02LIAG:Kapitola12: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
(Založena nová stránka s textem „%\wikiskriptum{02LIAG} \section{Ireducibilní konečněrozměrné reprezentace} \Def{ Váhy \begin{itemize} \item \emph{Váha reprezentace $\rho$} (na…“) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
%\wikiskriptum{02LIAG} | %\wikiskriptum{02LIAG} | ||
− | |||
\Def{ Váhy | \Def{ Váhy | ||
\begin{itemize} | \begin{itemize} | ||
Řádka 52: | Řádka 51: | ||
$\g$ poloprostá. Potom $\forall \vec{m} \in \Z^{\mrm{rank}\g}_+$, $\exists_1$ ireducibilní reprezentace $\g$ s~nejvyšší vahou $\lambda=\sum_{k=1}^{\mrm{rank}\g}m_k \lambda_k$. | $\g$ poloprostá. Potom $\forall \vec{m} \in \Z^{\mrm{rank}\g}_+$, $\exists_1$ ireducibilní reprezentace $\g$ s~nejvyšší vahou $\lambda=\sum_{k=1}^{\mrm{rank}\g}m_k \lambda_k$. | ||
} | } | ||
− | \ | + | \subsubsection*{Konstrukce reprezentací} |
Z~již nalezených reprezentací můžeme získávat další pomocí tenzorových součinů. Důležité je, že tímto postupem lze získat i \emph{ireducibilní reprezentace}, protože jsou určeny nejvyššími vahami a ty se při tenzorovém součinu sčítají. Mějme reprezentace $\rho_1$ na $V_1$ a $\rho_2$ na $V_2$ (uvažujeme konečné dimenze). Konstruujeme reprezentaci na $V_1 \otimes V_2$. | Z~již nalezených reprezentací můžeme získávat další pomocí tenzorových součinů. Důležité je, že tímto postupem lze získat i \emph{ireducibilní reprezentace}, protože jsou určeny nejvyššími vahami a ty se při tenzorovém součinu sčítají. Mějme reprezentace $\rho_1$ na $V_1$ a $\rho_2$ na $V_2$ (uvažujeme konečné dimenze). Konstruujeme reprezentaci na $V_1 \otimes V_2$. | ||
\Def{ | \Def{ | ||
Řádka 72: | Řádka 71: | ||
\rho = \bigotimes_i \rho_i^{\otimes_{\eS} m_i} \,. | \rho = \bigotimes_i \rho_i^{\otimes_{\eS} m_i} \,. | ||
\end{align*} | \end{align*} | ||
− | Pomocí Cliffordovy algebry je možné konstruovat z~$\rho$ i reprezentace s~vahami, které v ní nejsou obsaženy (konstrukce viz poznámky). | + | Pomocí Cliffordovy algebry je možné konstruovat z~$\rho$ i reprezentace s~vahami, které v ní nejsou obsaženy (konstrukce viz poznámky). |
− | + |
Verze z 27. 2. 2016, 12:18
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu 02LIAG
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu 02LIAG | Hazalmat | 3. 8. 2016 | 20:54 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Hazalmat | 7. 7. 2016 | 06:04 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Hazalmat | 10. 7. 2016 | 21:12 | header.tex | |
Kapitola0 | editovat | Úvod | Hazalmat | 3. 8. 2016 | 21:12 | LIAG_Kapitola0.tex | |
Kapitola1 | editovat | Definice Lieovy grupy a Lieovy algebry | Hazalmat | 5. 8. 2016 | 17:02 | LIAG_Kapitola1.tex | |
Kapitola2 | editovat | Vztah mezi Lieovou grupou a její algebrou | Hazalmat | 5. 8. 2016 | 17:27 | LIAG_Kapitola2.tex | |
Kapitola3 | editovat | Nástin teorie integrabilních distribucí | Hazalmat | 30. 7. 2016 | 14:10 | LIAG_Kapitola3.tex | |
Kapitola4 | editovat | Akce grupy na varietě | Hazalmat | 17. 7. 2016 | 19:23 | LIAG_Kapitola4.tex | |
Kapitola5 | editovat | Reprezentace Lieových grup a algeber | Hazalmat | 4. 8. 2016 | 17:21 | LIAG_Kapitola5.tex | |
Kapitola6 | editovat | Souvislost Lieových grup a algeber | Hazalmat | 4. 8. 2016 | 18:51 | LIAG_Kapitola6.tex | |
Kapitola7 | editovat | Lieovy algebry | Hazalmat | 5. 8. 2016 | 01:06 | LIAG_Kapitola7.tex | |
Kapitola8 | editovat | Cartanova kritéria | Hazalmat | 5. 8. 2016 | 17:29 | LIAG_Kapitola8.tex | |
Kapitola9 | editovat | Klasifikace pomocí kořenů | Hazalmat | 5. 8. 2016 | 17:34 | LIAG_Kapitola9.tex | |
Kapitola10 | editovat | Kořenové diagramy, Cartanova martice | Hazalmat | 31. 7. 2016 | 15:32 | LIAG_Kapitola10.tex | |
Kapitola11 | editovat | Dynkinovy diagramy | Hazalmat | 5. 8. 2016 | 17:39 | LIAG_Kapitola11.tex | |
Kapitola12 | editovat | Reálné formy komplexních poloprostých algeber | Hazalmat | 31. 7. 2016 | 23:39 | LIAG_Kapitola12.tex | |
Kapitola13 | editovat | Význam kompaktních Lieových grup | Hazalmat | 31. 7. 2016 | 23:45 | LIAG_Kapitola13.tex | |
Kapitola14 | editovat | Reprezentace poloprostých Lieových algeber | Hazalmat | 1. 8. 2016 | 12:45 | LIAG_Kapitola14.tex | |
Kapitola15 | editovat | Spinorové reprezentace | Hazalmat | 27. 7. 2016 | 20:38 | LIAG_Kapitola15.tex | |
Kapitola16 | editovat | Symetrie v QM | Hazalmat | 27. 7. 2016 | 21:21 | LIAG_Kapitola16.tex | |
Kapitola17 | editovat | Cvičení | Hazalmat | 6. 8. 2016 | 03:42 | LIAG_Kapitola17.tex |
Vložené soubory
soubor | název souboru pro LaTeX |
---|---|
Image:liag-1.pdf | liag-1.pdf |
Image:su3_1.pdf | su3_1.pdf |
Image:su3_2.pdf | su3_2.pdf |
Image:su3_3.pdf | su3_3.pdf |
Image:su3_4.pdf | su3_4.pdf |
Image:su3_5.pdf | su3_5.pdf |
Image:su3_6.pdf | su3_6.pdf |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{02LIAG} \Def{ Váhy \begin{itemize} \item \emph{Váha reprezentace $\rho$} (na vekt. prostoru $V$) algebry $\h$ je $\lambda \in \h^\#$, pro které $(\exists 0\neq v \in V)(\forall H \in \g_0)(\rho(H) v=H\cdot v=\lambda (H) v)$. \item \emph{Váhový podprostor} (odpovídající váze $\lambda$) je $V_\lambda = \{v \in V | H \cdot v = \lambda (H) v, \forall H \in \g_0 \}$. \item Váha je \emph{dominantní} $\Leftrightarrow$ $\lambda (T_\alpha ) \ge 0$, $\forall \alpha \in \Delta^+$. \end{itemize} } \Pzn{ Pro adjugovanou reprezentaci ($\rho=\ad$) jsou váhy kořeny. } \Def{ \emph{Mřížka} $\Js= \{\lambda \in \h^\# |\lambda (T_\alpha ) \in \Z, \forall \alpha \in \Delta \}$. } \Pzn{ Mřížka je podgrupou $\h^\#$, její báze jsou $\lambda_i \in \h^\#$, pro které $\lambda_i(T_{\alpha_j})=\delta_{ij}$, kde $\Delta^p = \{\alpha_1 , \alpha_2 , \dots , \alpha_{\# \Delta^p} \}$. } Pro $\lambda_1,\lambda_2 \in \Js$, $m_1,m_2 \in \Z$ je i $\sum_{i=1}^2 m_i \lambda_i \in \Js$. \Pzn{ $\Ws$ je generována $S_\alpha (\lambda )=\lambda - \lambda (T_\alpha ) \alpha$, $\alpha \in \Delta$. } \Vet{ Buď $\rho$ reprezentace poloprosté $\g$. Pak její váhy leží v~$\Js$, $V=\bigoplus_{\lambda \in \Js}V_\lambda$. Množina vah je invariantní vzhledem k~$\Ws$. Je-li $\lambda$ váha, $\epsilon = \mrm{sgn} \lambda (T_\alpha )$, pak $\{\lambda -\epsilon j \alpha \}_{j=0}^{\lambda (T_\alpha )}$ jsou váhy $\forall \alpha \in \Delta$. Dále platí $m_\lambda \equiv \dim V_\lambda = \dim V_{S(\lambda )} $, $\forall S \in \Ws$. } \Def{ $\lambda$ je \emph{nejvyšší váha} reprezentace $\rho$, právě když $\lambda + \alpha$ není vahou reprezentace $\rho$ $\forall \alpha \in \Delta^+$. } \Pzn{ V~každé reprezentaci existuje nejvyšší váha. (Získáme ji z~libovolné váhy přičítáním kořenů, než ji získáme.) } \Def{ $R_\lambda = \mrm{span} \{\rho (X_1) \cdots \rho (X_n ) v | X_i \in \g , n \in \N \}$, $v$ je váhový vektor příslušející nejvyšší váze $\lambda$. \\ (Abstraktní $v$ není blíže specifikován a konstrukce $R_\lambda$ je obdobná jako konstrukce $\mathscr{H}$ z~postulovaného vakua $\ket{0}$.) } \lemma{ $R_\lambda$ je invariatní podprostor $\rho$, $R_\lambda$ je ireducibilní, $\dim V_{\zuz{\lambda}{\rho(R_\lambda)}}=1$ (nejvyšší váha je prostá). } \Vet{ Ireducibilní reprezentace $\rho$ poloprosté $\g$ je jednoznačně určena svojí nejvyšší vahou $\lambda$ a je izomorfní $R_\lambda$. } \Def{ Označíme $\Delta^p = \{\alpha_j\}_{j=1}^l$, $T_{\alpha_j}=T_j$, $j \in \hat{l}$. %(BÁZE MŘÍŽKY? PROČ DUÁLNÍ BÁZE?). Prvky báze $\Js$ označíme $\lambda_i$ a nazýváme je \emph{fundamentální váhy} a jim odpovídající ireducibilní reprezentace \emph{fundamentální reprezentace}. } \Pzn{ Fundamentální váhy lze určit z~Cartanovy matice vztahem $\vec{\lambda}=\mathbb{M}\vec{\alpha}$, $\vec{\alpha}=(\alpha)_{j=1}^l$, $\vec{\lambda}=(\lambda_j)_{j=1}^l$, $\mathbb{M}=a^{-1}$. } Připomeňme $a_{ij}=\alpha_i(T_j)$, takže je $\lambda_i(T_j)=\sum_k \mathbb{M}_{ik}\alpha_k(T_j)=\sum_k \left(a^{-1}\right)_{ik}a_{kj}=\delta_{ij}$. \Vet{ $\g$ poloprostá. Potom $\forall \vec{m} \in \Z^{\mrm{rank}\g}_+$, $\exists_1$ ireducibilní reprezentace $\g$ s~nejvyšší vahou $\lambda=\sum_{k=1}^{\mrm{rank}\g}m_k \lambda_k$. } \subsubsection*{Konstrukce reprezentací} Z~již nalezených reprezentací můžeme získávat další pomocí tenzorových součinů. Důležité je, že tímto postupem lze získat i \emph{ireducibilní reprezentace}, protože jsou určeny nejvyššími vahami a ty se při tenzorovém součinu sčítají. Mějme reprezentace $\rho_1$ na $V_1$ a $\rho_2$ na $V_2$ (uvažujeme konečné dimenze). Konstruujeme reprezentaci na $V_1 \otimes V_2$. \Def{ Reprezentace $\rho=\rho_1\otimes \rho_2$ na $V_1 \otimes V_2$ je definována vztahem \begin{align} \rho (X) (v_1 \otimes v_2 )= (\rho_1(X) v_1) \otimes v_2 + v_1 \otimes (\rho_2(X)v_2) , && \forall X \in \g , \forall v_1 \in V_1, \forall v_2 \in V_2 \,. \end{align} } Tato definice je smysluplná, protože zachovává komutátory (tj. $\rho ([X,Y])$ působí stejně jako $[\rho (X),\rho(Y)]$).\footnote{ Toto je přesně postup, který používá Clebsch-Gordanův rozklad pro skládání momentů hybnosti v~QM. } Podobně konstrukci můžeme udělat symetrizovaných ($\otimes_\eS$) a antisymetrizovaných částech tenzorového součinu ($\wedge$). (Tato konstrukce se neomezuje na poloprosté komplexní $\g$, další postup ano.) \lemma{ Buďte $\mu$, $\lambda$ váhy reprezentací $\rho_1$ a $\rho_2$, potom $(\lambda + \mu)$ je váhou reprezentace $\rho_1 \otimes \rho_2$. } Navíc pro $\lambda=\mu$ víme, že se tato váha nachází v~symetrizované části, protože v~antisymetrizované se odečte. Tento fakt se při konstrukci také hodí, protože víme, že v~$\rho^{\wedge 2}$ je nejvyšší vahou $(\varphi_1 + \varphi_2)$, kde $\phi_1$ je nejvyšší váha $\rho$ a $\phi_2$ druhá nejnižší (pro reducibilní nemusí být jednoznačná). Můžeme získat ireducibilní reprezentaci s~váhou $\sum_i m_i \lambda_i$, pro $m_i \in \Z_+$ a fundamentální váhy $\lambda_i$, pokud máme ireducibilní reprezentace pro bázi mřížky vztahem \begin{align*} \rho = \bigotimes_i \rho_i^{\otimes_{\eS} m_i} \,. \end{align*} Pomocí Cliffordovy algebry je možné konstruovat z~$\rho$ i reprezentace s~vahami, které v ní nejsou obsaženy (konstrukce viz poznámky).