{define}
  Topologický prostor $\{M,\{\nu_i\}\}$ nazýváme \textbf{homogenní}, pokud $(\forall x,y \in M)$ existuje homomorfismus (spojitá bijekce se spojitou inverzí) takový, že $f(x)=y$.
\end{define}
 
 
\begin{theorem}
  	Každá topologická grupa je homogenní topologický prostor.
  \begin{proof}
	Mějme $x,y \in G$ a nechť $a=yx^{-1}$. Určitě platí $a \in G$ a $ax=yx^{-1}x=y$. Hledaný homomorfismus tedy bude $f(x)=ax$ (spojitost operací v topologické grupě).
  \end{proof}
\end{theorem}
 
 
\begin{remark}
  Topologická grupa má lokální vlastnosti $\mathbb{R}^n.$  
\end{remark}
 
 
\begin{define}
  Topologickou grupu $G$ nazýváme \textbf{n-parametrická}, pokud:
  \begin{enumerate}
  	\item ($\exists$ systém souřadnic $\{\varphi\}$ v $G$)($\varphi: G \rightarrow \mathbb{R}^n : x \rightarrow (\alpha_1, \alpha_2, \ldots , \alpha_n)$),
  	\item $\varphi$ může být i pouze lokální, ale pro každé dva souřadné systémy $\varphi, \psi$ musí být $\varphi \circ \psi^{-1}$ spojité (tam, kde je definované),
  	\item souřadnice bodu $c=a\cdot b$ jsou spojitou funkcí $a$ a $b$.
  \end{enumerate} 
\end{define}
 
 
\begin{example}
  Grupa $G=GL(n,\mathbb{R})$ je množina všech nesingulárních (det $\neq 0$) reálných matic rozměru $n \times n$. Zavedeme $n^2$ souřadnic tak, že prvku $x\in G$, kde $x=\mathbb{E}+\tilde{x}$ ($\mathbb{E}$ je jednotková matice), přiřadíme prvky matice $\tilde{x}$, tedy $\{x_{i,j}\}_{i,j=1}^n$.
	\end{example}
 
\begin{remark}
I u grupového násobení používáme mocniny jako u násobení čísel, tedy pro $g \in G$ píšeme $g^n$ místo $g\cdot g \cdot \ldots \cdot g \cdot g$ ($n$-krát). (Tedy nejmenší mocnina $a$, která dá jednotku.)
\end{remark}	
 
\begin{define}
  \textbf{Řád prvku} $a$ v grupě $G$ je číslo $n$, pro které platí $(a^n=e)\wedge((\forall m<n)(a^m \neq e))$.
\end{define}
 
\begin{define}
  \textbf{Řád grupy} je počet jejích prvků (značíme $|G|$).
\end{define}
 
 
\begin{define}
  \textbf{Generátory} grupy jsou prvky minimálního souboru (s minimálním počtem prvků), ze kterého je možné získat celou grupu pomocí vzájemného násobení. Počet generátorů nazýváme \textbf{rank} grupy ($Rank(G)$).
\end{define}
 
 
\begin{example}
  Diedrální grupa $D_6$ je grupa symetrií rovnostranného trojúhelníku, viz Obr. \ref{fig:trojuhelnik}.
 
\vspace{10pt}
 
	\begin{tabular}{| c | c | c | c | c | c | c |}
	\hline
	$\odot$	& E & A & B & C & D & F \\  \hline
	E		& E & A & B & C & D & F \\  \hline
	A		& A & E & D & F & B & C \\  \hline
	B		& B & F & E & D & C & A \\  \hline
	D		& C & D & F & E & A & B \\  \hline
	D		& D & C & A & B & F & E \\  \hline
	F		& F & B & C & A & E & D \\  \hline
	\end{tabular}
 
\vspace{10pt}
 
	Pravidla pro násobení je možné popsat vztahy $A^2=E$, $D^3=E$, $DA=AD^2(=AD^{-1})$. Generátory jsou například $\{A,D\}$, a tedy $Rank(D_6)=2$.
 
  \begin{figure}
    \centering
    \includegraphics[scale=0.6]{trojuhelnik.jpg}
    \caption{Zobrazení grupy $D_6$.}
    \label{fig:trojuhelnik}
  \end{figure}
 
\end{example}
 
\begin{example}
  Diedrální grupa $D_{2n}$ představující symetrie pravidelného $n$-úhelníku ($n$ rotací a $n$ zrcadlení). Generátory grupy jsou $r$ (rotace o nejmenší úhel) a $s$ (libovolné zrcadlení). Násobení je zavedeno pomocí vztahů $r^n=e$, $s^2=e$, $rs=sr^{-1}$.	
\end{example}
 
 
\begin{example}
  Cyklická grupa $\mathbb{Z}_n=\{0,1,2, \ldots , n-1\}$ se sčítáním modulo $n$. Grupa je generována například prvkem $1$ (v této grupě číslo $1$ není jednotkový prvek, to je $0$) ($Rank(\mathbb{Z}_n)=1$). Ekvivalentně je možno tuto grupu zavést jako množinu $\{e^{i\frac{2\pi}{n}k}\}^{n-1}_{k=0}$ s násobením.	
\end{example}
 
 
\begin{example}
  Symetrická grupa permutací $S_\Omega$ na množině $\Omega \neq \emptyset$. $S_\Omega$ představuje všechny bijekce na $\Omega$ a platí $|S_n|=n!$.	
\end{example}
 
\begin{example}
  Grupa kvaternionů $Q_8=\{1,-1,i,-i,j,-j,k,-k\}$.	
\end{example}
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
%__________________________________________Homomorfismus a isomorfismus grup_________________________________________
 
\section{Homomorfismus a isomorfismus grup}
 
\begin{define}
  Grupy $\{G,\cdot\}$ a $\{H,\times\}$ jsou \textbf{homomorfní}, když $(\exists \varphi : G \rightarrow H)(\forall x,y \in G)(\varphi(x\cdot y)=\varphi(x)\times\varphi(y))$ ($\varphi$ je homomorfismus). Je-li navíc $\varphi$ bijekce, jsou grupy \textbf{isomorfní} ($\varphi$ je isomorfismus). Dále definujeme \textbf{jádro} homomorfismu: $Ker(\varphi)=\{x \in G |\varphi(x)=e_H\}$.
 
  Je-li $G=H$, nazýváme odpovídající zobrazení $\varphi$ \textbf{endomorfismus} (do sebe) respektive \textbf{automorfismus} (na sebe).
\end{define}
 
 
\begin{example}
  Grupy $GL(n,\mathbb{R})$ (nesingulární reálné matice) a $G=\{\mathbb{R}^+,\cdot\}$ (kladná reálná čísla s násobením) jsou homomorfní pomocí zobrazení $\varphi(A)=Det(A)$.	
\end{example}
 
\begin{example}
  Grupa $(\R,+)$ je izomorfní grupě $(\R^+,\cdot)$ přes zobrazení $\varphi(x)=e^x$, jelikož platí $e^x\cdot e^y = e^{x+y}$. 	
\end{example}
 
\begin{example}
  Pro libovolnou grupu $G$ je zobrazení $\varphi : G \rightarrow G$ definované pro $\all f \in G$ jako $\varphi(f) = gf$ pro pevně dané $g \in G$ automorfismus.
\end{example}
 
\begin{remark}
Nutné podmínky pro to, aby $\varphi : G \rightarrow H$ mohlo být isomorfismus:
\begin{enumerate}
  	\item $|G|=|H|$,
  	\item $G$ je abelovská právě tehdy, když $H$ je abelovská,
  	\item $(\all x\in H)(|\varphi(x)|=|x|)$.
\end{enumerate} 	
\end{remark}
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
%__________________________________________akce grupy na množině_________________________________________
 
\section{Akce grupy na množině}
 
\begin{define}
  \textbf{Akcí grupy $G$ na množině $A$} nazveme zobrazení $\cdot:G\times A \rightarrow A$ (značíme $\cdot(g,a)\equiv g\cdot a$, případně jen $ga$), které splňuje:
  \begin{enumerate}
  	\item $(\all g_1,g_2 \in G)(\all a \in A)(g_1\cdot(g_2\cdot a)=(g_1 g_2)\cdot a),$
  	\item $(\all a \in A)(1\cdot a = a)$.
  \end{enumerate}
\end{define}
 
 
\begin{theorem}
  	Buď $\cdot$ akce grupy $G$ na množině $A$. Zaveďme pro pevně zvolené $g \in G$ zobrazení $\sigma_g:A \rightarrow A$ vztahem $(\sigma_g(a)=g\cdot a) (\all a \in A)$. Potom platí:
  \begin{enumerate}
  	\item $(\all g \in G)$ je zobrazení $\sigma_g$ permutací množiny $A$,
  	\item zobrazení $\varphi: G \rightarrow S_A$ (permutace množiny $A$) definované $\varphi(g) = \sigma_g$ je homomorfismus.
  \end{enumerate}
  \begin{proof}
 
	1) Dokážeme, že $\sigma_g$ má oboustrannou inverzi, a to konkrétně $(\sigma_g)^{-1}=\sigma_{g^-1}$. Z vlastností akce platí: $(\sigma_{g^-1}\circ \sigma_g)(a) = g^{-1}\cdot(g\cdot a) = (g^{-1}g)\cdot a = 1 \cdot a = a$. Záměnou $g$ za $g^{-1}$ dostaneme, že také $(\sigma_g\circ \sigma_{g^-1})(a) = a$.
 
	2) Z bodu 1) víme, že skutečně $\sigma_g \in S_A$. Nyní jen ukážeme, že $\all a \in A$ a $\all f,g \in G$ platí $(\varphi(f)\circ \varphi(g))(a) = \sigma_f (\sigma_g(a)) = f\cdot (g \cdot a) = (fg) \cdot a = \sigma_{fg}(a) = \varphi(fg)(a)$.
 
  \end{proof}
\end{theorem}