01MAA4:Kapitola34: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
(Založena nová stránka: %\wikiskriptum{01MAA4} \section{Newtonova formule} \begin{define} Buďte $f,g\in C^{(1)}\la\alpha,\beta\ra$, množinu $D=\{(x,y)\in\R^2|x\in(\alpha,\beta),\ g(x)<y<f(x)\}...) |
m (Doplnění drobností.) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
%\wikiskriptum{01MAA4} | %\wikiskriptum{01MAA4} | ||
− | \section{Newtonova formule} | + | \section{Newtonova formule v $\R^2$} |
\begin{define} | \begin{define} |
Verze z 26. 8. 2013, 14:07
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu 01MAA4
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu 01MAA4 | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 13:14 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Admin | 7. 9. 2015 | 13:46 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 13:28 | header.tex | |
Kapitola0 | editovat | Značení | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 13:28 | preamble.tex | |
Kapitola15 | editovat | Regulární zobrazení | Krasejak | 7. 9. 2015 | 21:32 | kapitola15.tex | |
Kapitola16 | editovat | Implicitní zobrazení | Kubuondr | 1. 5. 2017 | 08:09 | kapitola16.tex | |
Kapitola17 | editovat | Variety | Kubuondr | 4. 3. 2017 | 08:48 | kapitola17.tex | |
Kapitola18 | editovat | Vázané extrémy | Krasejak | 7. 9. 2015 | 22:58 | kapitola18.tex | |
Kapitola19 | editovat | Diferenciální formy | Kubuondr | 12. 3. 2017 | 10:53 | kapitola19.tex | |
Kapitola20 | editovat | Křivkový integrál druhého druhu | Kubuondr | 15. 3. 2017 | 21:26 | kapitola20.tex | |
Kapitola21 | editovat | Křivkový integrál prvního druhu | Nguyebin | 24. 1. 2014 | 13:55 | kapitola21.tex | |
Kapitola22 | editovat | Riemannův integrál jako elementární integrál | Kubuondr | 10. 8. 2018 | 10:01 | kapitola22.tex | |
Kapitola23 | editovat | Stupňovité funkce | Kubuondr | 10. 8. 2018 | 15:00 | kapitola23.tex | |
Kapitola24 | editovat | Základní integrál | Kubuondr | 1. 6. 2017 | 10:06 | kapitola24.tex | |
Kapitola25 | editovat | Třída Lambda plus a L plus | Kubuondr | 2. 4. 2017 | 08:14 | kapitola25.tex | |
Kapitola26 | editovat | Třída Lambda a L | Kubuondr | 11. 8. 2018 | 09:16 | kapitola26.tex | |
Kapitola27 | editovat | Limitní přechody | Mazacja2 | 11. 4. 2016 | 20:11 | kapitola27.tex | |
Kapitola28 | editovat | Měřitelné funkce | Kubuondr | 2. 6. 2017 | 08:24 | kapitola28.tex | |
Kapitola29 | editovat | Měřitelné množiny | Kubuondr | 2. 6. 2017 | 08:01 | kapitola29.tex | |
Kapitola30 | editovat | Integrál na měřitelné množině | Admin | 1. 8. 2010 | 10:04 | kapitola30.tex | |
Kapitola31 | editovat | Výpočet integrálu | Kubuondr | 8. 4. 2017 | 08:03 | kapitola31.tex | |
Kapitola33 | editovat | Parametrické integrály | Kubuondr | 2. 6. 2017 | 12:38 | kapitola33.tex | |
Kapitola34 | editovat | Newtonova formule | Krasejak | 19. 9. 2015 | 00:48 | kapitola34.tex | |
Kapitola39 | editovat | Vnější algebra | Kubuondr | 3. 5. 2017 | 20:13 | kapitola39.tex | |
Kapitola35 | editovat | Divergenční věta | Kubuondr | 3. 6. 2018 | 08:22 | kapitola35.tex | |
Kapitola36 | editovat | Komplexní derivace | Kubuondr | 31. 5. 2017 | 08:27 | kapitola36.tex | |
Kapitola37 | editovat | Holomorfní funkce | Kubuondr | 31. 5. 2017 | 12:57 | kapitola37.tex | |
Kapitola38 | editovat | Laurentovy řady | Kubuondr | 5. 6. 2017 | 10:01 | kapitola38.tex |
Vložené soubory
soubor | název souboru pro LaTeX |
---|---|
Image:01MAA4_lauren.pdf | 01MAA4_lauren.pdf |
Image:01MAA4_draha.pdf | 01MAA4_draha.pdf |
Image:01MAA4_gamma.pdf | 01MAA4_gamma.pdf |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{01MAA4} \section{Newtonova formule v $\R^2$} \begin{define} Buďte $f,g\in C^{(1)}\la\alpha,\beta\ra$, množinu $D=\{(x,y)\in\R^2|x\in(\alpha,\beta),\ g(x)<y<f(x)\}$ nazýváme {\bf elementární oblastí typu $x(y)$}. \end{define} \begin{remark} Definujeme $\phi=\phi_g\dotp\phi_\beta\dotm\phi_f\dotm\phi_\alpha$., kde \[ \begin{array}{l} \phi_g(t)=(t,g(t))\quad t\in\la\alpha,\beta\ra\\ \phi_\beta(t)=(\beta,g(\beta)+t(f(\beta)-g(\beta)))\quad t\in\la 0,1\ra\\ \phi_f(t)=(t,f(t))\quad t\in\la\alpha,\beta\ra\\ \phi_\alpha(t)=(\alpha,g(\alpha)+t(f(\alpha)-g(\alpha)))\quad t\in\la 0,1\ra. \end{array} \] \end{remark} \begin{theorem} Buď $P:\uz{D}\mapsto\R$ reálná funkce spojitá na $\uz{D}$ a třídy $\c{1}$ na $D$. Pak \[\int_\phi P\,\d x=-\iint_D\frac{\pd P}{\pd y}\,\d x\d y.\] \begin{proof} Z~Fubiniho věty a věty o~derivaci podle parametru \[ \begin{split} \int_\phi P\,\d x + 0\d y &=\int_{\phi_g}+\int_{\phi_\beta} -\int_{\phi_f}-\int_{\phi_\alpha}= \int_\alpha^\beta(P(t,g(t)),0)(1, g'(t))\,\d t+ \int_0^1(P,0)(0,f(\beta)-g(\beta))\,\d t-\\ &\quad -\int_\alpha^\beta(P(t,f(t)),0)(1,f'(t))\,\d t- \int_0^1(P,0)(0,f(\alpha)-g(\alpha))\,\d t=\\ &=\int_\alpha^\beta(P(t,g(t))-P(t,f(t)))\,\d t= -\int_\alpha^\beta[P(x,y)]_{g(x)}^{f(x)}\,\d x= -\int_\alpha^\beta\left( \int_{g(x)}^{f(x)}\frac{\pd P}{\pd y}(x,y)\,\d y \right)\d x. \end{split} \] \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem} Buď $Q\in\c{0}(\uz{D})$, $Q\in\c{1}(D)$, kde $D$ je oblast typu $y(x)=\{(x,y)\in\R^2|y\in\la\alpha,\beta\ra,\ g(y)<x<f(y)\}$. Buď $\phi$ konstruována jako v~předchozím příkladu a $[\phi]=\hr{D}$. Pak \[\int_\phi Q\,\d y=\iint_D\frac{\pd Q}{\pd x}\,\d x\d y.\] \begin{proof} $\phi=\phi_g\dotp\phi_\beta\dotm\phi_f\dotm\phi_\alpha$, $\phi_g(t)=(g(t),t)$, $t\in\la\alpha,\beta\ra$, $\phi_\beta(t)=(g(\beta)+t(f(\beta)-g(\beta)),\beta)$, $t\in\la 0,1\ra$ atd... analogicky, jako v předchozí větě. \end{proof} \end{theorem} \begin{define} Buď $\phi\in\c{0}\la\alpha,\beta\ra$, $\phi:\la\alpha,\beta\ra\mapsto\R^n$. Potom $\phi$ je {\bf Jordanova dráha}, právě když \begin{enumerate}[(i)] \item $\phi(\alpha)=\phi(\beta)$, \item $\phi$ je na $<\alpha,\beta)$ prostá. \end{enumerate} \end{define} \begin{theorem}[Jordan] Buď $\varphi$ {\bf Jordanova dráha} v~$\R^2$. Pak $\R^2$ se jednoznačně disjunktně rozloží $\R^2=A\cup[\phi]\cup B$, kde $A$ je neomezená a $B$ omezená. Označíme $A=\extd\phi$ --- {\bf vnějšek dráhy}, $B=\intd\phi$ --- {\bf vnitřek dráhy}. \end{theorem} \begin{theorem}[Green] Buď $D$ vnitřek Jordanovy dráhy po částech třídy $\c{1}$. Nechť je dána $\boldsymbol\omega=P\d x+Q\d y$, $\boldsymbol\omega\in\c{0}(\uz{D})$ a $\boldsymbol\omega\in\c{1}(D)$. Pak platí ($\phi$ je $\circlearrowleft$ dráha): \[ \int_\phi(P\d x+Q\d y)=\iint_D\left( \frac{\pd Q}{\pd x}-\frac{\pd P}{\pd y} \right)\d x\d y. \] \end{theorem} \begin{remark} Pomocí této věty lze dokázat vztah mezi konzervativní a uzavřenou diferenciální formou. \end{remark} \begin{define} Omezená oblast $G\subset\R^2$ se nazývá {\bf jednoduše souvislá}, právě když $G$ i $\R^2\sm G$ jsou souvislé množiny. \end{define} \begin{theorem} Vnitřek Jordanovy dráhy je jednoduše souvislý. \end{theorem}