01MAA3:Kapitola5: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
m |
m |
||
Řádka 99: | Řádka 99: | ||
Obecně se v metrickém prostoru $\uz{B(x,r)}\subset S(x,r)$, např. v diskrétní metrice | Obecně se v metrickém prostoru $\uz{B(x,r)}\subset S(x,r)$, např. v diskrétní metrice | ||
$S(x,1) = X \neq \uz{B(x,1)} = \{x\}$ | $S(x,1) = X \neq \uz{B(x,1)} = \{x\}$ | ||
− | \item $(\R,d)$ je omezený, $(\R,\abs{\ })$ není omezený. | + | \item $(\R,\mathrm{d})$ je omezený (diskrétní metrika, nikoli průměr množiny), $(\R,\abs{\ })$ není omezený. |
\end{enumerate} | \end{enumerate} | ||
\end{remark} | \end{remark} |
Verze z 22. 9. 2013, 13:59
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu 01MAA3
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu 01MAA3 | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 14:09 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Admin | 7. 9. 2015 | 14:46 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 13:36 | header.tex | |
Kapitola0 | editovat | Značení | Klinkjak | 9. 9. 2015 | 09:50 | preamble.tex | |
Kapitola1 | editovat | Funkční posloupnosti | Kubuondr | 21. 1. 2017 | 17:45 | kapitola1.tex | |
Kapitola2 | editovat | Funkční řady | Dedicma2 | 22. 2. 2016 | 00:42 | kapitola2.tex | |
Kapitola4 | editovat | Trigonometrické řady | Peckaja1 | 11. 2. 2016 | 14:14 | kapitola4.tex | |
Kapitola5 | editovat | Metrika | Kubuondr | 22. 1. 2017 | 18:32 | kapitola5.tex | |
Kapitola6 | editovat | Topologie | Admin | 13. 1. 2025 | 16:13 | kapitola6.tex | |
Kapitola7 | editovat | Spojitost | Admin | 13. 1. 2025 | 16:13 | kapitola7.tex | |
Kapitola8 | editovat | Kompaktní prostory | Kubuondr | 8. 2. 2017 | 22:51 | kapitola8.tex | |
Kapitola9 | editovat | Souvislé prostory | Kubuondr | 23. 1. 2017 | 11:28 | kapitola9.tex | |
Kapitola10 | editovat | Úplné prostory | Kubuondr | 23. 1. 2017 | 12:08 | kapitola10.tex | |
Kapitola11 | editovat | Afinní prostory | Kubuondr | 23. 1. 2017 | 13:43 | kapitola11.tex | |
Kapitola12 | editovat | Totální derivace | Kubuondr | 7. 10. 2017 | 18:50 | kapitola12.tex | |
Kapitola13 | editovat | Derivace vyšších řádů | Kubuondr | 20. 1. 2017 | 10:50 | kapitola13.tex | |
Kapitola14 | editovat | Lokální extrémy | Klinkjak | 9. 9. 2015 | 14:31 | kapitola14.tex |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{01MAA3} \section{Metrika} \index{metrika} \index{metrický prostor} \begin{define} Buď $X$ neprázdná množina, na níž je definováno zobrazení $\rho:X\times X\mapsto \Rop$ takové, že platí: \begin{enumerate}[(I)] \item $\rho(x,y)=0 \iff x=y \quad\forall x,y\in X$, \item $\rho(x,y)=\rho(y,x) \quad\forall x,y\in X$, \item $\rho(x,z)\le\rho(x,y)+\rho(y,z) \quad\forall x,y,z\in X$, \end{enumerate} Potom $\rho$ nazveme {\bf metrikou} na množině $X$ a dvojici $(X,\rho)$ nazveme {\bf metrický prostor}. \index{vzdálenost bodů} Prvky nosné množiny se nazývají {\bf body}, $\rho(x,y)$ je {\bf vzdálenost bodů} $x,y$. \end{define} \bigskip \index{diskrétní metrika} \index{diskrétní prostor} \begin{remark} Na každé množině jde zavést vzdálenost --- přinejmenším tzv. diskrétní metrika: \[\mathrm{d}(x,y)\left\{ \begin{array}{ll} 0 & x=y \\ 1 & x\not=y \\ \end{array} \right. \] \item \end{remark} \index{norma} \index{normovaný prostor} \begin{define} Buď $V$ vektorový prostor nad $T$, buď definováno zobrazení $\norm{\ }:V\mapsto \Rop$ takové, že platí: \begin{enumerate}[(I)] \item $\norm{\vec x}=0\iff \vec x=\vec 0$, \item $\norm{\lambda\vec x}=\abs{\lambda}\, \norm{\vec x} \quad\forall\vec x\in V,\lambda\in T$, \item $\norm{\vec x+\vec y}\le\norm{\vec x}+\norm{\vec y}$, \end{enumerate} pak dvojice $(V,\norm{\ })$ se nazývá {\bf normovaný prostor}. \end{define} \begin{remark} \begin{enumerate} \index{metrika indukovaná normou} \item $\rho(x,y)=\norm{\vec x - \vec y}$ --- metrika indukovaná normou. \index{maximová norma} \item $\norm{\vec x}_m=\max\{\abs{x_i}\}$ --- maximová norma \index{$p$--norma} \index{Euklidovská norma} \item $\displaystyle p\in\Rp\quad\norm{\vec x}_p=\left(\sum_{i=1}^{\dim V} \abs{x_i}^p\right)^{1/p}$ --- $p$--norma; $p=2$ --- euklidovská norma \item $\lim_{p\to +\infty}\norm{\cdot}_p=\norm{\cdot}_m$ \item pro $p<q$ a $x\in V$ platí, že $\norm{x}_p\geq \norm{x}_q$ \end{enumerate} \end{remark} \begin{define} Buď $(X,\rho)$ metrický prostor. Potom: \begin{enumerate}[(i)] \index{průměr množiny} \item $\forall A\subset X: d(A)=\sup\limits_{x,y\in A}\rho(x,y)$ --- {\bf průměr množiny} \index{vzdálenost množiny} \item $\forall A,B\subset X: \rho(A,B)=\inf\limits_{x\in A,y\in B}\rho(x,y)$ --- {\bf vzdálenost množin} \end{enumerate} \end{define} \index{omezená množina} \begin{define} Říkáme, že množina $A\subset X$ je omezená, právě když $d(A)<+\infty$. \end{define} \index{otevřená koule} \begin{define} Buď $(X,\rho)$ metrický prostor, $x\in X$, $r\in\Rp$. Potom (otevřenou) {\bf koulí} rozumíme množinu $B(x,r)=\{y\in X | \rho(y,x)<r\}$. \end{define} \index{uzavřená koule} \begin{remark} \begin{enumerate} \item Prostor je omezený, právě když $\exists r,x: X\subset B(x,r)$, tj. když se vejde do koule. \item Takto definovaná koule nemusí být kulatá, dokonce nemusí být ani konvexní. V případě metriky generované normou konvexní bude. \item V~diskrétním prostoru: $B(x,1)=\{x\}$, $B(x,r>1)=X$. \item Uzavřená koule --- $S(x,r)=\{y\in X|\rho(y,x)\leq r\}$. Obecně se v metrickém prostoru $\uz{B(x,r)}\subset S(x,r)$, např. v diskrétní metrice $S(x,1) = X \neq \uz{B(x,1)} = \{x\}$ \item $(\R,\mathrm{d})$ je omezený (diskrétní metrika, nikoli průměr množiny), $(\R,\abs{\ })$ není omezený. \end{enumerate} \end{remark} \begin{theorem} Nechť $x,y\in X$, $x\not=y$. Pak existuje $r>0$ tak, že platí: $B(x,r)\cap B(y,r)=\emptyset$. \begin{proof} Například $r=\frac12\rho(x,y)$. \end{proof} \end{theorem} \index{otevřená množina} \begin{define} Říkáme, že množina $A\subset X$ je {\bf otevřená}, právě když $(\forall x\in A)(\exists B(x,r)\subset A)$. \end{define} \begin{remark} Každý prostor je otevřená množina; otevřená koule je otevřená množina. \end{remark} \begin{theorem} \begin{enumerate}[(i)] \item Buďte $A_1,\dots,A_n$ otevřené množiny v~$X$. Potom $\bigcap\limits_{i=1}^n A_i$ je otevřená množina. \item Jsou-li $A_\alpha$ otevřené množiny ($\alpha\in\I$ {\bf libovolná} indexová množina), je $\bigcup\limits_{\alpha\in\I}A_\alpha$ je otevřená množina. \end{enumerate} \begin{proof} \begin{enumerate}[(i)] \item Pokud je průnik prázdný, je tvrzení triviální. Pro libovolný bod $x$ neprázdného průniku pak platí: $(\forall i\in\n)(\exists r_i>0)(B(x,r_i)\subset A_i)$. Vzhledem k~tomu, že množin je konečný počet, existuje $r=\min_{i\in\n}r_i$, tedy platí \[B(x,r)\in\bigcap\limits_{i=1}^n A_i,\]\bigskip což je tvrzení věty. \item Libovolný bod $x$ ze sjednocení leží alespoň v~jedné množině $A_\alpha$, tudíž podle předpokladu existuje koule \[B(x, r)\subset A_\alpha\subset\bigcup\limits_{\alpha\in\I}A_\alpha.\] \end{enumerate} \end{proof} \end{theorem}