01DIFRnew:Kapitola6

Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
Verze z 1. 8. 2010, 02:13, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: %\wikiskriptum{01DIFRnew} % **************************************************************************************************************************** % ...)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
PDF [ znovu generovat, výstup z překladu ] Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol.
PDF Této kapitoly [ znovu generovat, výstup z překladu ] Přeložení pouze této kaptioly.
ZIPKompletní zdrojový kód včetně obrázků.

Součásti dokumentu 01DIFRnew

součástakcepopisposlední editacesoubor
Hlavní dokument editovatHlavní stránka dokumentu 01DIFRnewNguyebin 1. 9. 201322:56
Řídící stránka editovatDefiniční stránka dokumentu a vložených obrázkůAdmin 7. 9. 201514:45
Header editovatHlavičkový souborNguyebin 1. 9. 201322:47 header.tex
Kapitola0 editovatPředmluvaNguyebin 29. 8. 201315:23 kapitola0.tex
Kapitola1 editovatÚvodKubuondr 7. 6. 201709:21 kapitola1.tex
Kapitola2 editovatŘešení speciálních typů rovnicKubuondr 8. 6. 201710:00 kapitola2.tex
Kapitola3 editovatTeoretické vlastnosti řešení diferenciálních rovnicPerinhyn 2. 6. 201822:54 kapitola3.tex
Kapitola4 editovatAnalytické řešení lineárních diferenciálních rovnic n-tého řáduKubuondr 10. 6. 201711:19 kapitola4.tex
Kapitola5 editovatAnalytické řešení soustav lineárních diferenciálních rovnic 1. řáduKrasejak 20. 6. 201401:32 kapitola5.tex
Kapitola6 editovatOkrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovniceKubuondr 10. 6. 201711:16 kapitola6.tex
KapitolaA editovatLiteraturaKrasejak 20. 6. 201401:33 literatura.tex

Vložené soubory

soubornázev souboru pro LaTeX
Soubor:priklad1.pdf priklad1.pdf
Image:rotujici_sklenice.pdf rotujici_sklenice.pdf
Image:mat_kyvadlo.pdf mat_kyvadlo.pdf
Soubor:lorentz-attractor.pdf lorentz-attractor.pdf
Soubor:vedeni-tepla.pdf vedeni-tepla.pdf
Image:smerova_pole.pdf smerova_pole.pdf
Image:RL_obvod.pdf RL_obvod.pdf
Image:k_lomene_care.pdf k_lomene_care.pdf
Image:k_peanove_vete.pdf k_peanove_vete.pdf
Image:k_prodlouzeni.pdf k_prodlouzeni.pdf
Image:k_prodl_lemma.pdf k_prodl_lemma.pdf
Image:k_prodl_tvrz.pdf k_prodl_tvrz.pdf
Image:k_prodl_lemma_2.pdf k_prodl_lemma_2.pdf
Image:ke_spoj_zav_na_datech.pdf ke_spoj_zav_na_datech.pdf
Image:metoda_strelby.pdf metoda_strelby.pdf

Zdrojový kód

%\wikiskriptum{01DIFRnew}
% ****************************************************************************************************************************
%                             KAPITOLA: Okrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovnice
% ****************************************************************************************************************************
\chapter{Okrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovnice}
 
\begin{remark}[\textbf{Fyzikální motivace}]
  Uvažme úlohu vedení tepla stěnou známe-li teploty na obou stranách této stěny. Tuto úlohu lze formalizovat následujícími rovnicemi
  \begin{eqnarray*}
    -ky'' &=& f(x), \qquad \text{kde } x\in(a,b), \\
    y(a)  &=& T_a, \\
    y(b)  &=& T_b,
  \end{eqnarray*}
  kde $y(x)$ je neznámá funkce popisující průběh teploty ve stěně, $f(x)$ je funkce popisující zdroje/propady dané veličiny (tj.~teploty) ve stěně,
  konstanta $k$ je tepelná vodivost stěny a $T_a$, $T_b$ jsou teploty na krajích stěny. Vidíme tedy, že řešíme \emph{okrajovou úlohu pro diferenciální 
  rovnici}. Řešení této úlohy s~nulovou pravou stranou je uvedeno v~příkladu \ref{ex:vedeni_tepla_1}.
 
  Obecné řešení naší úlohy lze zapsat v~následujícím tvaru
  \[
    y(x) = -\frac{1}{k} \int_a^x \int_a^s f(p) \dif p \ \dif s + C_1 x + C_2,
  \]
  kde $C_1$, $C_2$ jsou integrační konstanty, které je potřeba určit za pomoci okrajových podmínek. Má tedy platit
  \begin{eqnarray*}
    y(a) = T_a &=& C_1 a + C_2, \\
    y(b) = T_b &=& \ub{-\frac{1}{k} \int_a^b \int_a^s f(p) \dif p \ \dif s}_{=D} + C_1 b + C_2,
  \end{eqnarray*}
  což přepíšeme do tvaru
  \begin{eqnarray*}
    C_1 a + C_2 &=& T_a, \\
    C_1 b + C_2 &=& T_b - D.
  \end{eqnarray*}
  Odtud nakonec dostáváme
  \begin{eqnarray*}
    C_1 &=& \frac{1}{b-a}(T_b - T_a - D), \\
    C_2 &=& T_a - \frac{a}{b-a}(T_b - T_a - D).
  \end{eqnarray*}
\end{remark}
 
\begin{remark}[\textbf{Metoda střelby}]
  Mějme typovou úlohu
  \begin{equation}
    \label{eq:ex_okrulo}
    \begin{array}{r@{ \ = \ }l}
      y''  & f(x,y,y'), \qquad \text{kde } x\in(a,b), \\
      y(a) & \gamma_1, \\
      y(b) & \gamma_2.
    \end{array}
  \end{equation}
 
  Jeden z~možných postupů, jak vyšetřit existenci řešení této úlohy, je použití tzv.~\textbf{metody střelby}, která byla původně určena pro numerické úlohy.
  Tato metoda spočívá v~tom, že místo původní okrajové úlohy \eqref{eq:ex_okrulo} budeme řešit následující počáteční úlohu
  \begin{equation}
    \label{eq:ex_poculo}
    \begin{array}{r@{ \ = \ }l}
      y''   & f(x,y,y'), \\
      y(a)  & \gamma_1, \\
      y'(a) & \alpha,
    \end{array}
  \end{equation}
  kde neznámý parametr $\alpha$ chceme zvolit tak, aby řešení dospělo do bodu $[b,\gamma_2]$. 
 
  Řešením úlohy \eqref{eq:ex_poculo} je tedy funkce $y(x;\alpha)$ (v~zápisu jsme zdůraznili závislost na parametru $\alpha$). Volba parametru $\alpha$ přitom 
  odpovídá volbě počátečního sklonu křivky $y(x;\alpha)$, přičemž jej volíme tak, aby platilo $y(b;\alpha) = \gamma_2$. To nám může připomínat volbu náklonu děla 
  s~požadavkem, aby vystřelený projektil zasáhl danou souřadnici. Odtud také pochází název této metody. Situace je znázorněna na obr.~\ref{fig:metoda_strelby}.
 
  \begin{figure}
    \centering
    \includegraphics[scale=1.0]{metoda_strelby.pdf}
    \caption{K~vysvětlení metody střelby.}
    \label{fig:metoda_strelby}
  \end{figure}
 
  Úloha \eqref{eq:ex_poculo} je počáteční a tudíž můžeme rozhodnout o~existenci a jednoznačnosti jejího řešení. Potom stačí zkoumat řešitelnost algebraické
  rovnice
  \[
    y(b;\alpha) = \gamma_2,
  \]
  které pak odpovídá existence a počet řešení původní okrajové úlohy \eqref{eq:ex_okrulo}.
\end{remark}