Matematika1:Kapitola3

Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
Verze z 1. 8. 2010, 00:51, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: %\wikiskriptum{Matematika1} \section{Limita funkce} \subsection{Definice a vlastnosti} \begin{define}[Limita funkce $f$ v bodě $a$]~~\\ Nechť pro nějaké $c \in \R$ ...)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
PDF [ znovu generovat, výstup z překladu ] Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol.
PDF Této kapitoly [ znovu generovat, výstup z překladu ] Přeložení pouze této kaptioly.
ZIPKompletní zdrojový kód včetně obrázků.

Součásti dokumentu Matematika1

součástakcepopisposlední editacesoubor
Hlavní dokument editovatHlavní stránka dokumentu Matematika1Fucikrad 4. 9. 201511:23
Řídící stránka editovatDefiniční stránka dokumentu a vložených obrázkůAdmin 7. 9. 201514:43
Header editovatHlavičkový souborFucikrad 27. 8. 201108:16 header.tex
Kapitola1 editovatÚvod, jazyk, značeníFucikrad 25. 9. 202311:48 kapitola1.tex
Kapitola2 editovatFunkceAdmin 6. 8. 201410:45 kapitola2.tex
Kapitola3 editovatLimita funkceFucikrad 7. 10. 202116:41 kapitola3.tex
Kapitola4 editovatSpojitost funkcePitrazby 5. 11. 201619:18 kapitola4.tex
Kapitola5 editovatDerivace funkceDvoraro3 6. 1. 202323:50 kapitola5.tex
Kapitola6 editovatAplikace derivaceFucikrad 24. 10. 202013:32 kapitola6.tex
Kapitola7 editovatIntegrální početFucikrad 21. 4. 202206:45 kapitola7.tex
Kapitola8 editovatTranscendentní funkceFucikrad 20. 2. 202112:29 kapitola8.tex
Kapitola9 editovatAplikace integráluFucikrad 11. 1. 202110:39 kapitola9.tex

Vložené soubory

soubornázev souboru pro LaTeX
Image:matematika1_cosh.pdf cosh.pdf
Image:matematika1_sinh.pdf sinh.pdf
Image:matematika1_sinxx.pdf sinxx.pdf
Image:matematika1_tgh.pdf tgh.pdf
Image:matematika1_cotgh.pdf cotgh.pdf
Image:matematika1_riemann.pdf riemann.pdf

Zdrojový kód

%\wikiskriptum{Matematika1}
 
\section{Limita funkce}
\subsection{Definice a vlastnosti}
 \begin{define}[Limita funkce $f$ v bodě $a$]~~\\
  Nechť pro nějaké $c \in \R$ a $p>0$ je sjednocení $(c-p, c)\cup(c, c+p)$ částí definičního oboru $D_f$. Potom~~\\
  \be\nonumber
  \lim\limits_{x \to c} f(x) = l \ekv 
  (\forall \varepsilon>0)(\exists\delta>0)(\forall x\in(c-p,c)\cup(c,c+p)~)(0<|x-c|<\delta \Rightarrow |f(x)-l| < \varepsilon).
  \ee
 \end{define}
 \begin{theorem}[Ekvivalence zápisů limity]~~\\
   Následující výroky jsou ekvivalentní:
   \begin{enumerate}
     \item[(i)] $\lim\limits_{x \to c} f(x) = l$,
     \item[(ii)] $\lim\limits_{x \to c} f(x) - l=0$,
     \item[(iii)] $\lim\limits_{x \to c} |f(x) - l|=0$,
     \item[(iiii)] $\lim\limits_{h \to 0} f(c+h)=l$.
   \end{enumerate}
 \end{theorem}
  \begin{proof}
  %% dodelat
  \end{proof}
 
 
\subsection{Jednoznačnost limity}
  \begin{theorem}[O jednoznačnosti limity funkce]~~\\
    \be\nonumber \left( \lim\limits_{x \to c}f(x)=l \quad \wedge \quad \lim\limits_{x \to c}f(x)=m \right) \quad\Rightarrow\quad l=m.
    \ee
  \end{theorem}
   \begin{proof}
  %% dodelat
  \end{proof}
 
 
\pagebreak
  \begin{theorem}[Vlastnosti limity funkce]~~\\
    Nechť $\lim\limits_{x \to c}f(x)=l$ a $\lim\limits_{x \to c}g(x)=m$, kde $l,m\in\R$. Potom:
   \begin{enumerate}
     \item[(i)] $\lim\limits_{x \to c} (f+g)(x) = l+m$,
     \item[(ii)] $\lim\limits_{x \to c} (f-g)(x) = l-m$,
     \item[(iii)] $\lim\limits_{x \to c} (fg)(x) = lm$,
     \item[(iiii)] pokud navíc $m\neq0$, pak $\lim\limits_{x \to c} \frac fg(x) = \frac lm$,
   \end{enumerate}
  \end{theorem}  
  \begin{proof}
  %% dodelat
  \end{proof}
 
 
  \begin{corollary}~~\\
    Nechť $p$ je polynom. Potom $\forall c\in\R$
    \be 
        \lim\limits_{x \to c} p(x) = p(c).
     \ee
  \end{corollary}
 
\subsection{Jednostranné limity}
 \begin{define}[Limita funkce $f$ zleva v bodě $c$]~\\
   Nechť pro nějaké $c \in \R$ a $p>0$ je interval $(c-p, c)$ částí definičního oboru $D_f$. Potom~~\\
  \be\nonumber\lim\limits_{x \to c-} f(x) = l \ekv 
  (\forall\varepsilon>0)(\exists\delta>0)(\forall x\in(c-p, c)~)(c-\delta<x<c \Rightarrow |f(x)-l| < \varepsilon).
  \ee
 \end{define}
 \begin{define}[Limita funkce $f$ zprava v bodě $c$]~\\
   Nechť pro nějaké $c \in \R$ a $p>0$ je interval $(c, c+p)$ částí definičního oboru $D_f$. Potom~~\\
  \be\nonumber\lim\limits_{x \to c+} f(x) = l \ekv 
  (\forall\varepsilon>0)(\exists\delta>0)(\forall x\in(c, c+p)~)(c<x<c+\delta \Rightarrow |f(x)-l| < \varepsilon).
  \ee
 \end{define}
 
\subsection{Nekonečné limity}
\begin{define}[Nekonečná limita funkce $f$ v bodě $c$]~\\
   Nechť pro nějaké $c \in \R$ a $p>0$ je sjednocení $(c-p, c)\cup(c, c+p)$ částí definičního oboru $D_f$.Potom~~\\
  \be\nonumber
     \lim\limits_{x \to c} f(x) = +\infty \ekv 
  (\forall\alpha>0)(\exists\delta>0)(\forall x\in(c-p, c)\cup(c, c+p)~)(0<|x-c|<\delta \Rightarrow f(x) > \alpha),
  \ee 
  \be\nonumber 
   \lim\limits_{x \to c} f(x) = -\infty \ekv
  (\forall\alpha>0)(\exists\delta>0)(\forall x\in(c-p, c)\cup(c, c+p)~)(0<|x-c|<\delta \Rightarrow f(x) < -\alpha).
  \ee
 \end{define}
\begin{define}[Limita funkce v nekonečnu]~\\
  \be\nonumber
     \lim\limits_{x \to +\infty} f(x) = l \ekv 
  (\forall\epsilon>0)(\exists\delta>0)(\forall x > \delta \Rightarrow |f(x)-l| < \epsilon),
  \ee 
  \be\nonumber
     \lim\limits_{x \to -\infty} f(x) = l \ekv 
  (\forall\epsilon>0)(\exists\delta>0)(\forall x < -\delta \Rightarrow |f(x)-l| < \epsilon),
  \ee
\end{define}
 
\pzp
Pravidla zacházení se symbolem $+\infty$ a $-\infty$, vlastnosti nekonečných limit.
 
\subsection{Věta o sevřené funkci}
\begin{theorem}[Sendvičová věta]~\\
  Buď $p>0$ a nechť pro funkce $d$, $f$ a $h$ platí, že pro všechna $x$ taková, že 
  $0 < |x-c| < p$ je $d(x) \leq f(x) \leq h(x)$.
  Potom když $\lim\limits_{x \to c} d(x) = \lim\limits_{x \to c} h(x) = l$, pak
  existuje limita funkce $f$ v bodě $c$ a je rovna $l$
  \be \lim\limits_{x \to c} f(x) = l. \ee
\end{theorem}
  \begin{proof}
  %% dodelat
  \end{proof}
 
 
\subsection{Trigonometrické limity}
\pzp
Základní vztahy mezi trigonometrickými funkcemi: \\
\begin{itemize}
\item $\cos^2x+\sin^2x=1$
\item součtový vzorec \be\label{cs1} \sin(a+b)=\sin a\cos b+\cos a\sin b, \ee
\item součtový vzorec \be\label{cs2} \cos(a+b)=\cos a\cos b-\sin a\sin b, \ee
\item důležitá limita \be \lim\limits_{x\to 0}\frac{\sin x}{x} =1.\ee
\end{itemize}