Matematika2Priklady:Kapitola2: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
m (Přidání příkladu) |
|||
Řádka 92: | Řádka 92: | ||
\end{priklad} | \end{priklad} | ||
− | \res{$\ds \frac{(x-1)^2}{21} + \frac{(y- | + | \res{$\ds \frac{(x-1)^2}{21} + \frac{(y-3)^2}{25} = 1$} |
Verze z 28. 5. 2020, 21:07
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu Matematika2Priklady
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu Matematika2Priklady | Admin | 17. 10. 2011 | 13:52 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Fucikrad | 18. 2. 2021 | 22:55 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Fucikrad | 22. 9. 2011 | 11:06 | header.tex | |
Kapitola1 | editovat | Pokročilé techniky integrace a zobecněný Riemannův integrál | Fucikrad | 19. 5. 2021 | 16:50 | kapitola1.tex | |
Kapitola2 | editovat | Kuželosečky, polární souřadnice a parametrické křivky | Fucikrad | 16. 3. 2023 | 19:25 | kapitola2.tex | |
Kapitola3 | editovat | Vlastnosti množin, Posloupnosti | Pitrazby | 22. 5. 2016 | 16:54 | kapitola3.tex | |
Kapitola4 | editovat | Konvergence číselných řad | Fucikrad | 12. 4. 2023 | 11:49 | kapitola4.tex | |
Kapitola5 | editovat | Obor konvergence mocninných řad a sčítání pomocí mocninných řad | Fucikrad | 27. 4. 2023 | 10:30 | kapitola5.tex | |
Kapitola6 | editovat | Rozvoj funkce do mocninné řady | Fucikrad | 7. 6. 2018 | 10:02 | kapitola6.tex |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{Matematika2Priklady} % 2. kuzelosecky, polarni souradnice, parametricke krivky \section{Kuželosečky, polární souřadnice a parametrické křivky} \subsection*{\fbox{Zkouškové příklady}} \begin{enumerate} %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \odstavec{Kuželosečky} %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \item Napište rovnici paraboly, když znáte \begin{priklad} V = (0, 0), F=(2, 0). \end{priklad} \res{$y^ 2 = 8x$} \item Napište rovnici paraboly, když znáte \begin{priklad} V = (-1, 3), F = (-1, 0). \end{priklad} \res{$(x+1)^2 = -12(y-3)$} \item Napište rovnici paraboly, když znáte \begin{priklad} F = (1, 1), d: y = -1. \end{priklad} \res{$4y = (x-1)^2$} \item Napište rovnici paraboly, když znáte \begin{priklad} F = (1, 1), d: x = 2. \end{priklad} \res{$(y-1)^2 = -2(x- 3/2)$} \item Popište a načrtněte parabolu \begin{priklad} y^2 = 2x. \end{priklad} \res{$V = (0, 0), F=(1/2, 0), d: x = -1/2$} \item Popište a načrtněte parabolu \begin{priklad} 2y = 4x^2 - 1. \end{priklad} \res{$V = (0, -1/2), F = (0, -3/8), d:y = -5/8$} \item Popište a načrtněte parabolu \begin{priklad} (x+2)^2 = 12-8y. \end{priklad} \res{$V = (-2, 3/2), F=(-2, -1/2), d: y = 7/2$} \item Popište a načrtněte parabolu \begin{priklad} x = y^2 + y + 1. \end{priklad} \res{$V=(3/4, -1/2), F=(1, -1/2), d:x = 1/2$} \item Nalezněte rovnice všech parabol, které prochází bodem $(5, 6)$, mají řídící přímku $y = 1$ a osu $x = 2$. \res{$2y = x^2 -4x + 7$; $18y = x^2-4x +103$} \item Nalezněte rovnici paraboly, která má horizontální osu, vrchol $V = (-1, 1)$ a prochází bodem $(-6, 13)$. \item Napište rovnici elipsy, když znáte ($a$ je hlavní poloosa): \begin{priklad} F_1 = (-1, 0), F_2 = (1, 0), a = 3. \end{priklad} \res{$\ds \frac{x^2}{9} + \frac{y^2}{8} = 1$} \item Napište rovnici elipsy, když znáte ($a$ je hlavní poloosa): \begin{priklad} F_1 = (1, 3), F_2 = (1, 9), a = 5. \end{priklad} \res{$\ds \frac{(x-1)^2}{16} + \frac{(y-6)^2}{25} = 1$} \item Napište rovnici elipsy, když znáte ($a$ je hlavní poloosa): \begin{priklad} S = (1, 3), F_1 = (1, 1), a = 5. \end{priklad} \res{$\ds \frac{(x-1)^2}{21} + \frac{(y-3)^2}{25} = 1$} \item Napište rovnici elipsy, když znáte ($a$ je hlavní poloosa): \begin{priklad} a = 5, V_1 = (3, 2), V_2 = (3, -4). \end{priklad} \res{$\ds \frac{(x-3)^2}{25} + \frac{(y+1)^2}{9} = 1$} \item Popište a načrtněte elipsu \begin{priklad} 3x^2 + 2y^2 = 12. \end{priklad} \res{$S = (0, 0), F = (0, \pm \sqrt 2), a = \sqrt 6, b = 2$} \item Popište a načrtněte elipsu \begin{priklad} 4x^2 + 9 y^2 - 18y = 27. \end{priklad} \res{$S = (0, 1), F = (\pm \sqrt 5, 1), a =3, b = 2$} \item Popište a načrtněte elipsu \begin{priklad} 4(x-1)^2 + y^2 = 64. \end{priklad} \res{$S = (1, 0), F = (1, \pm 4 \sqrt 3), a = 8, b = 4$} \item Nalezněte rovnice hyperboly, když znáte \begin{priklad} F_1 = (0, -13), F_2 = (0, 13), a = 5. \end{priklad} \res{$\ds \frac{y^2}{25} - \frac{x^2}{144} = 1$} \item Nalezněte rovnice hyperboly, když znáte \begin{priklad} F_1 = (-5, 1), F_2 = (5, 1), a = 3. \end{priklad} \res{$\ds \frac{x^2}{9} - \frac{(y-1)^2}{16} = 1$} \item Nalezněte rovnice hyperboly, když znáte \begin{priklad} F_1 = (-1, -1), F_2 = (-1, 1), a = 1/4. \end{priklad} \res{$\ds 16y^2 - \frac{16}{15}(x+1)^2 = 1$} \item Popište a načrtněte hyperbolu \begin{priklad} \frac{x^2}{9} - \frac{y^2}{16} = 1. \end{priklad} \res{$S = (0, 0), a = 3, V = (\pm 3, 0), F = (\pm 5, 0), y = \pm \frac{4}{3} x$} \item Popište a načrtněte hyperbolu \begin{priklad} \frac{(x-1)^2}{9} - \frac{(y-3)^2}{16} = 1. \end{priklad} \res{$S = (1, 3), a = 3, V_1 = (4, 3), V_2 = (-2, 3), F_1 = (6, 3), F_2 = (-4, 3), y = \pm \frac{4}{3}(x-1) + 3$} \item Popište a načrtněte hyperbolu \begin{priklad} 4x^2 - 8x - y^2 + 6y - 1 = 0. \end{priklad} \res{$S = (1, 3), a = 2, V_1 = (1, 5), V_2 = (1, 1), F_{1, 2} = (1, 3 \pm \sqrt 5), y = 2x + 1, y = -2x + 5$} \item Popište a načrtněte kuželosečku \begin{priklad} x^2 - 4y^2 - 10x + 41 = 0. \end{priklad} \res{$S = (5, 0), a = 2, V = (5, \pm 2), F = (5, \pm 2\sqrt 5), y = \pm \frac{1}{2}(x - 5)$} \item Popište a načrtněte kuželosečku \begin{priklad} x^2 + 3y^2 + 6x + 8 = 0. \end{priklad} \item Popište a načrtněte kuželosečku \begin{priklad} y^2 + 4y + 2x + 1= 0. \end{priklad} \res{$V = (\frac{3}{2}, -2), F = (1, -2), d: x = 2$} \item Popište a načrtněte kuželosečku \begin{priklad} 9x^2 + 25 y^2 + 100y + 99 = 0. \end{priklad} \res{$S = (0, -2), F = (\pm \frac{4}{15}, -2), a = \frac{1}{3}, b = \frac{1}{5}$} \item Popište a načrtněte kuželosečku \begin{priklad} 7x^2 - 5y^2 + 14x - 40y = 118. \end{priklad} \item Popište a načrtněte kuželosečku \begin{priklad} (x^2 - 4y)(4x^2 + 9y^2 - 36) = 0. \end{priklad} %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \odstavec{Polární souřadnice} %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \item Převeďte z polárních do kartézských souřadnic \begin{priklad} \left [3, \frac{1}{2} \pi \right]_p. \end{priklad} \res{$ [0, 3]_k$} \item Převeďte z polárních do kartézských souřadnic \begin{priklad} [-1, - \pi]_p. \end{priklad} \res{$ [1, 0]_k$} \item Převeďte z polárních do kartézských souřadnic \begin{priklad} \left[ -3, -\frac{1}{3} \pi\right]_p . \end{priklad} \res{$\left[ -\frac{3}{2}, \frac{3}{2} \sqrt3\right]_k$} \item Převeďte z polárních do kartézských souřadnic \begin{priklad} \left[ 3, - \frac{1}{2} \pi\right]_p . \end{priklad} \res{$[0, -3]_k$} \item Napište všechna vyjádření v polárních souřadnicích bodu \begin{priklad} [0, 1]_k . \end{priklad} \res{$\left[ 1, \frac{1}{2} \pi + 2k \pi\right]_p = \left[ -1, \frac{3}{2}\pi + 2k\pi\right]_p$} \item Napište všechna vyjádření v polárních souřadnicích bodu \begin{priklad} [-3, 0]_k . \end{priklad} \res{$[3, \pi + 2k\pi]_p = [-3, 2k\pi]_p$} \item Napište všechna vyjádření v polárních souřadnicích bodu \begin{priklad} [2, -2]_k. \end{priklad} \res{$\left[ 2\sqrt2, \frac{7}{4}\pi + 2k \pi\right]_p = \left[-2\sqrt2, \frac{3}{4}\pi + 2k\pi\right]_p$} \item Napište všechna vyjádření v polárních souřadnicích bodu \begin{priklad} [4 \sqrt3, 4]_k. \end{priklad} \res{$\left[ 8, \frac{\pi}{6} + 2k\pi\right]_p = [-8, \frac{7}{6}\pi + 2k\pi]_p$} \item Prověřte symetrii křivky \begin{priklad} r = 2 + \cos \varphi. \end{priklad} \res{dle osy x} \item Prověřte symetrii křivky \begin{priklad} r(\sin \varphi + \cos \varphi) = 1. \end{priklad} \res{není symetrická} \item Prověřte symetrii křivky \begin{priklad} r^2 \sin 2 \varphi = 1. \end{priklad} \res{dle počátku (obou os)} \item Prověřte v polárních souřadnicích symetrii křivky \begin{priklad} x^2(y^2-1) = \frac{1}{4}. \end{priklad} \res{dle počátku a obou os} \item Spočtěte plochu v křivce \begin{priklad} r = a \cos \varphi; \varphi \in [ -\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2} ]. \end{priklad} \res{$\frac{1}{4} \pi a^2 $} \item Spočtěte plochu v křivce \begin{priklad} r = a \sqrt{\cos 2 \varphi}; \varphi \in [ -\frac{\pi}{4}, \frac{\pi}{4} ]. \end{priklad} \res{$ \frac{1}{2} a^2$} \item Spočtěte plochu v křivce \begin{priklad} r^2 = a^2 \sin^2 \varphi . \end{priklad} \res{$ \frac{1}{2} \pi a^2$} \item Spočtěte plochu mezi křivkami \begin{priklad} r = 2 \cos \varphi, r = \cos \varphi; \varphi \in [ 0, \frac{\pi}{4} ]. \end{priklad} \res{$ \frac{3}{16} \pi + \frac{3}{8}$} \item Spočtěte plochu mezi křivkami \begin{priklad} r = a \left(4 \cos \varphi - \frac{1}{\cos \varphi}\right); \varphi \in [ 0, \frac{\pi}{4} ]. \end{priklad} \res{$\frac{5}{2} a^2$} \item Spočtěte plochu mezi křivkami \begin{priklad} r = e^ \varphi, r = e^{\frac\varphi2}; \varphi \in [ 0,\pi ]. \end{priklad} \res{$\frac{1}{4} (e ^{2\pi} + 1 - e^\pi)$} \item Spočtěte plochu uvnitř $r = 4$ a napravo od křivky \begin{priklad} r = \frac2{\cos \varphi}. \end{priklad} \res{$\int_{-\pi/3}^{\pi/3} \frac{1}{2}(16-\frac{4}{\cos^2 \varphi}) \ud \varphi = \frac{16}{3}\pi -4\sqrt{3}$} \item Spočtěte plochu uvnitř $r = 4$ a mezi $\varphi = \frac\pi2$ a $r = \frac2{\cos \varphi}$. \item Spočtěte plochu vně $r = 1 + \cos \varphi$ a uvnitř $r = 2 - \cos \varphi$. \res{$2\pi + 3\sqrt{3}$} %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \odstavec{Parametrické křivky} %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \item Nalezněte tečnu (tečny) ke křivce \begin{priklad} x = 2t, y = \cos \pi t \end{priklad} v bodě $t=0$. \res{$y = 1$} \item Nalezněte tečnu (tečny) ke křivce \begin{priklad} x = t^2, y = (2-t)^2 \end{priklad} v bodě $ t = \frac{1}{2}$. \res{$3x+y-3=0$} \item Nalezněte tečnu (tečny) ke křivce \begin{priklad} x= \cos^3 t, y = \sin^3 t \end{priklad} v bodě $t = \frac{\pi}{4}$. \res{$2x + 2y - \sqrt{2} = 0$} \item Nalezněte tečnu (tečny) ke křivce \begin{priklad} r = 4 - 2 \sin \varphi \end{priklad} v bodě $\varphi = 0$. \res{$2x + y -8 = 0$} \item Nalezněte tečnu (tečny) ke křivce \begin{priklad} r = \frac{4}{5-\cos \varphi} \end{priklad} v bodě $\varphi = \frac{1}{2} \pi$. \res{$x-5y+4 = 0$} \item Nalezněte tečnu (tečny) ke křivce \begin{priklad} r = \frac{\sin \varphi - \cos \varphi}{\sin \varphi + \cos\varphi} \end{priklad} v bodě $\varphi = 0$. \res{$x + 2y + 1 =0$} \item Nalezněte body, kde má křivka vertikální a horizontální tečny \begin{priklad} x = 3t - t^3, y = t+1. \end{priklad} \res{vert. $[2, 2], [-2, 0]$} \item Nalezněte body, kde má křivka vertikální a horizontální tečny \begin{priklad} x= 3 - 4 \sin t, y = 4 + 3 \cos t. \end{priklad} \res{horiz. $[3, 7], [3, 1]$, vert. $[-1, 4], [7, 4]$} \item Nalezněte body, kde má křivka vertikální a horizontální tečny \begin{priklad} x = t^2 - 2t, y = t^3 - 3t^2 + 2t. \end{priklad} \res{horiz. $[-\frac{2}{3}, \pm \frac{2}{9} \sqrt 3]$, vert. $[-1, 0]$} \item Nalezněte body, kde má křivka vertikální a horizontální tečny \begin{priklad} x = \cos t, y = \sin 2t. \end{priklad} \res{horiz. $[\pm \frac{1}{2} \sqrt 2, \pm 1]$, vert. $[\pm 1, 0]$} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} x = t^2, y = t^3; t \in [ 0, 1 ]. \end{priklad} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} r = 2(1+ \cos \varphi)^{-1}; \varphi \in [ 0, \frac{\pi}{2} ]. \end{priklad} \res{$\sqrt 2 + \ln(1+\sqrt 2)$} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} r = a \sin^3 \frac{\varphi}{3}; \varphi \in [ 0, \pi ]. \end{priklad} \res{$\frac{3}{2} \pi a$} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} x = e^t \sin t, y = e^t \cos t; t \in [ 0, \pi ]. \end{priklad} \res{$\sqrt{2} (e^\pi - 1)$} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} r = e^{2 \varphi}; \varphi \in [ 0, 2\pi ]. \end{priklad} \res{$\frac12 \sqrt 5(e^{4\pi} - 1)$} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} f(x) = \ln \left( \frac{1}{\cos x}\right); x \in [ 0, \frac{\pi}{4} ]. \end{priklad} \res{$\ln(1+\sqrt2)$} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} f(x) = \frac{1}{2}x \sqrt{x^2-1} - \frac{1}{2} \ln(x + \sqrt{x^2-1}); x \in [ 1, 2 ]. \end{priklad} \res{$\frac32$} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} x = t - \sin t, y = 1 - \cos t; t \in [ 0, 2\pi ]. \end{priklad} \res{8} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} x = \cos t + t \sin t, y = \sin t - t \cos t; t \in [0, 2 \pi ]. \end{priklad} \res{$2\pi^2$} \item Spočtěte povrch rotačního tělesa (dle x) \begin{priklad} y^2 = 2px; x \in [ 0, 4p ]. \end{priklad} \res{$\frac{52}{3} \pi p^2$} \item Spočtěte povrch rotačního tělesa (dle x) \begin{priklad} 6a^2xy = x^4 + 3a^4; x \in [ a, 2a ]. \end{priklad} \res{$\frac{47}{16} \pi a^2$} \item Spočtěte povrch rotačního tělesa (dle x) \begin{priklad} x = \frac{2}{3} t ^{\frac32}, y = t; t \in [ 3, 8 ]. \end{priklad} \res{$\frac{2152}{15} \pi$} \item Spočtěte povrch rotačního tělesa (dle x) \begin{priklad} r = e^ \varphi; \varphi \in [ 0, \frac\pi2 ]. \end{priklad} \res{$[\frac25\sqrt2 \pi(2 e^\pi + 1)]$} \item Spočtěte povrch rotačního tělesa (dle x) \begin{priklad} 4y = x^3; x \in [ 0, 1 ]. \end{priklad} \res{$\frac{61}{432} \pi$} \item Spočtěte povrch rotačního tělesa (dle x) \begin{priklad} x = 2 \cos t, y = 2 \sin t; t \in [ 0, \frac\pi6 ]. \end{priklad} \res{$4\pi(2-\sqrt{3})$} %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \item Načrtněte a popište křivku \begin{priklad} r = \frac{12}{2+\sin \varphi}. \end{priklad} \item Nalezněte body, ve kterých má křivka \begin{priklad} x(t) = 3- 4\sin t, y(t) = 4+3 \sin t \end{priklad} vertikální a horizontální tečny. \item Určete plochu, která je společná křivkám \begin{priklad} r = 2a\sqrt 3 \cos\varphi; \varphi \in \left [ -\frac{\pi}{2}, \frac{\pi}{2} \right] \end{priklad} \\ a \begin{priklad} r = 2a \sin \varphi; \varphi \in [0, \pi]. \end{priklad} \item Načrtněte křivku \begin{priklad} r = \frac{9}{5-4 \sin \varphi}. \end{priklad} \item Načrtněte křivku \begin{priklad} x(t) = 4t, y(t) = 3 \sqrt{t^2-1}. \end{priklad} \item Spočtěte délku křivky \begin{priklad} x = \frac{1}{4} y^2 - \frac{1}{2} \ln y; y \in [1, e]. \end{priklad} \res{$\frac{e^2+1}{4}$} \item Spočtěte obsah plochy, která leží uvnitř křivky \begin{priklad} r = 2 \cos \varphi \end{priklad} a vně křivky $r=1$. \item Spočtěte povrch rotačního tělesa (dle osy x) \begin{priklad} x(t) = 2\cos t, y(t) =2\sin t; t\in [0,\frac \pi 6]. \end{priklad} \res{$4\pi(2-\sqrt{3})$} \item Nalezněte body, ve kterých má křivka \begin{priklad} x(t) = 3 - 4\cos t, y(t) = 4 + 3 \cos t \end{priklad} vertikální a horizontální tečny. \item Nalezněte body, ve kterých má křivka \begin{priklad} x(t) = 3 + 4\sin t, y(t) = 4 - 3 \cos t \end{priklad} vertikální a horizontální tečny. Načrtněte křivku. \end{enumerate}