MAN1priklady:Kapitola13: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
(Založena nová stránka s textem „%\wikiskriptum{MAN1priklady} \setcounter{section}{12} \section{Třináctý týden} %(verze \today) \tagged{review}{ \textbf{Revize:} \begin{itemize} \…“) |
|||
Řádka 1 748: | Řádka 1 748: | ||
\begin{figure}[htp] | \begin{figure}[htp] | ||
\begin{center} | \begin{center} | ||
− | \subfloat[\ref{1} $f(x) = \frac{x^4}{(x+1)^3}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{ | + | \subfloat[\ref{1} $f(x) = \frac{x^4}{(x+1)^3}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{13-10.png}} |
\subfloat[\ref{2} $f(x) = (x-3)\sqrt{3}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-11.png}}\\ | \subfloat[\ref{2} $f(x) = (x-3)\sqrt{3}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-11.png}}\\ | ||
\subfloat[\ref{3} $f(x) = \frac{|1+x|^{\frac{2}{2}}}{\sqrt{x}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-12.png}} | \subfloat[\ref{3} $f(x) = \frac{|1+x|^{\frac{2}{2}}}{\sqrt{x}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-12.png}} |
Verze z 9. 9. 2022, 19:59
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu MAN1priklady
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu MAN1priklady | Korenjak | 18. 9. 2022 | 16:30 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Korenjak | 9. 9. 2022 | 20:12 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:32 | header.tex | |
Kapitola1 | editovat | První týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 20:18 | kapitola1.tex | |
Kapitola2 | editovat | Druhý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 20:18 | kapitola2.tex | |
Kapitola3 | editovat | Třetí týden | Korenjak | 19. 10. 2023 | 19:20 | kapitola3.tex | |
Kapitola4 | editovat | Čtvrtý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:35 | kapitola4.tex | |
Kapitola5 | editovat | Pátý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:35 | kapitola5.tex | |
Kapitola6 | editovat | Šestý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:36 | kapitola6.tex | |
Kapitola7 | editovat | Sedmý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:36 | kapitola7.tex | |
Kapitola8 | editovat | Osmý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:37 | kapitola8.tex | |
Kapitola9 | editovat | Devátý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:37 | kapitola9.tex | |
Kapitola10 | editovat | Desátý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:38 | kapitola10.tex | |
Kapitola11 | editovat | Jedenáctý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 19:38 | kapitola11.tex | |
Kapitola12 | editovat | Dvanáctý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 20:13 | kapitola12.tex | |
Kapitola13 | editovat | Třináctý týden | Korenjak | 9. 9. 2022 | 20:07 | kapitola13.tex | |
Kapitola14 | editovat | Teorie | Korenjak | 17. 9. 2023 | 21:01 | kapitola14.tex |
Vložené soubory
soubor | název souboru pro LaTeX |
---|---|
Image:13-10.png | 13-10.png |
Image:13-11.png | 13-11.png |
Image:13-12.png | 13-12.png |
Image:13-13.png | 13-13.png |
Image:13-14.png | 13-14.png |
Image:13-15.png | 13-15.png |
Image:13-16.png | 13-16.png |
Image:13-17.png | 13-17.png |
Image:13-18.png | 13-18.png |
Image:13-19.png | 13-19.png |
Image:13-20.png | 13-20.png |
Image:13-21.png | 13-21.png |
Image:13-22.png | 13-22.png |
Image:13-23.png | 13-23.png |
Image:13-24.png | 13-24.png |
Image:13-25.png | 13-25.png |
Image:13-26.png | 13-26.png |
Image:13-27.png | 13-27.png |
Image:13-28.png | 13-28.png |
Image:13-29.png | 13-29.png |
Image:13-30.png | 13-30.png |
Image:12-27.png | 12-27.png |
Image:12-30.png | 12-30.png |
Image:every.png | every.png |
Image:exp.png | exp.png |
Image:log.png | log.png |
Image:tyden2.png | tyden2.png |
Image:tyden2_11.png | tyden2_11.png |
Image:tyden1_29.png | tyden1_29.png |
Image:grafy_funkci_MA1.png | grafy_funkci_MA1.png |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{MAN1priklady} \setcounter{section}{12} \section{Třináctý týden} %(verze \today) \tagged{review}{ \textbf{Revize:} \begin{itemize} \item podal: TS \item datum: \item zkontroloval: \item poznámky: \end{itemize} } %průbehy funkcí, slovní úlohy, další úlohy % Průběhy funkcí %============================== %Další úlohy %\subsection{Rolleova a Lagrangeova věta} %\begin{pr}\label{pr:rolle} % Na příkladu funkce $f(x)=1-\sqrt[3]{x^2}$ na intervalu $\langle -1,1\rangle$ demonstrujte, že požadavek konečné derivace na celém otevřeném intervalu nelze v Rolleově větě obecně vypustit. % \tagged{teach}{ %\begin{figure}[t]\caption{Graf funkce z příkladu \ref{pr:rolle}.} % \begin{center} % \includegraphics[width=8cm]{sbirkaMatej/pic/tyden13_7.png} % \end{center} %\end{figure} %} %\end{pr} %\begin{pr} % Dokažte, že jsou-li všechny kořeny polynomu $p_n$ stupně $n$ s reálnými koeficienty reálné, potom jsou reálné i všechny kořeny polynomů $p_n',p_n'',\ldots, p_n^{(n-1)}$. % \tagged{teach}{\begin{res}Tvrzení zřejmě stačí ukázat pro první derivaci. Z rozkladu na kořenové činitele i slepý vidí, že $k$--násobný kořen $p_n$ je $(k-1)$--násobným kořenem $p_n'$. Vedle těchto kořenů má dle Rolleovy věty $p_n'$ ještě alespoň jeden kořen mezi libovolnými dvěma kořeny $p_n$. Jelikož celkový počet kořenů $p_n'$ (počítaje jejich násobnosti) je roven $(n-1)$, jsou tyto kořeny jednoduché a žádné další neexistují.\end{res}} %\end{pr} %\begin{pr} % Dokažte, že všechny kořeny \textbf{Legendreova polynomu} % $$P_n(x)=\frac{1}{2^n n!}\frac{d^n}{d x^n}\left((x^2-1)^n\right)$$ % jsou reálné a leží v intervalu $(-1,1)$. \tagged{teach}{\begin{res} Polynom $(x^2-1)^n$ má právě dva $n$--násobné kořeny $\pm 1$. Dále stačí použít řešení předchozí úlohy.\end{res}} %\end{pr} %\begin{pr}[!] % Dokažte, že Rolleova věta platí i za slabších předpokladů. Jmenovitě, nechť $f$ má konečnou derivaci v každém bodě omezeného či neomezeného intervalu $(a,b)$ a $\lim_{x\to a+}f(x)=\lim_{x\to b-}f(x)$. Potom existuje $c\in(a,b)$ tak, že $f'(c)=0$. % \tagged{teach}{\begin{res} Pokud je $(a,b)$ omezený a jednostranné limity v krajních bodech jsou konečné, potom stačí aplikovat standardní Rolleovu větu na spojité rozšíření funkce $f$. V ostatních případech zavedeme funkci $g$ předpisem $g(\arctg{x})=\arctg{(f(x))}$. $D_g=\arctg{(a,b)}$ je omezený interval a $g'(x)=0\Leftrightarrow f'(\tan{x})=0$. Takto problém převedeme na první případ.\end{res}} %\end{pr} %\begin{pr} % Dokažte, že všechny kořeny \textbf{Hermiteova polynomu} % $$H_n(x)=(-1)^n e^{x^2}\frac{d^n}{d x^n}\left(e^{-x^2}\right)$$ % jsou reálné. \tagged{teach}{\begin{res} Snadno ověříme, že $H_n$ je skutečně polynom stupně $n$. Dále $(H_n(x)=0\Leftrightarrow (e^{-x^2})^{(n)}=0)$ a $\lim_{x\to\pm\infty}e^{-x^2}=0$. Dle Rolleovy věty tedy existuje $c\in\R$ tak, že $H_1(c)=0$. Kořeny $H_2$ získáme aplikací Rolleovy věty na intervalech $(-\infty,c)$ a $(c,\infty)$, adt.\end{res}} %\end{pr} %====================================================== \subsection{Konkávnost a konvexnost} \begin{pr} Dokažte, že následující definice konvexnosti funkce $f$ na intervalu $I$ jsou ekvivalentní. \begin{enumerate} \item $(\forall x_1, x_2, x_3 \in I, x_1 < x_2 < x_3) ( \frac{f(x_2) - f(x_1)}{x_2 - x_1} \leq \frac{f(x_3) - f(x_1)}{x_3 - x_1} )$ \item $(\forall \lambda \in \left\langle 0, 1 \right\rangle ) (\forall x, y \in I) ( f(\lambda x + (1-\lambda)y) \leq \lambda f(x) + (1-\lambda)f(y) )$ \item $(\forall x_1, \ldots , x_n \in I) (\forall \lambda_1 , \ldots \lambda_n \in \left\langle 0, 1 \right\rangle, \sum_{k=1}^n \lambda_k = 1 ) ( f \left( \sum_{k=1}^n \lambda_k x_k \right) \leq \sum_{k=1}^n \lambda_k f ( x_k ) )$ \end{enumerate} Obdobné ekvivalence lze dokázat i pro konkávnost. \tagged{complete}{ \begin{postup} Dokážeme sérii implikací: \begin{itemize} \item $ii \Leftrightarrow i$: Položme \begin{align*} x_1 &= x \\ x_2 &= \lambda x + (1-\lambda)y \\ x_3 &= y \end{align*} Tedy $\lambda = \frac{x_2 - x_3}{x_1-x_3}$ a $1-\lambda = \frac{x_1-x_2}{x_1-x_3}$. Pak platí serie ekvivalencí: \begin{align*} ii. &\Leftrightarrow f(x_2) \leq \lambda f(x_1) + (1-\lambda)f(x_3) \\ &\Leftrightarrow f(x_2) \leq \frac{x_2 - x_3}{x_1-x_3} f(x_1) + \frac{x_1-x_2}{x_1-x_3}f(x_3) \\ &\Leftrightarrow (x_3-x_1)f(x_2) \leq (x_3 - x_2) f(x_1 + (x_2 - x_1)f(x_3) \\ &\Leftrightarrow (x_3-x_1)f(x_2) \leq (x_3 \textcolor{red}{-x_1+x_1}- x_2) f(x_1 + (x_2 - x_1)f(x_3) \\ &\Leftrightarrow (x_3 -x_1)f(x_2) - (x_3-x_1)f(x_1) \leq (x_1-x_2)f(x_1) + (x_2-x_1)f(x_3) \\ &\Leftrightarrow \frac{f(x_2)-f(x_1)}{x_2-x_1} \leq \frac{f(x_3)-f(x_1) }{x_3-x_1} \\ &\Leftrightarrow i. \end{align*} \item $iii. \implies ii.$ : zřejmě, pouze stačí vzít $n = 2$. \item $ii. \implies iii.$ : dokážeme indukcí na $n$. Pro $n = 1,2$ implikace jistě platí jistě platí. Pak \begin{align*} f\left( \sum_{k=1}^{n+1} \lambda_k x_k \right) &= f\left(\lambda_{n+1}x_{n+1} + (1-\lambda_{n+1})\sum_{k=1}^{n} \frac{\lambda_k x_k}{1-\lambda_{n+1}} \right) \\ &\overset{ii.}{\leq} \lambda_{n+1}f(x_{n+1}) + (1-\lambda_{n+1})f\left(\sum_{k=1}^{n} \frac{\lambda_k x_k}{1-\lambda_{n+1}} \right) \\ &\overset{IP}{\leq} \lambda_{n+1}f(x_{n+1}) + (1-\lambda_{n+1})\sum_{k=1}^{n} \frac{\lambda_k}{1-\lambda_{n+1}}f\left(x_k \right) \\ &= \sum_{k=1}^{n+1} \lambda_k f\left(x_k \right), \end{align*} kde v první nerovnost jsme využili $ii.$ a v druhé nerovnosti indukční předpoklad. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} S využitím konvexnosti nebo konkávnosti dokažte, že pro všechna kladná čísla $x_1, \ldots , x_n$, kde $n \in \N$, platí $$\frac{1}{n} \sum_{k=1}^n x_k \leq \sqrt{\frac{1}{n} \sum_{k=1}^n x_k^2}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} Využije funkci $f(x) = x^2$. Tato funkce je jistě konvexní na $\R$ a platí pro ni tedy $iii.$ vlastnost z minulého příkladu. Pokud definujeme $\lambda_k = \frac{1}{n}$ pro $k\in \widehat{n}$ dostáváme \begin{align*} \left(\sum_{k=1}^n \lambda_k x_k\right)^2 = \left(\sum_{k=1}^n \frac{1}{n} x_k \right)^2 \overset{iii.}{\leq} \sum_{k=1}^n \frac{1}{n} x_k^2 = \frac{1}{n} \sum_{k=1}^n x_k^2. \end{align*} Odmocněním již získáváme hledanou nerovnost. \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} S využitím konvexnosti nebo konkávnosti dokažte, že pro všechna kladná čísla $x_1, \ldots , x_n$, kde $n \in \N$, platí $$\sqrt[n]{x_1 \cdot \ldots \cdot x_n} \leq \frac{1}{n} (x_1 + \ldots + x_n).$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} Využijeme funkci $f(x) = \ln x$. Tato funkce je konkávní na $(0,+\infty)$ a platí pro ti tedy nerovnost $$ \ln\left(\sum_{k=1}^n \lambda_k x_k \right) \geq \sum_{k=1}^n \lambda_k \ln(x_k), $$ kde $\sum_{k=1}^n \lambda_k = 1$. Opět definujeme $\lambda_k = \frac{1}{n}$ pro $k\in \widehat{n}$. Pak s využitím vlastností logaritmů dostáváme $$ \ln\left(\sum_{k=1}^n \frac{1}{n}\ x_k \right) \geq \sum_{k=1}^n \frac{1}{n} \ln x_k = \sum_{k=1}^n \ln x_k^\frac{1}{n} = \ln \left( \prod_{k=1}^n x_k^\frac{1}{n} \right). $$ Jelikož logaritmus je rostoucí funkce, je předcházející nerovnost ekvivalentní s $$ \sum_{k=1}^n \frac{1}{n}\ x_k \geq \prod_{k=1}^n x_k^\frac{1}{n}, $$ což je již hledaná nerovnost. \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} Nalezněte maximální intervaly, na kterých je následující funkce (ryze) konvexní/konkávní: $$f(x) = e^{-x^2}.$$ \tagged{teach}{ \begin{res} ryze konvexní na $(-\infty,-\frac{1}{\sqrt{2}}\rangle$ a na $\langle\frac{1}{\sqrt{2}},+\infty)$, ryze konkávní na $\langle-\frac{1}{\sqrt{2}},\frac{1}{\sqrt{2}}\rangle$ \end{res} } \tagged{complete}{ \begin{postup} Definiční obor funkce je $D_f = \R$. Pro $x\in D_f$ platí \begin{align*} f^\prime (x) &= -2x e^{-x^2}, \\ f^{\prime\prime}(x) &= 2e^{-x^2}\left( 2x^2 -1 \right) = 2e^{-x^2}\left(\sqrt{2}x-1 \right)\left(\sqrt{2}x-1\right). \end{align*} Pozorujeme, že máme dva inflexní body: $x_1 = \frac{1}{\sqrt{2}}$ a $x_2 = -\frac{1}{\sqrt{2}}$. Jelikož $f^{\prime\prime}(x) >0$ pro $x \in (-\infty,-\frac{1}{\sqrt{2}}) \cup (\frac{1}{\sqrt{2}},+\infty)$ je funkce na ryze konvexní na $(-\infty,-\frac{1}{\sqrt{2}}\rangle$ a na $\langle\frac{1}{\sqrt{2}},+\infty)$. Na intervalu $\langle -\frac{1}{\sqrt{2}},\frac{1}{\sqrt{2}}\rangle$ je funkce ryze konkávní. \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} Nalezněte maximální intervaly, na kterých je následující funkce (ryze) konvexní/konkávní: $$f(x) = x\sin (\ln x).$$ \tagged{teach}{ \begin{res} ryze konvexní na $\langle e^{\frac{-3\pi}{4}+2k\pi}, e^{\frac{-\pi}{4}+2k\pi}\rangle$, ryze konkávní na $\langle e^{\frac{-\pi}{4}+2k\pi}, e^{\frac{5\pi}{4}+2k\pi} \rangle$ pro $k\in \Z$ \end{res} } \tagged{complete}{ \begin{postup} Definiční obor funkce je $D_f = \R^+$. Pro $x\in D_f$ platí \begin{align*} f^\prime (x) &= \sin (\ln x) + \cos(\ln x), \\ f^{\prime\prime}(x) &= \frac{\cos(\ln x) - \sin(\ln x)}{x} = \frac{2}{\sqrt{2}} \frac{\cos\left( \ln x + \frac{\pi}{4} \right) }{x}. \end{align*} Jmenovatel je vždy kladný, o znaménku druhé derivace tedy rozhodne čitatel. Funkce bude ryze konvexní pokud \begin{align*} \ln x + \frac{\pi}{4} \in \langle -\frac{\pi}{2} + 2k\pi, \frac{\pi}{2} + 2k\pi \rangle \end{align*} tedy pro $x \in \langle e^{\frac{-3\pi}{4}+2k\pi}, e^{\frac{-\pi}{4}+2k\pi}\rangle$, $k\in \Z$. Na intervalech $\langle e^{\frac{-\pi}{4}+2k\pi}, e^{\frac{5\pi}{4}+2k\pi} \rangle$ je funkce ryze konkávní. \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} Nalezněte maximální intervaly, na kterých je následující funkce (ryze) konvexní/konkávní: $$f(x) = \arcsin |x|.$$ \tagged{teach}{ \begin{res} ryze konvexní na $\langle -1,1\rangle$ \end{res} } \tagged{complete}{ Definiční obor funkce je roven $D_f = \langle-1,1\rangle$. Jelikož funkce $f$ je sudá funkce, stačí vyšetřit na intervalu $(0,1)$. Pro $x \in (0,1)$ platí \begin{align*} f^\prime (x) &= \frac{1}{\sqrt{1-x^2}}, \\ f^{\prime\prime} (x) &= \frac{x}{\sqrt{(1-x^2)^3}}. \end{align*} Tedy $f^{\prime \prime} (x) > 0$ na $(0,1)$ z čehož plyne, že $f$ je ryze konvexní na $\langle0,1\rangle$. Ze sudosti můžeme říci, že $f$ je ryze konvexní na $\langle-1,1\rangle$. } \end{pr} %============================================= \subsection{Důkazy nerovností} \begin{pr} Dokažte nerovnosti $$\frac{2}{\pi}x<\sin{x}<x<\tg{x}$$ pro $x\in(0,\pi/2)$. %\tagged{teach}{{\color{fuchsia}(Nápověda: Načrtněte grafy funkcí v první nerovnosti.)}} \tagged{complete}{ \begin{postup} Postupně ukážeme tři nerovnosti. \begin{itemize} \item Nejprve ukážeme, že $\sin x < x$ pro daná $x$. Definujme funkci $h(x) = \sin x -x $. Pokud ukážeme, že $h(x) < 0$, je druhá nerovnost dokázána. Pro daná $x$ platí $$ h^\prime (x) = \cos x - 1 < 0. $$ Funkce $h(x)$ je tedy ostře klesající. Zároveň $h(0) = 0$. Celkově tedy pro daná $x$ platí $$ h(x) < 0 \Leftrightarrow \sin x < x. $$ \item Obdobně ukážeme, že $x < \tg x$. Definujme funkci $s(x) = x - \tg x$. Pak pro daná $x$ platí $$ s^\prime(x) = \frac{-\sin^2 x}{\cos^2 x} <0. $$ Funkce $s$ je ostře klesající a opět platí $s(0) = 0$. Celkově jsme zjistili $s(x) < 0 \Leftrightarrow x < \tg x$, což je dokazovaná nerovnost. \item Zbývá dokázat první nerovnost. Jedna možnost je nakreslit grafy funkcí. Tyto funkce mají průsečíky v bodech $[0,0]$ a $[1,1]$. A jelikož funkce $\sin x $ je na daném intervalu ryze konkávní, musí platit $\sin x > \frac{2}{\pi} x$. Druhá možnost je opět přes diferenciální počet. Definujme funkci $f(x) = \frac{\sin x}{x}$. Pro její derivaci platí $$ f^\prime(x) = \frac{g(x)}{x^2}, $$ kde $g(x) = x\cos x - \sin x$. Jelikož $g^\prime(x) = -x \sin x < 0$ pro $x \in (0,\frac{\pi}{2})$, je funkce $g(x)$ ostře klesající a zároveň $g(0) = 0$. Proto $g(x) < 0$ pro $x \in (0,\frac{\pi}{2})$. Jelikož $g(x) <0$ je i $f' < 0$ a tedy i funkce $f$ je klesající. Pak pro $x\in (0,\frac{\pi}{2})$ získáváme $$ \frac{\sin x}{x} = f(x) \geq f(\pi/2) = \frac{2}{\pi}. $$ Nyní již stačí vynásobit tuto nerovnost nenulovým $x$ a máme hledanou nerovnost. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} %\begin{pr} % Dokažte nerovnost % $$1+x<e^x$$ % pro $x\neq 0$. % (Pozn: Jedná se o optimální lineární odhad na okolí bodu $x=0$, neboť $e^x=\lim_{N\to+\infty}\sum_{n=0}^{N}x^n/(n!)$.) %\end{pr} \begin{pr} Dokažte nerovnost $$x-\frac{x^3}{6}<\sin{x}$$ pro $x>0$. (Pozn: jedná se o optimální odhad polynomem nejvýše třetího stupně na kladné poloose, neboť $\sin{x}=\lim_{N\to +\infty}\sum_{n=0}^{N}(-1)^nx^{2n+1}/((2n+1)!)$.) \tagged{complete}{ \begin{postup} Definujme $f(x) = x-\frac{x^3}{6} -\sin{x} $. Ukážeme, že $f(x) <0$ pro daná $x$. Pro derivaci $f$ platí $$f^\prime(x) = 1 - \frac{x^2}{2} - \cos x,$$ Chtěli bychom ukázat, že $f^\prime (x) < 0$. To opět ukážeme přes diferenciální počet. Pro druhou derivaci platí $$ f^{\prime \prime}(x) = -x + \sin x < 0, $$ kde nerovnost $\sin x < x$ máme k dispozici z minulého příkladu. Tedy funkce $f^\prime (x)$ je ostře klesající, zároveň $f^{\prime}(0) = 0$. Celkem tedy $f^\prime(x) <0$ na daném intervalu, tedy původní funkce $f(x)$ je také ostře klesající. Zároveň $f(0) = 0$, tedy opravdu platí $f(x) < 0$ pro daná $x$. \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} Dokažte nerovnost $$2x < \sin x + \tg x,$$ pro $x \in \left(0, \frac{\pi}{2}\right)$. \tagged{complete}{ \begin{postup} Označme $f(x) = 2x - \sin x - \tg x$ a ukážeme, že $f(x) <0$. Pro daná $x$ platí $$ f^\prime(x) = 2 - \cos x - \frac{1}{\cos^2 x} = 2 - \left[ \cos x + \frac{1}{\cos^2 x}\right] \overset{AG}{\geq} 2 -2\sqrt{\frac{1}{\cos x}} = 2\left[ 1 - \frac{1}{\sqrt{\cos x}} \right] < 0, $$ kde jsme využili AG nerovnost $\frac{a+b}{2} \leq \sqrt{ab}$ platnou pro libovolná kladná čísla. Funkce $f(x)$ je tedy jistě klesající a $f(0) = 0$. Celkově tedy dostáváme, že $f(x) < 0$ pro $x \in (0,\frac{\pi}{2})$, což jsme chtěli ukázat. \end{postup} } \end{pr} %=============================================== \subsection{Průběhy funkcí} \tagged{complete}{ \begin{pozn} Vyšetřit průběh funkce zejména obnáší nalézt: \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor, obor hodnot, \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty (např limity v nekonečnech), \item případnou sudost, lichost, periodicitu, \item spojitost, druhy bodů nespojitosti, \item existenci asymptot (svislých i těch v nekonečnech), \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy, \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body, \item nakreslit graf funkce. \end{itemize} \end{pozn} } \begin{pr} \label{1} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=\frac{x^4}{(x+1)^3}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} Budeme postupovat dle seznamu na začátku sekce: \begin{itemize} \item definiční obor: $D_f = \R \setminus \{-1\}$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Jelikož \begin{align*} x = 0 \implies f(x) = 0, \\ f(x) = 0 \implies x = 0, \end{align*} je jediný průsečík bod $[0.0]$. Pro limity v zajímavých bodech platí \begin{align*} \lim_{x \to +\infty} &= +\infty, \\ \lim_{x \to -\infty} &= -\infty, \\ \lim_{x \to -1+} &= +\infty, \\ \lim_{x \to -1-} &= -\infty. \\ \end{align*} \item případnou sudost, lichost, periodicitu: Funkce nemá žádnou z těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. V $x = -1$ je nespojitost druhého druhu. \item existenci asymptot: Existuje svislá asymptota $x = -1$. Pro klasické platí: \begin{align*} k_1 =\lim_{x \to +\infty} \frac{x^4}{x(x+1)^3} = 1, \\ k_2 =\lim_{x \to -\infty} \frac{x^4}{x(x+1)^3} = 1, \\ q_1 = \lim_{x \to +\infty} \frac{x^4}{(x+1)^3} - x = -3, \\ q_2 = \lim_{x \to -\infty} \frac{x^4}{(x+1)^3} - x = -3. \\ \end{align*} Existuje tedy jedna asymptota $y = x - 3$. \item monotonii funkce, lokální extrémy: Pro $x \in D_f$ platí $$ f^\prime (x) = \frac{x^3(x+4)}{(x+1)^2}. $$ Máme tedy dva podezřelé body z extrému $x = 0$ a $x = -4$. Jelikož $f^\prime(x) > 0$ pro $x<-4$, $f^\prime(x) < 0$ pro $x\in(-4,0)\setminus \{-1\}$, $f^\prime(x) > 0$ pro $x>0$. Funkce tedy ostře roste na $(-\infty,-4)$, klesá na $(-4,-1)$, klesá na $(-1,0)$ a opět roste na $(0,+\infty)$. Tedy v bodě $-4$ je ostré lokální maximum $f(-4) = -\frac{256}{27}$. V $x=0$ je ostré lokální minimum $f(0) = 0$. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in D_f$ platí: $$ f^{\prime\prime}(x) = 12 \frac{x^2}{(x+1)^5}-$$ Pak $f^{\prime\prime}(x) > 0$ pro $x>-1$ a $f^{\prime\prime}(x) < 0$ pro $x <-1$. Funkce je tedy ryze konvexní na $\langle-1,+\infty)$ a ryze konkávní na $(-\infty,-1\rangle$. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 1-4}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} %PG \begin{pr}\label{2} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=(x-3)\sqrt{x}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $$ D_f = \R^+_0 $$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Platí \begin{align*} f(x)=0\Leftrightarrow x=0 \lor x = 3, \\ x = 0 \Rightarrow f(x)=0. \end{align*} Průsečíky s osami tedy jsou $[0,0]$ (bod dotyku) a $[3,0]$. Pro limitu v plus nekonečnu platí $\lim_{x \to +\infty} f(x)= +\infty$. \item sudost, lichost, periodicita: Funkce nemá žádnou z těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech $D_f$. \item existence asymptot Svislá asymptota neexistuje, v $+\infty$ máme $$ k = \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = +\infty \notin \R. $$ Funkce tedy nemá žádnou asymptotu. \item monotonie funkce, lokální extrémy: Protože $f(x) = x^{\frac{3}{2}} - 3x^{\frac{1}{2}}$, pak pro $x > 0$ platí \begin{align*} f'(x) &= \frac{3}{2} x^{\frac{1}{2}} - \frac{3}{2} x^{-\frac{1}{2}} = \frac{3}{2} \frac{x - 1}{\sqrt{x}} \end{align*} Z Darbouxovy věty získáme, že $f'(0) = -\infty$. Jediný podezřelý bod z extrému tedy je $x = 1$. Zároveň $f'(x)<0$ pro $x\in(0,1)$, $f$ je tedy na $\langle 0, 1 \rangle$ ostře klesající. Naopak $f'(x)>0$ pro $x\in(1,+\infty)$, a $f$ je na $\langle 1,+\infty )$ ostře rostoucí. Podezřelý bod z extrému $x = 1$ je tedy ostré lokální minimum. \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x>0$ platí \begin{align*} f''(x) &= \frac{3}{2}\left( \frac{1}{2\sqrt{x}} +\frac{1}{x^{2/3}}\right) \end{align*} Funkce je na $\langle 0,+\infty)$ ryze konvexní. \item obor hodnot: Z výpočtů plyne, že $H_f=\langle f(1) , +\infty )=\langle -2 , +\infty )$ \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 1-4}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} %PG \begin{pr}\label{3} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=\frac{|1+x|^{3/2}}{\sqrt{x}}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $$ D_f = \R^+ = (0,+\infty) $$ Pozorujeme, že můžeme psát $f(x)=\frac{(1+x)^{3/2}}{\sqrt{x}}.$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Platí \begin{align*} f(x)=0 \Leftrightarrow x=-1 \notin D_f, \\ x = 0 \notin D_f. \end{align*} Funkce nemá průsečík s žádnou osou. Pro limity v zajímavých bodech platí \begin{align*} \lim_{x \to +\infty} = +\infty, \\ \lim_{x \to 0+} = + \infty. \end{align*} \item sudost, lichost, periodicita: \\ Funkce nemá žádnou z těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti \\ Funkce je spojitá ve všech bodech $D_f$ \item existence asymptot: Existuje svislá asymptota $x = 0$. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = 1 \in \R \\ q &= \lim_{x \to +\infty} (f(x)- 1\cdot x) = \lim_{x \to +\infty} \frac{(1+x)^{3/2} - x^{3/2}}{x^{1/2}} = \lim_{x \to +\infty} \frac{(1+x)^{3} - x^{3}}{x^{1/2} ((1+x)^{3/2} + x^{3/2})} \\ &=\lim_{x \to +\infty} \frac{1+x^3 + 3x^2 + 3x -x^3}{x^{1/2} ((1+x)^{3/2} + x^{3/2})} = \frac{3}{2}. \end{align*} Funkce tedy má asymptotu v $+\infty$ o rovnici $y(x) = x + \frac{3}{2}$. \item monotonie funkce, lokální extrémy: Pro $x > 0$ platí \begin{align*} f'(x) &= \frac{(2x-1)\sqrt{1+x}}{x^{3/2}}. \end{align*} Jediný podezřelý bod z extrému je $x = \frac{1}{2}$. Zároveń pozorujeme, že $f'(x)<0$ pro $x\in(0,\frac{1}{2})$ a $f$ je na $( 0, \frac{1}{2} \rangle$ ostře klesající,$f'(x)>0$ pro $x\in(\frac{1}{2},+\infty)$ a tedy $f$ je na $\langle \frac{1}{2},+\infty )$ ostře rostoucí. Z výše uvedeného (monotonie) plyne, že $x = \frac{1}{2}$ je bodem ostrého lokálního minima. \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x>0$ platí \begin{align*} f''(x) = \frac{3}{4x^{5/2}\sqrt{1+x}}. \end{align*} Funkce je tedy na $( 0,+\infty)$ ryze konvexní. Inflexní body na tomto intervalu neexistují. \item obor hodnot: z výpočtů plyne, že $H_f=\langle f(\frac{1}{2}) , +\infty )=\langle \frac{3\sqrt{3}}{2} , +\infty )$ \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 1-4}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} %PG \begin{pr}\label{4} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=e^{-x}+x.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $ D_f = \R $ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Platí \begin{align*} f(x)&=0\Leftrightarrow x = -e^{-x} \Rightarrow x \not \in \R, \\ x &= 0 \Rightarrow f(x) = 1. \end{align*} Rovnice $e^{-x} = -x$ nemá řešení, jelikož $e^x > x$ pro všechna $x\in \R$. Funkce má průsečík s osou $y$ v bodě $[0,1]$. Pro limity v nekonečnech platí $\lim_{x \to +\infty} f(x)= \lim_{x \to -\infty} f(x)= +\infty$. \item sudost, lichost, periodicita: \\ Funkce nemá žádnou z těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti \\ Funkce je spojitá ve všech bodech $D_f$ \item existence asymptot: Svislá asymptota neexistuje. Pro asymptoty v nekonečnech platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{e^{-x}}{x} + 1 = 1 \in \R \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} (f(x)- 1\cdot x) = 0, \\ k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} = \frac{e^{-x}}{x} + 1 = +\infty \notin \R \end{align*} Funkce tedy má asymptotu v $+\infty$ danou rovnicí $y = x$. \item monotonie funkce, lokální extrémy: Pro $x \in D_f$ platí $$ f'(x) = 1-e^{-x} = 0. $$ Jediný podezřelý bod z extrému je $x = 0$. Zároveň $f'(x) <0$ pro $x\in(-\infty,0)$ a $f$ je tedy na $( -\infty, 0 \rangle$ ostře klesající. Dále $f'(x)>0$ pro $x\in(0,+\infty)$ a $f$ je na $\langle 0,+\infty )$ ostře rostoucí. Z výše uvedeného (monotonie) plyne, že $x = 0$ je bodem ostrého lokálního minima (dokonce globálního). \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x \in D_f$ platí \begin{align*} f''(x) = e^{-x}. \end{align*} Funkce je na celém $D_f$ ryze konvexní. Inflexní body na tomto intervalu neexistují. \item obor hodnot: z výpočtů plyne, že $H_f=\langle f(0) , +\infty )=\langle 1 , +\infty )$. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 1-4}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} %PG \begin{pr} \label{5} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=x+\arctg{x}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $ D_f = \R $ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Platí \begin{align*} f(x)&=0 \implies x = 0, \\ x &= 0 \implies f(x) = 0. \end{align*} Funkce má průsečík s osou $y$ a osou $x$ v bodě $[0,0]$. Pro limity v nekonečnech platí $$ \lim_{x \to + \infty} f(x) = +\infty, \\ \lim_{x \to - \infty} f(x) = -\infty. $$ \item sudost, lichost, periodicita: \\ Jelikož $$ f(-x) = -x \arctg(-x) = - (x + \arctg x ) = -f(x), $$ je funkce lichá. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech $D_f$. \item existence asymptot Svislá asymptota neexistuje. Pro asymptoty v nekonečnech platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} 1 + \frac{\arctg{x}}{x} = 1 \in \R \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} (f(x)- 1\cdot x) = \lim_{x \to +\infty}\arctg{x} = \frac{\pi}{2}\in \R \\ k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} 1 + \frac{\arctg{x}}{x} = 1 \in \R \\ q_2 &= \lim_{x \to -\infty} (f(x)- 1\cdot x) = \lim_{x \to -\infty}\arctg{x} = -\frac{\pi}{2}\in \R \end{align*} Funkce má asymptotu $y(x) = x + \frac{\pi}{2}$ v $+\infty$ a $y(x) = x - \frac{\pi}{2}$ v $-\infty$. \item monotonie funkce, lokální extrémy: Pro $x \in D_f$ platí $$ f'(x) = 1 + \frac{1}{1+x^2}. $$ Pozorujeme, že $f'(x)>0$ pro $\forall x \in D_f$ a tedy $f$ je na celém $D_f$ ostře rostoucí. Funkce nemá žádný lokální extrém. \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x \in D_f$ platí \begin{align*} f''(x) = -\frac{2x}{1+x^2}. \end{align*} Pozorujeme, že $f''(x) < 0$ pro $x > 0$ a tedy $f$ je na $\langle0,+\infty)$ ryze konkávní. Zároveň $f''(x) > 0$ pro $x < 0$ a tedy $f$ je na $(-\infty,0\rangle$ ryze konvexní. Bod $x=0$ je inflexním bodem $f$. \item obor hodnot: z výpočtů plyne, že $H_f=( -\infty, +\infty )$ \item nakreslit graf funkce: viz. Obrázek \ref{fig: 5-8}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{6} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=\frac{\ln{x}}{\sqrt{x}}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $ D_f = \R^+ = (0,+\infty) $ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Platí \begin{align*} f(x)&=0 \implies x = 1, \\ x &= 0 \notin D_f. \end{align*} Funkce má průsečík s osou $x$ v bodě $[1,0]$. Pro limity v krajních bodech platí $$ \lim_{x \to +\infty} f(x) = 0, \\ \lim_{x \to 0+} f(x) = -\infty. $$ \item sudost, lichost, periodicita: \\ Funkce nemá žádnou z těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: \\ Funkce je spojitá ve všech bodech $D_f$. \item existence asymptot: Existuje svislá asymptota $x = 0$. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{\ln{x}}{x^{3/2}} = 0 \in \R, \\ q &= \lim_{x \to +\infty} (f(x)- 0\cdot x) = \lim_{x \to +\infty}\frac{\ln{x}}{\sqrt{x}} = 0 \in \R. \end{align*} Funkce má asymptotu v$+\infty$ s předpisem $y(x) = 0$. \item monotonie funkce, lokální extrémy: Pro $x \in D_f$ platí $$ f'(x) = \frac{2-\ln{x}}{2x^{3/2}}. $$ Jediný podezřelý bod z extrému je $x = e^{2}$. Zároveň platí \begin{itemize} \item $f'(x)>0$ pro $x \in (0,e^2) \Rightarrow f$ je na $(0,e^2\rangle$ ostře rostoucí, \item $f'(x)<0$ pro $x \in (e^2,+\infty)\Rightarrow f$ je na $\langle e^2,+\infty)$ ostře klesající. \end{itemize} Z výše uvedeného (monotonie) plyne, že $x = e^2$ je bodem ostrého lokálního maxima (dokonce globálního). \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x \in D_f$ platí \begin{align*} f''(x) = \frac{3\ln{x}-8}{4x^{5/2}}. \end{align*} Pozorujeme, že \begin{itemize} \item $f''(x) < 0$ pro $x \in (0,e^{\frac{8}{3}})\Rightarrow f$ je na $(0,e^{\frac{8}{3}}\rangle$ ryze konkávní, \item $f''(x) > 0$ pro $x \in (e^{\frac{8}{3}},+\infty)\Rightarrow f$ je na $\langle e^{\frac{8}{3}}, +\infty )$ ryze konvexní. \end{itemize} Bod $x=e^{\frac{8}{3}}$ je inflexním bodem $f$. \item obor hodnot: z výpočtů plyne, že $H_f=( -\infty, f(e^2)\rangle =( -\infty, \frac{2}{e}\rangle $ \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 5-8}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{7} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=\frac{\sin{x}}{\cos{x}+2}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f=\R$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Platí \begin{align*} x = 0 \implies f(0)=\frac{\sin(0)}{\cos(0)+2}=0, \\ f(x) = 0 \implies \sin x = 0 \implies x = k \pi, k \in \Z. \end{align*} Průsečíky tedy jsou body $[k\pi,0]$ pro $k \in \Z$. Limity v $\pm \infty$ neexistují. \item sudost, lichost, periodicita: Sinus i cosinus jsou funkce periodické s periodou $2\pi$, funkce $f$ je tedy periodická s touto periodou. Při vyšetřování monotonie a konvexnosti se tedy stačí zaměřit na interval $\langle 0,2\pi\rangle$. Jelikož platí: \begin{align*} f(-x)=\frac{\sin(-x)}{\cos(-x)+2}=\frac{-\sin(x)}{\cos(x)+2}=-f(x), \end{align*} je funkce lichá. \item spojitost: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. \item asymptoty: Funkce nemá svislé asymptoty a jelikož je periodická, nemá ani asymptoty v nekonečnech. \item monotonie: Pro $x\in \R$ platí \begin{align*} f'(x)&=\frac{\cos(x)\left(\cos(x)+2 \right)+\sin^2(x)}{\left(\cos(x)+2 \right)^2}=\frac{1+2\cos(x)}{\left(\cos(x)+2 \right)^2}. \end{align*} Podezřelý bod z extrému splňuje rovnici $\cos x = -\frac{1}{2}$, tj. body $x_1 = \frac{2\pi}{3}$ a $x_2 = \frac{4\pi}{3}$. Zároveň \begin{itemize} \item $f'(x)>0$ pro $x \in (0,\frac{2\pi}{3})$ a $x \in (\frac{4\pi}{3},2\pi)$, tedy funkce $f$ je na těchto intervalech ostře rostoucí, \item $f'(x) < 0$ pro $x \in (\frac{2\pi}{3},\frac{4\pi}{3})$ a $f$ je tedy na tomto intervalu ostře klesající. \end{itemize} Bod $x_1 = \frac{2\pi}{3}$ je tedy ostré lokální maximum a bod $x_2 = \frac{4\pi}{3}$ je ostré lokální minimum. \item konvexnost, konkávnost a inflexní body: Pro $x\in \R$ platí \begin{align*} f''(x)&=\frac{-2\cos(x)\left(\cos(x)+2 \right)^2+2\left(\cos(x)+2 \right)\sin(x)\left(1+2\cos(x) \right)}{(\cos(x)+2)^4}\\ &=\frac{2\sin(x)\cos(x)-2\sin(x)}{(\cos(x)+2)^3}=\frac{2\sin(x)\left(\cos(x)-1 \right)}{(\cos(x)+2)^3}. \end{align*} Pozorujeme, že $f''(x)$ je záporná na intervalu $(0,\pi)$ a kladná na intervalu $(\pi, 2\pi).$ Původní funkce f je tedy konvexní na $\langle \pi, 2\pi\rangle$ a konkávní $(\langle,\pi\rangle$. \item Z výpočtu plyne $H_f = \langle f(\frac{4\pi}{3}), f(\frac{2\pi}{3}) \rangle = \langle -\frac{1}{\sqrt{3}},\frac{1}{\sqrt{3}}\rangle$. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 5-8}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{8} Vyšetřete průběh funkce $$f(x)=|x^3-6x^2+11x-6|.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f=\R$ \item průsečíky s osami souřadnic a funkční hodnoty v zajímavých bodech: Platí \begin{align*} x &= 0 \implies f(0)=6, \\ f(x) &= 0 \implies 0 = x^3 - 6x^2 + 11x - 6 = (x-1)(x-2)(x-3) \implies x \in \{1,2,3\}. \end{align*} Průsečíky tedy jsou body $[0,6]$, $[1,0]$, $[2,0]$ a $[3,0].$ Pro limity v nekonečnech platí $\lim_{x \to \pm \infty} = +\infty$. \item sudost, lichost, periodicita Funkce není periodická, ani sudá čí lichá. \item spojitost Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. \item asymptoty: Funkce nemá svislé asymptoty. Pro asymptoty v nekonečnech platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{|x^3-6x^2+11x-6|}{x}=+\infty \end{align*} Asymptota v $+\infty$ tedy neexistuje, ze stejných důvodů nebude existovat ani asymptota v $-\infty.$ \item monotonie: Pro všechna x $\in \R \setminus \lbrace 1,2,3 \rbrace$ má derivace funkce f tvar \begin{align*} f'(x)=\sgn((x-1)(x-2)(x-3))(3x^2-12x+11), \end{align*} v inkriminovaných bodech $\lbrace 1,2,3 \rbrace$ derivace neexistuje. Body podezřelé z extrému jsou tedy $\lbrace 1,2-\frac{\sqrt{3}}{3},2, 2+\frac{\sqrt{3}}{3},3 \rbrace.$ Zároveň \begin{itemize} \item $f'(x)>0$ na intervalech $(1,2-\frac{\sqrt{3}}{3}),$ $(2,2+\frac{\sqrt{3}}{3})$ a $(3,+\infty)$. Původní funkce $f$ je tedy na těchto intervalech ostře rostoucí, \item naopak na interval $(-\infty,1),$ $2-\frac{(\sqrt{3}}{3},2)$ a $(2+\frac{\sqrt{3}}{3},3)$ je $f'(x) <0$ a $f$ je zde tedy ostře klesající. \end{itemize} Z monotonie pozorume, že body $1,2,3$ jsou ostrá lokální minima a body $2 \pm \frac{\sqrt{3}}{3}$ jsou ostrá lokální maxima. \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x \in D_f \smallsetminus \lbrace 1,2,3 \rbrace$ platí, \begin{align*} f''(x)=\text{sgn}((x-1)(x-2)(x-3))(6x-12). \end{align*} Pozorujeme, že $f''(x)$ je na intervalu $(-\infty,1)$ a na intervalu $(3,+\infty)$ kladná, tedy funkce $f$ je na těchto intervalech ryze konvexní, naopak na intervalech $(1,2)$ a $(2,3)$ je $f ''(x)$ záporná a $f$ je tedy na tomto intervalu ryze konkávní. \item Z výpočtů plyne $H_f = \R$ \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 5-8}. \end{itemize} \end{postup}} \end{pr} \begin{pr} \label{9} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = \frac{x-2}{\sqrt{x^2+1}}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f=\R$ \item průsečíky s osami souřadnic a funkční hodnoty v zajímavých bodech: Platí \begin{align*} x &= 0 \implies f(0)=-2, \\ f(x) &= 0 \implies x = 2. \end{align*} Funkce má tedy průsečíky $[2,0]$ a $[0,-2]$. Pro limity v nekonečnech platí $\lim_{x \to \pm \infty} f(x) = \pm 1$. \item sudost, lichost, periodicita Funkce není periodická, ani sudá či lichá. \item spojitost Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. \item asymptoty: Funkce nemá svislé asymptoty. Pro asymptoty v nekonečnech platí \begin{align*} k_1&= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{x-2}{x\sqrt{x^2+1}}=0,\\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x)=1, \\ k_2&= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} \frac{x-2}{x\sqrt{x^2+1}}=0,\\ q_2 &= \lim_{x \to -\infty} f(x)=-1. \end{align*} Funkce má tedy v $+\infty$ asymptotu $y = 1$ a v $-\infty$ asymptotu $y = -1$. \item monotonie: Pro $x\in \R$ platí \begin{align*} f'(x)&=\frac{\sqrt{x^2+1}-(x-2)\frac{2x}{2\sqrt{x^2+1}}}{x^2+1}=\frac{1+2x}{(x^2+1)^{\frac{3}{2}}} \end{align*} Jediný podezřelý bod z extrému je $x = \frac{-1}{2}$. Zároveň \begin{itemize} \item $f'(x)$ je na intervalu $(-\infty,-\frac{1}{2})$ záporná, tedy funkce $f$ je na intervalu $(-\infty,-\frac{1}{2}\rangle$ ostře klesající, \item naopak na intervalu $(-\frac{1}{2}, +\infty)$ je $f'(x)$ kladná a $f$ je tedy na intervalu $\langle-\frac{1}{2}, +\infty)$ ostře rostoucí. \end{itemize} Z monotonie pozorujeme, že bod $x = -\frac{1}{2}$ je ostré lokální minimum. \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x\in \R$ platí \begin{align*} f''(x)&=\frac{2(x^2+1)^{\frac{3}{2}}-(1+2x)\frac{3}{2}(x^2+1)^{\frac{1}{2}}}{(x^2+1)^3}=-\frac{4x^2+3x-2}{(x^2+1)^{\frac{5}{2}}}. \end{align*} Pozorujeme, že $f''(x)$ je na intervalu $(-\infty,\frac{-3-\sqrt{41}}{8})$ a na intervalu $(\frac{-3+\sqrt{41}}{8},+\infty)$ záporná, tedy funkce $f$ je na intervalech $(-\infty,\frac{-3-\sqrt{41}}{8}\rangle$ a $\langle\frac{-3+\sqrt{41}}{8},+\infty)$ ryze konkávní, naopak na intervalu $(\frac{-3-\sqrt{41}}{8},\frac{-3+\sqrt{41}}{8})$ je $f''(x)$ kladná a $f$ je tedy na intervalu $\langle\frac{-3-\sqrt{41}}{8},\frac{-3+\sqrt{41}}{8}\rangle$ konvexní. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 8-12}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{10} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = \frac{1}{1+x^2}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f=\R$ \item průsečíky s osami souřadnic: Platí \begin{align*} x &= 0 \implies f(0)=1, \\ f(x) &= 0 \implies x \not \in \R, \end{align*} a tedy bod $[0,1]$ je jediný průsečík. Pro limity v nekonečnech platí $\lim_{x \to \pm \infty} f(x) = 0$. \item sudost, lichost, periodicita: Jelikož \begin{align*} f(-x)=\frac{1}{1+x^2}=f(x), \end{align*} je funkce sudá. \item spojitost Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. \item asymptoty: Funkce nemá svislé asymptoty. Pro asymptoty v nekonečnech platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{1}{x(1+x^2)}=0, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) = 0, \\ k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} \frac{1}{x(1+x^2)}=0, \\ q_1 &= \lim_{x \to -\infty} f(x) = 0. \\ \end{align*} Dostáváme tedy stejnou asymptotu $y=0$. \item monotonie: Pro $x\in \R$ platí \begin{align*} f'(x)&=\frac{-2x}{(1+x^2)^2}. \end{align*} Jediný podezřelý bod z extrému je $x = 0$. Zároveň \begin{itemize} \item $f'(x)$ je na intervalu $(0,+\infty)$ záporná, tedy funkce $f$ je na $\langle0,+\infty)$ intervalu ostře klesající, \item naopak na intervalu $(-\infty, 0)$ je $f'(x)$ kladná a $f$ je tedy na intervalu $(-\infty, 0\rangle$ ostře rostoucí. \end{itemize} Bod $x = 0$ je tedy ostré lokální maximum. \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x \in \R$ platí \begin{align*} f''(x)&=\frac{-2(1+x^2)+8x^2(1+x^2)}{(1+x^2)^4}=\frac{2(3x^2-1)}{(x^2+1)^3}. \end{align*} Pozorujeme, že $f''(x)$ je na intervalu $(-\infty,-\frac{\sqrt{3}}{3})$ a na intervalu $(\frac{\sqrt{3}}{3},+\infty)$ kladná, tedy funkce $f$ je na intervalech $(-\infty,-\frac{\sqrt{3}}{3}\rangle$ a $\langle\frac{\sqrt{3}}{3},+\infty)$ ryze konvexní. Naopak na intervalu $(-\frac{\sqrt{3}}{3},\frac{\sqrt{3}}{3})$ je $f ''(x)$ záporná a $f$ je tedy na intervalu $\langle-\frac{\sqrt{3}}{3},\frac{\sqrt{3}}{3}\rangle$ ryze konkávní. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 8-12}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{11} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = \frac{x^2 (x-1)}{(x+1)^2}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f=\R \smallsetminus \lbrace -1\rbrace$ \item průsečíky s osami souřadnic a limity v zajímavých bodech: Platí \begin{align*} x &= 0 \implies f(0)=0, \\ f(x) &= 0 \implies x = 0 \vee x = 1. \end{align*} Tedy body $[0,0]$ a $[1,0]$ jsou průsečíky s osami. Zároveň pro limity platí $$ \lim_{x \to \pm \infty} = \pm \infty, \lim{x \to -1\pm} = -\infty. $$ \item sudost, lichost, periodicita: Funkce nemá žádnou z uvedených vlastností. \item spojitost: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. Funkce je nespojitá v bodě $x=-1,$ jedná se o nespojitost druhého druhu. \item asymptoty: Existuje svislá asymptota $x = -1$. Pro asymptoty v nekonečnech dostáváme \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{x^2(x-1)}{x(x^2+1)}=1, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x)-x = \lim_{x \to +\infty} \frac{-3x^2-x}{(x+1)^2}=-3, \\ k_1 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} \frac{x^2(x-1)}{x(x^2+1)}=1, \\ q_1 &= \lim_{x \to -\infty} f(x)-x = \lim_{x \to -\infty} \frac{-3x^2-x}{(x+1)^2}=-3. \end{align*} Dostáváme tedy asymptotu ve tvaru $y=x-3$ u obou nekonečen. \item monotonie: Pro $x\in D_f$ platí \begin{align*} f'(x)=\frac{(3x^2-2x)(x^2+2x+1)-(x^3-x^2)(2x+2)}{(x+1)^4}=\frac{x(x^2+3x-2)}{(x+1)^3}. \end{align*} Podezřelé body z extrémů jsou $x \in \{0,-3\pm\sqrt{17}\}$. Pozorujeme \begin{itemize} \item $f'(x)$ je na intervalech $(\frac{-3-\sqrt{17}}{2},-1)$ a $(0,\frac{-3+\sqrt{17}}{2})$ záporná, tedy funkce $f$ je na intervalech $\langle\frac{-3-\sqrt{17}}{2},-1\rangle$ a $\langle0,\frac{-3+\sqrt{17}}{2}\rangle$ ostře klesající, \item naopak na intervalech $(-\infty, \frac{-3-\sqrt{17}}{2}),$ $(-1,0)$ a $(\frac{-3+\sqrt{17}}{2},+\infty)$ je $f '(x)$ kladná a $f$ je tedy na intervalech $(-\infty, \frac{-3-\sqrt{17}}{2}\rangle,$ $\langle-1,0\rangle$ a $\langle\frac{-3+\sqrt{17}}{2},+\infty)$ ostře rostoucí. \end{itemize} Z monotonie plyne, že body $x = 0$ a $x =\frac{-3-\sqrt{17}}{2}$ jsou ostrá lokální maxima, bod $ x = \frac{-3+\sqrt{17}}{2}$ je ostré lokální minimum. \item konvexnost, konkávnost, inflexní body: Pro $x \in D_f$ platí \begin{align*} f''(x)=\frac{(3x^2+6x-2)(x+1)^3-3(x^3+3x^2-2x)(x+1)^2}{(x+1)^6}=\frac{2(5x-1)}{(x+1)^4}. \end{align*} Pozorujeme, že $f''(x)$ je na intervalu $(\frac{1}{5},+\infty)$ kladná, tedy funkce $f$ je na intervalu $\langle\frac{1}{5},+\infty)$ ryze konvexní, naopak na intervalech $(-\infty,-1)$ a $(-1,\frac{1}{5})$ je $f ''(x)$ záporná a $f$ je tedy na intervalech $(-\infty,-1\rangle$ a $\langle-1,\frac{1}{5}\rangle$ ryze konkávní. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 8-12}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} %TS \begin{pr} \label{12} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = \arccos \left( \frac{1-x^2}{1+x^2} \right).$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor $$ \left|\frac{1-x^2}{1+x^2}\right| \leq 1 \Leftrightarrow (1-x^2)^2 \leq (1-x^2)^2 \Leftrightarrow x \in \R. $$ Definiční obor $D_f$ jsou tedy všechna reálná čísla. \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: $$ f(x) = 0 \Leftrightarrow \frac{1-x^2}{1+x^2} = 1 \Leftrightarrow x = 0 $$ Máme tedy pouze jeden průsečík v počátku $[0,0]$. Pro limitu v $\pm\infty$ platí $\lim_{x to \pm \infty} f(x) = \pi$. \item případnou sudost, lichost, periodicitu: Jelikož $f(-x) = f(x)$ je funkce je sudá, budeme tedy vyšetřovat pouze na $\langle 0,+\infty)$. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech svého definičního oboru \item existenci asymptot (svislých i těch v nekonečnech), Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{\arccos\left(\frac{\frac{1}{x^2} - 1}{\frac{1}{x^2} + 1} \right) }{x} = 0, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) = \pi. \\ \end{align*} Funkce má tedy v $+\infty$ asymptotu $y = \pi$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x > 0$ platí \begin{align*} f'(x) &= -\frac{1}{\sqrt{1- \left(\frac{1-x^2}{1+x^2}\right)^2}}\frac{-2x(1+x^2) - (1-x^2)2x}{\left(1+x^2\right)^2} \\ &=- \frac{1}{ \sqrt{ \frac{4x^2}{\left(1+x^2\right)^2} } } \frac{-4x}{(1+x^2)^2} = \frac{2}{1+x^2}. \end{align*} Funkce je tedy na $\langle 0,+\infty)$ ostře rostoucí. Jediným podezřelým bodem z extrému je bod $x = 0$, jelikož v tomto bodě derivace neexistuje (pro $x<0 $ je $f'(x) = -\frac{2}{1+x^2}$) díky Daurboxově větě. V tomto bodě je tedy ostré lokální minimum. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x>0$ platí \begin{align*} f''(x) = - \frac{2}{(1+x^2)^2}2x = \frac{-4x}{(1+x^2)^2}. \end{align*} Na intervalu $\langle 0,+\infty)$ je tedy funkce ryze konkávní. Inflexní body na tomto intervalu neexistují. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 8-12}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{13} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = |x+2| e^{-\frac{1}{x}} .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor $D_f = \R \setminus \{0\}$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Průsečík s osou $y$ není, s osou $x$ je průsečík $[-2,0]$. Limity v zajímavých bodech: \begin{align*} \lim_{x \to 0+} f(x) &= 0, \\ \lim_{x \to 0-} f(x) &= +\infty. \end{align*} \item případnou sudost, lichost, periodicitu: Funkce nemá žádnou s těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. Funkce je nespojitá v bodě $x = 0$ (2. druhu). \item existenci asymptot: Existuje svislá asymptota $x = 0$. Pro asymptoty v nekonečnech platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{1+\frac{2}{x}}{e^{\frac{1}{x}}} = 1, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - x = \lim_{x \to +\infty} \frac{x(1-e^{\frac{1}{x}}) + 2}{e^{\frac{1}{x}}} = \lim_{x \to +\infty} - x \underbrace{\frac{(e^{\frac{1}{x}} -1 )}{\frac{1}{x}}}_{\to 1} \frac{1}{x} + \frac{2}{e^{\frac{1}{x}}} = -1 + 2 = 1, \\ k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} -\frac{1+\frac{2}{x}}{e^{\frac{1}{x}}} = -1, \\ q_2 &= \lim_{x \to -\infty} f(x) + x = \lim_{x \to -\infty} -\frac{x(1-e^{\frac{1}{x}}) + 2}{e^{\frac{1}{x}}} = \lim_{x \to -\infty} + x \underbrace{\frac{(e^{\frac{1}{x}} -1 )}{\frac{1}{x}}}_{\to 1} \frac{1}{x} - \frac{2}{e^{\frac{1}{x}}} = 1 -2 = -1, \end{align*} U $+\infty$ dostáváme asymptotu $y = x +1$, u $-\infty$ asymptotu $y = -x-1$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro první derivaci platí \begin{align*} f'(x) = \begin{cases} e^{-\frac{1}{x}}\left( 1 + \frac{x+2}{x^2}\right) , \hspace{10pt} x \in (-2,0) \cup (0,+\infty) \\ -e^{-\frac{1}{x}}\left( 1 + \frac{x+2}{x^2}\right) , \hspace{10pt} x \in (-\infty,-2) \end{cases} \end{align*} Z Darbouxovy věty derivace v bodě $-2$ neexistuje. O znaménku derivace rozhodne výraz $x^2+x+2$. Ten je vždy kladný. Funkce je tedy ostře rostoucí na intervalu $( 0, +\infty )$, ostře rostoucí na intervalu $\langle -2,0)$ a ostře klesající na $(-\infty,-2\rangle$. Jediným podezřelým bodem z extrému je bod $x = -2$, kde derivace neexistuje. Z monotonie plyne, že $x= -2$ je ostré lokální minimum. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Druhá derivace funkce $f$ má tvar \begin{align*} f''(x) = \begin{cases} \frac{e^{-\frac{1}{x}}}{x^4}\left(2-3x\right), \hspace{10pt} x \in (-2,0) \cup (0,+\infty) \\ -\frac{e^{-\frac{1}{x}}}{x^4}\left(2-3x\right), \hspace{10pt} x \in (-\infty,-2) \\ \end{cases} \end{align*} Pozorujeme, že funkce je na intervalu $\langle \frac{2}{3},+\infty)$ ryze konkávní, na $(0,\frac{2}{3}\rangle$ ryze konvexní, na $\langle -2,0)$ ryze konvexní a ryze konkávní na $(-\infty,-2\rangle$ \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 13-16}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{14} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = \arctg \left( \frac{x^2+1}{x^2-1}\right) .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f = \R \setminus\{-1,1\}$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Průsečík s osou $x$ neexistuje, s osou $y$ máme průsečík $[0,f(0)] = [0,-\frac{\pi}{4}]$. Pro limity v nekonečnech platí \begin{align*} \lim_{x \to \pm \infty} f(x) = \lim_{x \to \pm \infty} \arctg{ \frac{1 + \frac{1}{x^2}}{1- \frac{1}{x^2}}} = \arctg{1} = \frac{\pi}{4}. \end{align*} \item sudost, lichost, periodicita: Funkce je sudá, budeme ji tedy vyšetřovat pouze na $D_f \bigcap \langle 0,+\infty)$. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. Pro jednostranné limity v bodě $1$ platí \begin{align*} \lim_{x \to 1+} f(x) &= +\frac{\pi}{2}, \\ \lim_{x \to 1-} f(x) &= -\frac{\pi}{2}. \\ \end{align*} V bodě $1$ je tedy nespojitost typu 'skok'. \item asymptoty: Svislá asymptota je $x = 1$. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = 0, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_1 x = \frac{\pi}{4}. \end{align*} \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x \in \R \setminus \{-1,1\}$ platí \begin{align*} f'(x) = \frac{1}{1 + \left(\frac{x^2+1}{x^2-1} \right)^2} \frac{2x(x^2-1) - (x^2+1)2x}{(x^2 - 1)^2 } = \frac{-2x}{x^4+1}. \end{align*} Funkce je tedy ostře klesající na intervalu $\langle 0, 1)$ a na intervalu $(1,+\infty)$. Jediným podezřelým bodem z extrému je $x = 0$. Jelikož $f'(x) > 0$ na intervalu $(-1,0)$ je bod $x = 0$ ostré lokální maximum. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in \R \setminus \{-1,1\}$ platí \begin{align*} f''(x) = -2 \frac{1(x^4+1) - x(4x^3)}{(x^4+1)^2} = \frac{6x^4 - 2}{(x^4+1)^2}. \end{align*} Pro $0 < x < \frac{1}{\sqrt[4]{3}}$ je $f''(x) < 0$, pro $x > \frac{1}{\sqrt[4]{3}}$ je $f''(x) > 0$. Z toho plyne, že funkce $f$ je ryze konkávní na intervalu $\langle 0, \frac{1}{\sqrt[4]{3}}\rangle$, ryze konvexní na $\langle \frac{1}{\sqrt[4]{3}},1)$ a ryze konvexní na $(1,+\infty)$. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 13-16}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{15} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = e^{-x^2} .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor $D_f = \R$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Existuje jediný průsečík $[0,1]$. Limity v nekonečnech mají hodnotu $\lim_{x \to \pm \infty} = 0$. \item sudost, lichost, periodicita: Funkce je sudá. Budeme ji vyšetřovat na $\langle 0, +\infty )$ \item spojitost, druhy bodů nespojitosti, Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. \item asymptoty: Svislé asymptoty neexistují. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k &= \lim_{x \to + \infty } \frac{f(x)}{x} = 0, \\ q &= \lim_{x \to + \infty } f(x) = 0 \end{align*} Dostáváme tedy asymptotu $y = 0$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x\geq 0$ platí \begin{align*} f'(x) =-2x e^{-x^2}. \end{align*} Funkce je tedy na intervalu $\langle 0, +\infty)$ ostře klesající. Jediným podezřelým bodem z extrém je bod $x = 0$. Z monotonie funkce na okolí lze usoudit, že $x = 0$ je ostré lokální maximum. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \geq 0$ platí $$ f''(x) = -2e^{-x^2} -2xe^{-x^2}(-2x) = 2e^{-x^2}\left( -1 + 2x^2 \right). $$ Inflexním bodem je $x = \frac{1}{\sqrt{2}}$. Funkce je ryze konvexní na intervalu $\langle \frac{1}{\sqrt{2}},+\infty)$ a ryze konkávní na intervalu $\langle 0,\frac{1}{\sqrt{2}}\rangle $ \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 13-16}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{16} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = |x|+\arctg{|x-1|} .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f = \R$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Pro $x\in \R$ je jistě $f(x) >0$, tedy průsečík s osou $x$ neexistuje. S osou $y$ máme průsečík $[0,f(0)]= [0,\arctg{1}] = [0,\frac{\pi}{4}]$. Zároveň platí $\lim_{x\to \pm \infty} f(x) = +\infty$. \item případnou sudost, lichost, periodicitu: Funkce nemá žádnou z vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. \item asymptoty: Svislé asymptoty neexistují. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{x}{x} + \frac{\arctg{|x-1|}}{x} = 1 \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to +\infty} \arctg{(x-1)} = \frac{\pi}{2} \end{align*} V $+\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = x + \frac{\pi}{2}$. V $-\infty$ dostáváme \begin{align*} k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} \frac{-x}{x} + \frac{\arctg{|x-1|}}{x} = -1 \\ q_2 &= \lim_{x \to -\infty} f(x) - k_2x = \lim_{x \to -\infty} \arctg{(-(x-1))} = \frac{\pi}{2} \end{align*} V $-\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = -x + \frac{\pi}{2}$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x \in \R \setminus \{0,1\}$ platí \begin{align*} f'(x) = \begin{cases} -1 + \frac{1}{1+\left[-(x-1)\right]^2}(-1) = \frac{x^2-2x+3}{2x-x^2-2} \hspace{10pt} x \in (-\infty,0) \\ 1 + \frac{1}{1+\left[-(x-1)\right]^2}(-1) = \frac{-(x-1)^2}{2x-x^2-2}, \hspace{10pt} x \in (0,1) \\ 1 + \frac{1}{1+\left[(x-1)\right]^2} = \frac{x^2-2x+3}{x^2-2x+2}, \hspace{10pt} x \in (1,+\infty) \end{cases} \end{align*} Z Darbouxovy věty plyne, že derivace v bodech $\{0,1\}$ neexistuje. Jelikož pro $x \in (-\infty,0)$ je $f'(x) < 0 $ je funkce na intervalu $(-\infty,0\rangle$ ostře klesající. Na intervalu $x \in (0,1)$ je $f'(x) > 0$ a tedy funkce je na $\langle 0,1\rangle$ ostře rostoucí. Na posledním intervalu $(1,+\infty)$ je $f'(x)$ opět kladná, funkce opět ostře roste na intervalu $\langle 1, +\infty )$. Jediné podezřelé body z extrému jsou body $\{0,1\}$. Z monotonie funkce na okolí těchto bodů plyne, že $x = 0$ je ostré lokální minimum a $x = 1$ není extrém. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in \R \setminus \{0,1\}$ platí \begin{align*} f''(x) = \begin{cases} \frac{2(x-1)}{(2x-x^2-2)^2} \hspace{10pt} x \in (-\infty,0) \\ \frac{2(x-1)}{(2x-x^2-2)^2}, \hspace{10pt} x \in (0,1) \\ \frac{-2(x-1)}{(x^2-2x+2)^2}, \hspace{10pt} x \in (1,+\infty) \end{cases} \end{align*} Pozorujeme, že funkce je na intervalu $(-\infty,0\rangle$ ryze konkávní, na intervalu $\langle 0,1\rangle$ ryze konkávní a na intervalu $\langle 1,+\infty)$ ryze konkávní. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 13-16}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} %konec TS \begin{pr} \label{17} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = (x-1)e^{\frac{x}{1+x}} .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f = \R \setminus \{-1\}$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Průsečník s osou $y$ je $[0,f(0)]= [0,-1]$. S osou $x$ máme průsečík $[f^{-1}(0),0]= [1,0]$. Zároveň platí $$ \lim_{x\to + \infty} f(x) = +\infty, \lim_{x\to - \infty} f(x) = -\infty, $$ $$ \lim_{x\to -1+} f(x) = 0, \lim_{x\to -1-} f(x) = -\infty. $$ \item případnou sudost, lichost, periodicitu: Funkce nemá žádnou z těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. Funkce je nespojitá pouze v bodě $x = -1$ (2.druhu). \item asymptoty: Existuje svislá asymptota $x = -1$. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \left(1-\frac{1}{x}\right)e^{\frac{x}{1+x}} = e, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to +\infty} (x-1)e^{\frac{x}{1+x}}-ex = \lim_{x \to +\infty} x\left(e^{\frac{x}{1+x}}-e\right)-e^{\frac{x}{1+x}} \\ &= \lim_{x \to +\infty} -e\frac{x}{x+1}\left(\frac{e^{\frac{-1}{1+x}}-1}{\frac{-1}{1+x}}\right)-e^{\frac{x}{1+x}} = -2e. \end{align*} V $+\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = ex - 2e$. V $-\infty$ dostáváme \begin{align*} k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} \left(1-\frac{1}{x}\right)e^{\frac{x}{1+x}} = e ,\\ q_2 &= \lim_{x \to -\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to -\infty} (x-1)e^{\frac{x}{1+x}}-ex = \lim_{x \to -\infty} x\left(e^{\frac{x}{1+x}}-e\right)-e^{\frac{x}{1+x}} \\ &= \lim_{x \to -\infty} -e\frac{x}{x+1}\left(\frac{e^{\frac{-1}{1+x}}-1}{\frac{-1}{1+x}}\right)-e^{\frac{x}{1+x}} = -2e. \end{align*} V $-\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = ex - 2e$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x \in \R \setminus \{-1\}$ platí \begin{align*} f'(x) = e^{\frac{x}{1+x}}\frac{x(x+3)}{(1+x)^2}. \end{align*} Jelikož pro $x \in (-\infty,-3)$ a $x \in (0, \infty)$ je $f'(x) > 0 $ je funkce na intervalech $(-\infty,-3\rangle$ a $\langle 0, \infty)$ ostře rostoucí. Na intervalech $x \in (-3,-1)$ a $x \in (-1,0)$ je $f'(x) < 0$ a funkce je ostře klesající na intervalech $\langle -3,-1)$ a $(-1,0\rangle$. Jediné podezřelé body z extrému jsou body $\{-3, 0\}$. Z monotonie funkce na okolí těchto bodů plyne, že $x = 0$ je ostré lokální minimum, $x = -3$ je ostré lokální maximum. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in \R \setminus \{-1\}$ platí \begin{align*} f''(x) = e^{\frac{x}{1+x}}\frac{5x+3}{(1+x)^4} \end{align*} Pozorujeme, že funkce je na intervalech $(-\infty,-1\rangle$ a $\langle -1,-\frac{3}{5}\rangle$ ryze konkávní a na intervalu $\langle -\frac{3}{5},+\infty)$ ryze konvexní. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 17-20}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{18} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = x e^{-x^2} .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f = \R $ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Průsečík s osou $y$ je $[0,f(0)]= [0,0]$. S osou $x$ máme průsečík $[f^{-1}(0),0]= [0,0]$. Zároveň platí $\lim_{x\to + \infty} f(x) = 0$ a $\lim_{x\to - \infty} f(x) = 0$. \item sudost, lichost, periodicita: Jelikož $f(-x) = -xe^{-x^2} = - f(x)$, je funkce lichá. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. \item asymptoty: Svislé asymptoty neexistují. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} e^{-x^2} = 0, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to +\infty} x e^{-x^2} - 0x = 0. \end{align*} V $+\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = 0$. V $-\infty$ dostáváme \begin{align*} k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} e^{-x^2} = 0, \\ q_2 &= \lim_{x \to -\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to -\infty} x e^{-x^2} - 0x = 0. \end{align*} V $-\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = 0$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x \in \R $ platí \begin{align*} f'(x) = e^{-x^2}\left(1-2x^2\right). \end{align*} Jelikož pro $x \in \left(-\infty,-\frac{1}{\sqrt{2}}\right)$ a $x \in \left(\frac{1}{\sqrt{2}},+\infty\right)$ je $f'(x) < 0 $ je funkce intervalech $(-\infty,-\frac{1}{\sqrt{2}}\rangle$ a $\langle \frac{1}{\sqrt{2}},+\infty)$ ostře klesající. Na intervalu $x \in (-\frac{1}{\sqrt{2}},\frac{1}{\sqrt{2}})$ je $f'(x) > 0$ a funkce je tedy na intervalu $\langle -\frac{1}{\sqrt{2}},\frac{1}{\sqrt{2}}\rangle$ ostře rostoucí. Jediné podezřelé body z extrému jsou body $\{-\frac{1}{\sqrt{2}}, \frac{1}{\sqrt{2}}\}$. Z monotonie funkce na okolí těchto bodů plyne, že $x = -\frac{1}{\sqrt{2}}$ je ostré lokální minimum, $x = \frac{1}{\sqrt{2}}$ je ostré lokální maximum. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in \R $ platí \begin{align*} f''(x) = -e^{-x^2}2x\left(3-2x^2\right). \end{align*} Pozorujeme, že funkce je na intervalech $(-\infty,-\sqrt{\frac{3}{2}}\rangle$ a $\langle 0,\sqrt{\frac{3}{2}}\rangle$ ryze konkávní a na intervalech $\langle -\sqrt{\frac{3}{2}},0\rangle$ a $\langle \sqrt{\frac{3}{2}},+\infty)$ ryze konvexní. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 17-20}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{19} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = x\arctg{\frac{1}{x}}.$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f = \R \setminus \{0\}$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Nemá průsečík s osou $x$ ani $y$. Zároveň platí $$ \lim_{x\to + \infty} f(x) = 1, \lim_{x\to - \infty} f(x) = 1, $$ $$ \lim_{x\to 0+} f(x) = 0, \lim_{x\to 0-} f(x) = 0. $$ \item sudost, lichost, periodicita: Jelikož $f(-x) = -x\arctg{-\frac{1}{x}} = x \arctg{\frac{1}{x}} = f(x)$, je funkce sudá. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru. Funkce je nespojitá pouze v bodě $x = 0$ (odstranitelná nespojitost). \item asymptoty: Svislé asymptoty neexistují. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \arctg{\frac{1}{x}} = 0, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to +\infty} x \arctg{\frac{1}{x}}= 1. \end{align*} V $+\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = 1$. V $-\infty$ dostáváme \begin{align*} k_2 &= \lim_{x \to -\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to -\infty} \arctg{\frac{1}{x}} = 0, \\ q_2 &= \lim_{x \to -\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to -\infty} x \arctg{\frac{1}{x}}= 1. \end{align*} V $-\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = 1$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x \in \R \setminus \{0\}$ platí \begin{align*} f'(x) = -\frac{x}{1+x^2} + \arctg{\frac{1}{x}} \end{align*} Z Darbouxovy věty plyne, že derivace v bodě $\{0\}$ neexistuje. Jelikož pro $x \in (-\infty,0)$ je $f'(x) < 0 $ je funkce na tomto intervalu ostře klesající. Na intervalu $x \in (0, +\infty)$ je $f'(x) > 0$ a funkce je ostře klesající. Jediný podezřelý bod z extrému je $\{0\}$. Z monotonie funkce na okolí tohoto bodu plyne, že $x = 0$ je ostré lokální minimum. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in \R \setminus \{0\}$ platí \begin{align*} f''(x) = -\frac{2}{(1+x^2)^2} \end{align*} Pozorujeme, že funkce je na intervalech $(-\infty,0)$ a $( 0,+\infty)$ ryze konkávní. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 17-20}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} % \begin{pr} % Vyšetřete průběh funkce % $$f(x) = \frac{\sin{x}}{\arcsin{x}} .$$ % \end{pr} \begin{pr} \label{20} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = \sgn{x} \arcsin\cos{x} .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f = \R $ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Průsečík s osou $y$ je $[0, f(0)] = [0, 0]$. Průsečíky s osou $x$ jsou $x = 0$ nebo $x = -\frac{\pi}{2}+k\pi, k \in \mathrm{Z}$ Zároveň platí, že neexistuje ani jedna z limit v $\pm \infty$. \item sudost, lichost, periodicita: Jedná se o součin liché a sudé funkce. Funkce $f$ je tedy lichá. Funkce není periodická. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech definičního oboru kromě $x = 0$. V tomto bodě je nespojitost typu skok, jelikož $$ \lim_{x \to 0+} f(x) = \frac{\pi}{2}, \lim_{x \to 0-} f(x) =- \frac{\pi}{2}. $$ \item asymptoty: Svislé asymptoty neexistují. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{\sgn{x} \arcsin\cos{x}}{x} = 0, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_1x\text{... neexistuje.} \end{align*} V $+\infty$ asymptota neexistuje. V $-\infty$ dostáváme \begin{align*} k_2 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{\sgn{x} \arcsin\cos{x}}{x} = 0 \\ q_2 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_2x \text{... neexistuje.} \end{align*} V $-\infty$ asymptota rovněž neexistuje. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Platí \begin{align*} f'(x) = \begin{cases} \frac{-\sin{x}}{\sqrt{1-(\cos{x})^2}} = -\sgn{\sin{x}} \hspace{10pt} x \in (0,+\infty) \\ \frac{\sin{x}}{\sqrt{1-(\cos{x})^2}} = \sgn{\sin{x}}, \hspace{10pt} x \in (-\infty,0) \end{cases} \end{align*} Derivaci v nule vyšetříme přímo z definice: \begin{align*} \lim_{h \to 0+} \frac{f(h)-f(0)}{h} = \lim_{h \to 0+}\frac{\arcsin(\cos h)}{h} = +\infty, \\ \lim_{h \to 0-} \frac{f(h)-f(0)}{h} = -\lim_{h \to 0-}\frac{\arcsin(\cos h)}{h} = +\infty, \end{align*} a tedy $f'(0) = +\infty$. Jelikož pro $x \in (0+2k\pi, \pi + 2k\pi)$ a $x \in (0-2k\pi, -\pi - 2k\pi)$, kde $k \in \mathrm{N}_0$ je $f'(x) < 0 $ je funkce na těchto intervalech ostře klesající (včetně krajních bodů). Na intervalech $x \in (\pi+2k\pi, 2\pi + 2k\pi)$ a $x \in (-\pi-2k\pi, -2\pi - 2k\pi)$, kde $k \in \mathrm{N}_0$ je $f'(x) > 0$ a funkce je ostře klesající (včetně krajních bodů). Body podezřelé z extrému jsou $x = k\pi, k \in \mathrm{Z}\setminus\{0\}$. Z monotonie funkce na okolí tohoto bodu plyne, že $x = 2k\pi, k \in \mathrm{N}$ a $x = -\pi - 2k\pi, k \in \mathrm{N}_0$ jsou ostré lokální maxima a body $x = \pi + 2k\pi, k \in \mathrm{N}_0$ a $x = - 2k\pi, k \in \mathrm{N}$ jsou ostré lokální minima. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in \R \setminus \{0\}$ platí \begin{align*} f''(x) = 0. \end{align*} Pozorujeme, že funkce je po částech lineární. \item nakreslit graf funkce: viz Obrázek \ref{fig: 17-20}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \begin{pr} \label{21} Vyšetřete průběh funkce $$f(x) = \sinh\ln{x} .$$ \tagged{complete}{ \begin{postup} \begin{itemize} \setlength\itemsep{0em} \item definiční obor: $D_f = \R^+$ \item průsečíky s osami souřadnic a jiné důležité funkční hodnoty: Nemá průsečík s osou $y$. S osou $x$ pouze v $x = 1$. Zároveň platí $\lim_{x\to + \infty} f(x) = +\infty$ a $\lim_{x \to 0+} = -\infty$. \item sudost, lichost, periodicita: Funkce nemá žádnou z těchto vlastností. \item spojitost, druhy bodů nespojitosti: Funkce je spojitá ve všech bodech svého definičního oboru. V bodě $x = 0$ je nespojitost druhého druhu. \item asymptoty: Funkce má svislou asymptotu $x = 0$. Pro asymptotu v $+\infty$ platí \begin{align*} k_1 &= \lim_{x \to +\infty} \frac{f(x)}{x} = \lim_{x \to +\infty} \frac{\sinh{\ln{x}}}{x} = \frac{e^{\ln{x}}-e^{\ln{\frac{1}{x}}}}{2x} = \frac{1}{2}\left(1-\frac{1}{x^2}\right) = \frac{1}{2}, \\ q_1 &= \lim_{x \to +\infty} f(x) - k_1x = \lim_{x \to +\infty} \sinh{\ln{x}} - \frac{x}{2} =\lim_{x \to +\infty} \frac{x}{2} - \frac{1}{2x} - \frac{x}{2} = 0. \end{align*} V $+\infty$ je tedy asymptota tvaru $y = \frac{x}{2}$. V $-\infty$ nemá smysl asymptotu vyšetřovat, kvůli omezení definičního oboru na $\R^+$. \item monotonii funkce (intervaly monotonie), lokální extrémy: Pro $x \in \R^+$ platí \begin{align*} f'(x) = \frac{1}{x}\cosh{\ln{x}} = \frac{1}{2}\left(1 + \frac{1}{x^2}\right). \end{align*} Jelikož pro $x \in \R^+$ je $f'(x) > 0 $ je funkce na $(0,+\infty)$ ostře rostoucí. Z toho plyne, že funkce nemá extrémy, ani lokální, ani globální. \item konvexnost a konkávnost funkce, inflexní body: Pro $x \in \R^+$ platí \begin{align*} f''(x) = -\frac{1}{x^2}\cosh{\ln{x}}+ \frac{1}{x^2}\sinh{\ln{x}} = -\frac{1}{x^3}. \end{align*} Pozorujeme, že funkce je na intervalu a $(0,+\infty)$ ryze konkávní. \item nakreslit graf funkce: viz. Obrázek \ref{fig: 21}. \end{itemize} \end{postup} } \end{pr} \tagged{complete} { \captionsetup[subfigure]{labelformat=empty} \begin{figure}[htp] \begin{center} \subfloat[\ref{1} $f(x) = \frac{x^4}{(x+1)^3}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{13-10.png}} \subfloat[\ref{2} $f(x) = (x-3)\sqrt{3}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-11.png}}\\ \subfloat[\ref{3} $f(x) = \frac{|1+x|^{\frac{2}{2}}}{\sqrt{x}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-12.png}} \subfloat[\ref{4} $f(x) = e^{-x}+x$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-13.png}} \caption{} \label{fig: 1-4} \end{center} \end{figure} \begin{figure}[htp] \begin{center} \subfloat[\ref{5} $f(x) = x + \arctg{x}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-14.png}} \subfloat[\ref{6} $f(x) = \frac{\ln x}{\sqrt{x}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-15.png}} \\ \subfloat[\ref{7} $f(x) = \frac{\sin x}{\cos x + 2}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-16.png}} \subfloat[\ref{8} $f(x) = |x^3 -6x^2 + 11x -6|$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-17.png}} \caption{} \label{fig: 5-8} \end{center} \end{figure} \begin{figure}[htp] \begin{center} \subfloat[\ref{9} $f(x) = \frac{x-2}{\sqrt{x^2-1}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-18.png}} \subfloat[\ref{10} $f(x) = \frac{1}{1+x^2}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-19.png}} \\ \subfloat[\ref{11} $f(x) = \frac{x^2(x-1)}{(x+1)^2}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-20.png}} \subfloat[\ref{12} $f(x) = \arccos \left( \frac{1-x^2}{1+x^2} \right)$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-21.png}} \caption{} \label{fig: 8-12} \end{center} \end{figure} \begin{figure} \begin{center} \subfloat[\ref{13} $f(x) = |x+2|e^{-\frac{1}{x}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-22.png}} \subfloat[\ref{14} $f(x) = \arctg{\left( \frac{x^2+1}{x^2-1} \right)}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-23.png}} \\ \subfloat[\ref{15} $f(x) = e^{-x^2}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-24.png}} \subfloat[\ref{16} $f(x) = |x| + \arctg{|x-1|}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-25.png}} \\ \caption{} \label{fig: 13-16} \end{center} \end{figure} \begin{figure} \begin{center} \subfloat[\ref{17} $f(x) = (x-1)e^{\frac{x}{1+x}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-26.png}} \subfloat[\ref{18} $f(x) = xe^{-x^2}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-27.png}} \\ \subfloat[\ref{19} $f(x) = x \arctg{\frac{1}{x}}$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-28.png}} \subfloat[\ref{20} $f(x) = \sgn{x} \arcsin \cos x$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-29.png}} \caption{} \label{fig: 17-20} \end{center} \end{figure} \begin{figure} \begin{center} \subfloat[\ref{21} $f(x) = \sinh \ln x$]{\includegraphics[width = 0.4\textwidth]{img/13-30.png}} \caption{} \label{fig: 21} \end{center} \end{figure} }