Verze z 2. 8. 2010, 00:19

Zdrojový kód

%\wikiskriptum{01PRA1}
 
% 01PRA1 - Pravděpodobnost a matematická statistika 1
% na WikiSkriptech FJFI
% autor skript: neznámý
%
%
% Seznam úprav (oproti původní verzi z roku 2001-2002)
%
% Jakub Flaška: 
% 1.8.2010 - str. 43, věta 4.7 - Opraven název věty z Radau-Nikodym na Radon-Nikodym
% 1.8.2010 - str. 81, věta 6.47 - Opraveno tvrzení ve větě z xxx\frac{n}{\sqrt{n}} na xxx\frac{1}{\sqrt{n}}
% 1.8.2010 - str. 95, věta 7.21 - V definici byl mylně indikátor jevu X_j \in <Xj,\infty) namísto X_j \in (-\infty,X_j>
 
\input{header}
 
\title{Pravděpodobnost 1}
\date{\today}
\author{Wiki Skriptum FJFI}
 
\begin{document}
\maketitle
\newpage
\tableofcontents
\newpage
\section*{Předmluva}
Následující skripta sepsal jistá student (bohužel se do původní verze skript nepodelsal) v letech 2001-2002. Skripta se stala (vedle poznámek z přednášky) základem pro přípravu ke zkoušce - pokrývají celou přednášku, která navíc zabírá 6 hodin týdně.
 
Nicméně přestože jsou tato skripta nepostradatelnou součástí pro připravu na zkoušku většiny studentů mají pár nedostatků: Ve znění některých vět i v definicích se občas vyskytují chyby. Přednáška Dr. Kůse se navíc za těch uplynulých 10 let lehce změnila, takže některé věty jsou teď vysloveny v trochu jiném znění. Z těchto důvodů dávám tato skripta na stránky wikiskripta.fjfi.cvut.cz , aby další studenti, co budou na PRA1 chodit, mohli snadno chyby ve skriptech opravit. Nebojte se tedy prosím opravovat cokoliv ve skriptech - pokud to bude v souladu s přednáškou, bude to jedině ku prospěchu. Ve verzi skript kterou právě čtete, již jsou opraveny první chybyčky, jež se staly tak obligátní (všichni se učili z těchto skript), že je opravoval až asistent Kůs u zkoušky. Seznam opravených chyb najdete ve zdrojovém souboru tohoto dokumentu.
 
Ke zkoušce z Pravděpodobnosti 1 lze říci pár věcí: Především je nutné zmínit, že zkouška je téměř všemi, kdo jí prošli, označována jako vyjímečně těžká. Je to dáno především rozsahem probírané látky v kombinaci s její náročností. Samotná pravděpodobnost zřejmě je těžká na pochopení, ale v přednášce Dr. Kůse je navíc vykládána dost důkladně s využitím teorie míry a Lebesguova integrálu. Navíc svým rozsahem pokrývá nejen základy od axiomatické definice, přes náhodné veličiny po charakteristiky, ale dále jsou připojeny kapitoly o limitních větách a i statistika. Látku je pak dost obtížné  během jediného semestru pochopit.
 
Obtížnost zkoušky je také dána stylem zkoušení Ing. Kůse, kterému se sice nedá nic vytknout, naopak zkoušení je ze strany studenta vyhovující a je objektivní. Nicméně však Ing. Kůs se snaží zkoušet velice pečlivě: U ústní části zkoušky dostanete papír se zadáním rozepsaným v pěti až šesti bodech, pokrývající sice celou látku, zejména pak poslední kapitoly: Charakteristiky náhodných veličin a Limitní věty dost často pak i Statistiku. Pan Kůs chce pro začátek seznam definic a vět, pak přijde řada na důkazy některých tvrzení.
 
Písemná část zkoušky bývají jeden až tři příklady. Jeden nebo dva bývají prakticky zaměřené (vypočítat pravděpodobnost pomocí Bayesovy věty,...). Horší jsou pak teoretické příklady: spočítat rozdělení podílu dvou veličin, odvodit nějaké rozdělení z jiného, odvodit vztahy pro rozdělení, atd. 
 
\newpage
\input{kapitola1}
\newpage
\input{kapitola2}
\newpage
\input{kapitola3}
\newpage
\input{kapitola4}
\newpage
\input{kapitola5}
\newpage
\input{kapitola6}
\newpage
\input{kapitola7}
 
 
\end{document}
 
%\wikifile{Soubor:01PRA1_kap1_Uloha_na_nedeli.jpg}{01PRA1_kap1_Uloha_na_nedeli.jpg}
%\wikifile{Soubor:01PRA1_kap1_Buffonuv_problem.jpg}{01PRA1_kap1_Buffonuv_problem.jpg}
%\wikifile{Soubor:01PRA1_kap1_Bertranduv_paradox.jpg}{01_PRA1_kap1_Bertranduv_paradox.jpg}