01ZTGA:Kapitola2 2: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
(Založena nová stránka: %\wikiskriptum{01ZTGA}) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
%\wikiskriptum{01ZTGA} | %\wikiskriptum{01ZTGA} | ||
+ | |||
+ | \section{Pravděpodobnostní důkazy v teorii grafů} | ||
+ | |||
+ | Následující věty udávají příklady tvrzení dokazatelných pomocí tzv. | ||
+ | pravděpodobnostních důkazů. Jeden takový jsme již viděli u věty \ref{thm:odhad-poctu-krizeni}. | ||
+ | Jiné důkazy tohoto typu se vyskytnou i dále, tyto věty však byly první, | ||
+ | u nichž jsme se \emph{v průběhu přednášky} s pravděpodobnostními důkazy | ||
+ | setkali. Na jejich tvrzení již další látka nezávisí, a proto mají | ||
+ | skutečně spíše demonstrativní účel. Jsou zde tedy zařazeny do poněkud | ||
+ | umělé podkapitoly. | ||
+ | |||
+ | \begin{thm} | ||
+ | \[ | ||
+ | \frac{\textrm{po\v{c}et bipartitních graf\r{u} na }n\textrm{ vrcholech}}{\textrm{po\v{c}et v\v{s}ech graf\r{u} na }n\textrm{ vrcholech}}\xrightarrow[n\to\infty]{}0\] | ||
+ | |||
+ | \end{thm} | ||
+ | \begin{proof} | ||
+ | Buď $G=(\hat{n},E)$ náhodný graf na $n$ vrcholech. To znamená, že | ||
+ | $E$ vznikne tak, že $\forall i,j\in\hat{n},i\neq j$ je $\{ i,j\}\in E$ | ||
+ | s pravděpodobností $\frac{1}{2}$ (pro každé dva vrcholy si hodíme | ||
+ | mincí, a pokud padne líc, spojíme je hranou). Ptejme se, jaká je pravděpodobnost, | ||
+ | že pro pevně daný rozklad $\hat{n}=V_{1}\cup V_{2}$ ($V_{1}\cap V_{2}=\emptyset$ | ||
+ | a $V_{1},V_{2}\neq\emptyset$) platí $E\cap\binom{V_{1}}{2}=\emptyset,E\cap\binom{V_{2}}{2}=\emptyset$, | ||
+ | tj. že ve $V_{1}$ ani ve $V_{2}$ nevede hrana. | ||
+ | |||
+ | Označme $k=\# V_{1}$. Potom tato pravděpodobnost je rovna\[ | ||
+ | P_{V_{1},V_{2}}=\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{k}{2}}\cdot\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n-k}{2}},\] | ||
+ | protože $\binom{k}{2}$ je počet různých dvojic vrcholů ve $V_{1}$ | ||
+ | a $\binom{n-k}{2}$ je počet různých dvojic vrcholů ve $V_{2}$. | ||
+ | |||
+ | $G$ je bipartitní právě tehdy, když existuje rozklad $\hat{n}=V_{1}\cup V_{2}$ | ||
+ | takový, že ve $V_{1}$ ani ve $V_{2}$ nevedou hrany. Využijeme-li | ||
+ | známý vztah z teorie pravděpodobnosti platný pro jevy $A_{j}$\[ | ||
+ | \Pr\left(\bigcup A_{j}\right)\leq\sum\Pr A_{j},\] | ||
+ | můžeme odhadnout pravděpodobnost $P$, že $G$ je bipartitní:\[ | ||
+ | P\leq\sum_{\begin{matrix}{\scriptstyle \emptyset\neq V_{1}\subsetneqq\hat{n}}\\ | ||
+ | {\scriptstyle V_{2}=\hat{n}\backslash V_{1}}\end{matrix}}P_{V_{1},V_{2}}=\sum_{\begin{matrix}{\scriptstyle \emptyset\neq V_{1}\subsetneqq\hat{n}}\\ | ||
+ | {\scriptstyle V_{2}=\hat{n}\backslash V_{1}}\\ | ||
+ | {\scriptstyle k=\# V_{1}}\end{matrix}}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{k}{2}}\cdot\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n-k}{2}}\leq...\] | ||
+ | Nyní použijeme nerovnost $\binom{n/2}{2}\leq\binom{k}{2}+\binom{n-k}{2}$, | ||
+ | která je zřejmá, protože pro každé $k$ je $k\geq\frac{n}{2}$ nebo | ||
+ | $(n-k)\geq\frac{n}{2}$.\[ | ||
+ | ...\leq\sum_{\begin{matrix}{\scriptstyle \emptyset\neq V_{1}\subsetneqq\hat{n}}\\ | ||
+ | {\scriptstyle V_{2}=\hat{n}\backslash V_{1}}\\ | ||
+ | {\scriptstyle k=\# V_{1}}\end{matrix}}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n/2}{2}}\leq\sum_{V_{1}\subset\hat{n}}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n/2}{2}}=2^{n}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n/2}{2}}=2^{n-\binom{n/2}{2}}\xrightarrow[n\to\infty]{}0\] | ||
+ | Pravděpodobnost, že na $n$ vrcholech náhodně vybereme graf, který | ||
+ | je bipartitní, tedy klesá s rostoucím $n$ k nule. Protože pravděpodobnost | ||
+ | a relativní četnost v limitě (se vzrůstajícím počtem možných jevů) | ||
+ | splývají, dokázali jsme tím i tvrzení věty. | ||
+ | \end{proof} | ||
+ | \begin{thm} | ||
+ | \emph{(Existence velkých bipartitních grafů)} | ||
+ | |||
+ | Nechť $G=(V,E)$ je (pevně daný) graf na $2n$ vrcholech. Potom existuje | ||
+ | rozklad $V=A\cup B$ takový, že $\# A=\# B=n$ a navíc počet hran | ||
+ | mezi $A$ a $B$ je alespoň $\frac{1}{2}\# E$. | ||
+ | \end{thm} | ||
+ | \begin{proof} | ||
+ | Vybereme náhodně podmnožinu $A$ velikosti $n$, zvolíme $B=V\backslash A$. | ||
+ | Zavedeme náhodnou veličinu $X=X(A)$ jako počet hran mezi $A$ a $B$. | ||
+ | Když nyní ukážeme, že střední hodnota $\E X>\frac{1}{2}\# E$, pak | ||
+ | musí existovat konkrétní realizace $A$ tak, že $X(A)\geq\frac{1}{2}\# E$, | ||
+ | a tím bude důkaz hotov. Tuto myšlenku využijeme i u důkazů dalších | ||
+ | vět. | ||
+ | |||
+ | Pro každou hranu $e\in E$ zavedeme náhodnou veličinu (indikátor jevu)\[ | ||
+ | I_{e}=\begin{cases} | ||
+ | 1 & e\textrm{ vede mezi }A\textrm{ a }B\\ | ||
+ | 0 & \textrm{jinak}\end{cases}.\] | ||
+ | Potom \[ | ||
+ | X=\sum_{e\in E}I_{e}.\] | ||
+ | Střední hodnota je z definice lineární funkcionál, takže\begin{equation} | ||
+ | \E X=\sum_{e\in E}\E\left(I_{e}\right),\label{eq:aditivita-stredni-hodnoty}\end{equation} | ||
+ | přičemž\[ | ||
+ | \E\left(I_{e}\right)=1\cdot\Pr(I_{e}=1)+0\cdot\Pr(I_{e}=0)=\Pr(I_{e}=1)=\Pr(e\textrm{ vede mezi }A\textrm{ a }B)=2\frac{\binom{2n-2}{n-1}}{\binom{2n}{n}}=\frac{n}{2n-1}>\frac{1}{2}.\] | ||
+ | Kombinatorickou úvahu vysvětlíme. Nechť $e=\{ u,v\}$. Potom $\binom{2n-2}{n-1}$ | ||
+ | je počet výběrů množiny $A$ tak, že (právě) $u\in A$ a (právě) $v\notin A$. | ||
+ | Tyto dva vrcholy jsou totiž dány pevně a potom už do $A$ vybíráme | ||
+ | jen $n-1$ vrcholů ze zbylých $2n-2$. Dále $2\binom{2n-2}{n-1}$ | ||
+ | je počet výběrů množiny $A$ tak, že jeden vrchol ($u$ nebo $v$) | ||
+ | hrany $e$ leží v $A$ a ten druhý neleží. Konečně $\binom{2n}{n}$ | ||
+ | je počet všech různých výběrů množiny $A$. | ||
+ | |||
+ | Pokud nyní dosadíme do (\ref{eq:aditivita-stredni-hodnoty}), dostaneme\[ | ||
+ | \E X=\# E\cdot\E\left(I_{e}\right)>\frac{1}{2}\# E.\] | ||
+ | |||
+ | \end{proof} |
Aktuální verze z 15. 1. 2012, 14:12
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu 01ZTGA
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu 01ZTGA | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 23:45 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Admin | 7. 9. 2015 | 13:51 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 12:34 | header.tex | |
Kapitola0 | editovat | Úvod | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 12:36 | cast0.tex | |
Kapitola1_1 | editovat | Základní pojmy | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 12:46 | cast1_kapitola1.tex | |
Kapitola1_2 | editovat | Souvislost | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 12:49 | cast1_kapitola2.tex | |
Kapitola1_3 | editovat | Bipartitní grafy | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 12:50 | cast1_kapitola3.tex | |
Kapitola1_4 | editovat | Stromy | Kubuondr | 5. 1. 2019 | 09:06 | cast1_kapitola4.tex | |
Kapitola1_5 | editovat | Hledání minimální kostry grafu | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 12:51 | cast1_kapitola5.tex | |
Kapitola1_6 | editovat | Jednotažky | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 12:53 | cast1_kapitola6.tex | |
Kapitola1_7 | editovat | Hamiltonovské kružnice a grafy | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 13:34 | cast1_kapitola7.tex | |
Kapitola1_8 | editovat | Párování v grafech | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 13:40 | cast1_kapitola8.tex | |
Kapitola1_9 | editovat | Toky v sítích | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 13:44 | cast1_kapitola9.tex | |
Kapitola1_10 | editovat | Hranové obarvení grafu | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 13:48 | cast1_kapitola10.tex | |
Kapitola1_11 | editovat | Vrcholové obarvení grafu | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 13:52 | cast1_kapitola11.tex | |
Kapitola1_12 | editovat | Planární grafy | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 13:56 | cast1_kapitola12.tex | |
Kapitola1_13 | editovat | Vlastní čísla adjacenční matice grafu | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 13:57 | cast1_kapitola13.tex | |
Kapitola2_1 | editovat | Brouwerova věta o pevném bodě | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 14:11 | cast2_kapitola1.tex | |
Kapitola2_2 | editovat | Pravděpodobnostní důkazy v teorii grafů | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 14:12 | cast2_kapitola2.tex | |
Kapitola2_3 | editovat | Extremální teorie grafů | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 14:16 | cast2_kapitola3.tex | |
Kapitola2_4 | editovat | Ramseyovská čísla | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 14:18 | cast2_kapitola4.tex | |
Kapitola3_1 | editovat | Obyčejné mocninné řady | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 14:22 | cast3_kapitola1.tex | |
Kapitola3_2 | editovat | Exponenciální generující funkce | Karel.brinda | 15. 1. 2012 | 14:22 | cast3_kapitola2.tex |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{01ZTGA} \section{Pravděpodobnostní důkazy v teorii grafů} Následující věty udávají příklady tvrzení dokazatelných pomocí tzv. pravděpodobnostních důkazů. Jeden takový jsme již viděli u věty \ref{thm:odhad-poctu-krizeni}. Jiné důkazy tohoto typu se vyskytnou i dále, tyto věty však byly první, u nichž jsme se \emph{v průběhu přednášky} s pravděpodobnostními důkazy setkali. Na jejich tvrzení již další látka nezávisí, a proto mají skutečně spíše demonstrativní účel. Jsou zde tedy zařazeny do poněkud umělé podkapitoly. \begin{thm} \[ \frac{\textrm{po\v{c}et bipartitních graf\r{u} na }n\textrm{ vrcholech}}{\textrm{po\v{c}et v\v{s}ech graf\r{u} na }n\textrm{ vrcholech}}\xrightarrow[n\to\infty]{}0\] \end{thm} \begin{proof} Buď $G=(\hat{n},E)$ náhodný graf na $n$ vrcholech. To znamená, že $E$ vznikne tak, že $\forall i,j\in\hat{n},i\neq j$ je $\{ i,j\}\in E$ s pravděpodobností $\frac{1}{2}$ (pro každé dva vrcholy si hodíme mincí, a pokud padne líc, spojíme je hranou). Ptejme se, jaká je pravděpodobnost, že pro pevně daný rozklad $\hat{n}=V_{1}\cup V_{2}$ ($V_{1}\cap V_{2}=\emptyset$ a $V_{1},V_{2}\neq\emptyset$) platí $E\cap\binom{V_{1}}{2}=\emptyset,E\cap\binom{V_{2}}{2}=\emptyset$, tj. že ve $V_{1}$ ani ve $V_{2}$ nevede hrana. Označme $k=\# V_{1}$. Potom tato pravděpodobnost je rovna\[ P_{V_{1},V_{2}}=\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{k}{2}}\cdot\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n-k}{2}},\] protože $\binom{k}{2}$ je počet různých dvojic vrcholů ve $V_{1}$ a $\binom{n-k}{2}$ je počet různých dvojic vrcholů ve $V_{2}$. $G$ je bipartitní právě tehdy, když existuje rozklad $\hat{n}=V_{1}\cup V_{2}$ takový, že ve $V_{1}$ ani ve $V_{2}$ nevedou hrany. Využijeme-li známý vztah z teorie pravděpodobnosti platný pro jevy $A_{j}$\[ \Pr\left(\bigcup A_{j}\right)\leq\sum\Pr A_{j},\] můžeme odhadnout pravděpodobnost $P$, že $G$ je bipartitní:\[ P\leq\sum_{\begin{matrix}{\scriptstyle \emptyset\neq V_{1}\subsetneqq\hat{n}}\\ {\scriptstyle V_{2}=\hat{n}\backslash V_{1}}\end{matrix}}P_{V_{1},V_{2}}=\sum_{\begin{matrix}{\scriptstyle \emptyset\neq V_{1}\subsetneqq\hat{n}}\\ {\scriptstyle V_{2}=\hat{n}\backslash V_{1}}\\ {\scriptstyle k=\# V_{1}}\end{matrix}}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{k}{2}}\cdot\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n-k}{2}}\leq...\] Nyní použijeme nerovnost $\binom{n/2}{2}\leq\binom{k}{2}+\binom{n-k}{2}$, která je zřejmá, protože pro každé $k$ je $k\geq\frac{n}{2}$ nebo $(n-k)\geq\frac{n}{2}$.\[ ...\leq\sum_{\begin{matrix}{\scriptstyle \emptyset\neq V_{1}\subsetneqq\hat{n}}\\ {\scriptstyle V_{2}=\hat{n}\backslash V_{1}}\\ {\scriptstyle k=\# V_{1}}\end{matrix}}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n/2}{2}}\leq\sum_{V_{1}\subset\hat{n}}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n/2}{2}}=2^{n}\left(\frac{1}{2}\right)^{\binom{n/2}{2}}=2^{n-\binom{n/2}{2}}\xrightarrow[n\to\infty]{}0\] Pravděpodobnost, že na $n$ vrcholech náhodně vybereme graf, který je bipartitní, tedy klesá s rostoucím $n$ k nule. Protože pravděpodobnost a relativní četnost v limitě (se vzrůstajícím počtem možných jevů) splývají, dokázali jsme tím i tvrzení věty. \end{proof} \begin{thm} \emph{(Existence velkých bipartitních grafů)} Nechť $G=(V,E)$ je (pevně daný) graf na $2n$ vrcholech. Potom existuje rozklad $V=A\cup B$ takový, že $\# A=\# B=n$ a navíc počet hran mezi $A$ a $B$ je alespoň $\frac{1}{2}\# E$. \end{thm} \begin{proof} Vybereme náhodně podmnožinu $A$ velikosti $n$, zvolíme $B=V\backslash A$. Zavedeme náhodnou veličinu $X=X(A)$ jako počet hran mezi $A$ a $B$. Když nyní ukážeme, že střední hodnota $\E X>\frac{1}{2}\# E$, pak musí existovat konkrétní realizace $A$ tak, že $X(A)\geq\frac{1}{2}\# E$, a tím bude důkaz hotov. Tuto myšlenku využijeme i u důkazů dalších vět. Pro každou hranu $e\in E$ zavedeme náhodnou veličinu (indikátor jevu)\[ I_{e}=\begin{cases} 1 & e\textrm{ vede mezi }A\textrm{ a }B\\ 0 & \textrm{jinak}\end{cases}.\] Potom \[ X=\sum_{e\in E}I_{e}.\] Střední hodnota je z definice lineární funkcionál, takže\begin{equation} \E X=\sum_{e\in E}\E\left(I_{e}\right),\label{eq:aditivita-stredni-hodnoty}\end{equation} přičemž\[ \E\left(I_{e}\right)=1\cdot\Pr(I_{e}=1)+0\cdot\Pr(I_{e}=0)=\Pr(I_{e}=1)=\Pr(e\textrm{ vede mezi }A\textrm{ a }B)=2\frac{\binom{2n-2}{n-1}}{\binom{2n}{n}}=\frac{n}{2n-1}>\frac{1}{2}.\] Kombinatorickou úvahu vysvětlíme. Nechť $e=\{ u,v\}$. Potom $\binom{2n-2}{n-1}$ je počet výběrů množiny $A$ tak, že (právě) $u\in A$ a (právě) $v\notin A$. Tyto dva vrcholy jsou totiž dány pevně a potom už do $A$ vybíráme jen $n-1$ vrcholů ze zbylých $2n-2$. Dále $2\binom{2n-2}{n-1}$ je počet výběrů množiny $A$ tak, že jeden vrchol ($u$ nebo $v$) hrany $e$ leží v $A$ a ten druhý neleží. Konečně $\binom{2n}{n}$ je počet všech různých výběrů množiny $A$. Pokud nyní dosadíme do (\ref{eq:aditivita-stredni-hodnoty}), dostaneme\[ \E X=\# E\cdot\E\left(I_{e}\right)>\frac{1}{2}\# E.\] \end{proof}