01MAA3:Kapitola3
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
Verze z 25. 8. 2013, 17:03, kterou vytvořil Nguyebin (diskuse | příspěvky) (Změna uzavřených intervalů na novou symboliku.)
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu 01MAA3
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu 01MAA3 | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 14:09 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Admin | 7. 9. 2015 | 14:46 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 13:36 | header.tex | |
Kapitola0 | editovat | Značení | Klinkjak | 9. 9. 2015 | 09:50 | preamble.tex | |
Kapitola1 | editovat | Funkční posloupnosti | Kubuondr | 21. 1. 2017 | 17:45 | kapitola1.tex | |
Kapitola2 | editovat | Funkční řady | Dedicma2 | 22. 2. 2016 | 00:42 | kapitola2.tex | |
Kapitola4 | editovat | Trigonometrické řady | Peckaja1 | 11. 2. 2016 | 14:14 | kapitola4.tex | |
Kapitola5 | editovat | Metrika | Kubuondr | 22. 1. 2017 | 18:32 | kapitola5.tex | |
Kapitola6 | editovat | Topologie | Admin | 13. 1. 2025 | 16:13 | kapitola6.tex | |
Kapitola7 | editovat | Spojitost | Admin | 13. 1. 2025 | 16:13 | kapitola7.tex | |
Kapitola8 | editovat | Kompaktní prostory | Kubuondr | 8. 2. 2017 | 22:51 | kapitola8.tex | |
Kapitola9 | editovat | Souvislé prostory | Kubuondr | 23. 1. 2017 | 11:28 | kapitola9.tex | |
Kapitola10 | editovat | Úplné prostory | Kubuondr | 23. 1. 2017 | 12:08 | kapitola10.tex | |
Kapitola11 | editovat | Afinní prostory | Kubuondr | 23. 1. 2017 | 13:43 | kapitola11.tex | |
Kapitola12 | editovat | Totální derivace | Kubuondr | 7. 10. 2017 | 18:50 | kapitola12.tex | |
Kapitola13 | editovat | Derivace vyšších řádů | Kubuondr | 20. 1. 2017 | 10:50 | kapitola13.tex | |
Kapitola14 | editovat | Lokální extrémy | Klinkjak | 9. 9. 2015 | 14:31 | kapitola14.tex |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{01MAA3} \section{Věty o~záměně} \begin{theorem}[o~limitě] \label{olimite-r} Buď $\poslo{f_n}$ posloupnost komplexních funkcí definovaných na množině $A\subset\C$ a nechť \begin{enumerate}[(I)] \item $z_0\in A'$; \item Pro všechna $n\in\No$ existuje $\lim_{z\to z_0,z\in A}f_n(z)=a_n$; \item Řada $\rada f_n(z)$ konverguje stejnoměrně na množině $A$ k~$F(z)$. \end{enumerate} Potom platí: \begin{enumerate}[(i)] \item Řada $\rada a_n$ konverguje; \item Existuje $\lim_{z\to z_0,z\in A} F(z)$; \item $\lim_{z\to z_0,z\in A} F(z)=\rada a_n$. \end{enumerate} \begin{vulgar} \[ \lim_{\substack{z\to z_0\\z\in A}}\sum_{n=0}^\infty f_n(z)= \sum_{n=0}^\infty\lim_{\substack{z\to z_0\\z\in A}}f_n(z) \] \end{vulgar} \begin{proof} Položme $F_n(z)=\sum_{k=0}^nf_k(z)$, $s_n=\sum_{k=0}^n a_k$ pro $n\in\No$. Potom $\lim_{z\to z_0,z\in A}F_n(z)=s_n$, $F_n(z)\sk{A}F(z)$ a tvrzení věty je důsledkem \ref{olimite-p}. \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem}[o~spojitosti] \label{ospojitosti-r} Buď $\posl{f_n}$ posloupnost funkcí definovaných na množině $A$ a spojitých v~bodě $z_0\in A$ (vzhledem k~$A$). Potom, konverguje-li řada $\rada f_n(z)$ stejnoměrně na množině $A$, je její součtová funkce spojitá v~bodě $z_0$ vzhledem k~množině $A$. \begin{proof} Plyne z~věty \ref{olimite-r} a důkazu věty \ref{ospojitosti-p} \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem}[Abel] \label{abel2} Konverguje-li mocninná řada s~reálnými koeficienty, s~kladným poloměrem konvergence $R$ a se středem v~bodě $x_0$ v~bodě $x_0+R$ resp. v~bodě $x_0-R$, je její součtová funkce spojitá v~bodě $x_0+R$ zleva resp. v~bodě $x_0-R$ zprava. \begin{proof} Nechť např. mocninná řada konverguje v~bodě $x_0+R$. Potom podle věty \ref{skmr2} konverguje tato řada stejnoměrně na intervalu $[x_0,x_0+R]$ a tudíž dle věty \ref{ospojitosti-r} musí být její součtová funkce spojitá na intervalu $[x_0,x_0+R]$ vzhledem k~intervalu $[x_0,x_0+R]$. Speciálně musí být součtová funkce spojitá v~bodě $x_0+R$ zleva. \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem}[o~derivaci] \label{oderivaci-r} Buď $\poslo{f_n}$ posloupnost reálných diferencovatelných funkcí na omezeném a otevřeném intervalu $\J\subset\R$ takových, že platí: \begin{enumerate}[(I)] \item Existuje $c\in\J$ tak, že řada $\rada f_n(c)$ konverguje; \item Řada $\rada f_n'(x)$ konverguje stejnoměrně na intervalu $\J$. \end{enumerate} Potom platí: \begin{enumerate}[(i)] \item Řada $\rada f_n(x)$ konverguje stejnoměrně na intervalu $\J$; \item Součtová funkce $F$ řady $\rada f_n$ je diferencovatelná na intervalu $\J$; \item Derivace $F'$ je součtovou funkcí řady $\rada f_n'$. \end{enumerate} \begin{vulgar} \[ \big(\sum_{n=0}^\infty f_n(z)\big)' = \sum_{n=0}f_n'(z) \] \end{vulgar} \begin{proof} Stací užít větu \ref{oderivaci-p} na posloupnost částečných součtů. \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem}[o~integraci] \label{ointegraci-r} Buď $\poslo{f_n}$ posloupnost riemannovsky integrabilních funkcí na intervalu $[a,b]$. Nechť dále řada $\rada f_n(x)$ stejnoměrně konverguje na intervalu $[a,b]$ a $F$ buď její součtová funkce. Potom i~funkce $F$ je integrabilní na intervalu $[a,b]$ a platí: \[\int_a^b F(x)\dx=\rada\int_a^b f_n(x)\dx.\] \begin{proof} Plyne z~věty \ref{ointegraci-p}. \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem} \label{veta69} Buď $\poslo{f_n}$ posloupnost riemannovsky integrabilních funkcí na intervalu $[a,b]$. Nechť dále řada $\rada f_n(x)$ stejnoměrně konverguje na intervalu $[a,b]$ a označme $F$ její součtovou funkci. Potom pro každou funkci $g$, která má absolutně konvergentní zobecněný integrál na intervalu $[a,b]$, platí: \[\int_a^b F(x)g(x)\dx=\rada\int_a^b f_n(x)g(x)\dx.\] \begin{proof} Podle věty \ref{ointegraci-r} je funkce $F$ riemannovsky integrabilní na intervalu $[a,b]$ a tudíž všechny zobecněné integrály $\int_a^b f_n(x)g(x)\dx$ a $\int_a^b F(x)g(x)\dx$ absolutně konvergují. Zbývá tedy dokázat výše uvedenou rovnost. Ze stejnoměrné konvergence řady $\rada f_n(x)$ na intervalu $[a,b]$ plyne, že ke zvolenému kladnému číslu $\epsilon$ existuje $n_0\in\R$ tak, že pro všechna přirozená čísla $n>n_0$ a pro všechna $x\in[a,b]$ je \[\abs{F_n(x)-F(x)}<\frac{\epsilon}{1+\int_a^b\abs{g(x)}\dx},\] kde $F_n=\sum_{k=0}^n f_k$. Potom pro $n>n_0$ platí: \[ \begin{split} \abs{ \sum_{k=0}^n\int_a^b f_n(x)g(x)\dx-\int_a^b F(x)g(x)\dx }= \abs{ \int_a^b F_n(x)g(x)\dx-\int_a^b F(x)g(x)\dx }\le\\ \le\int_a^b\abs{F_n(x)-F(x)}\,\abs{g(x)}\dx < \int_a^b\frac{\epsilon\abs{g(x)}\dx}{1+\int_a^b\abs{g(x)}\dx}<\epsilon \end{split} \] \end{proof} \end{theorem}