01FA1:Kapitola2: Porovnání verzí

Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 3: Řádka 3:
 
V téhle kapitole připomene pojmy z topologie, které by měly být známé z MAA3. Je možné, že některé pojmy
 
V téhle kapitole připomene pojmy z topologie, které by měly být známé z MAA3. Je možné, že některé pojmy
 
budou nové, jiné jinak zavedeny, proto doporučuji tuhle kapitolu nevynechávat.
 
budou nové, jiné jinak zavedeny, proto doporučuji tuhle kapitolu nevynechávat.
 
+
\section{Základní pojmy}
 
\begin{define}
 
\begin{define}
 
Buď $X$ množina. Množinu $\Pc(X) :=\{ A \vert A \subset X \}$ nazýváme {\bf potenční množinou množiny $X$}.
 
Buď $X$ množina. Množinu $\Pc(X) :=\{ A \vert A \subset X \}$ nazýváme {\bf potenční množinou množiny $X$}.
Řádka 163: Řádka 163:
  
 
\noindent Cítíme, že vlastnost II. axiomu spočetnosti je silnější než vlastnost separability. Následující věta tento vztah dokazuje.  
 
\noindent Cítíme, že vlastnost II. axiomu spočetnosti je silnější než vlastnost separability. Následující věta tento vztah dokazuje.  
 +
 
\begin{theorem}[o~separabiltě]
 
\begin{theorem}[o~separabiltě]
 
Jestliže topologický prostor $\left(X,\ \tau \right)$ splňuje II. axiom spočetnosti, pak je separabilní.  
 
Jestliže topologický prostor $\left(X,\ \tau \right)$ splňuje II. axiom spočetnosti, pak je separabilní.  
Řádka 183: Řádka 184:
  
 
\begin{remark}
 
\begin{remark}
To, že $\tau_M$ je skutečně topologií, je jasné, ale je to nutné to ověřit.
+
To, že $\tau_M$ je skutečně topologií, je jasné, ale je nutné to ověřit.
 
\end{remark}
 
\end{remark}
 +
 +
\begin{remark}
 +
Uvažujme nyní $A \subset M \subset X$. Pak je důležité rozlišovat, vzhledem ke které z topologií
 +
provádíme topologické operace a zkoumáme topologické vlastnosti, neboť ty nejsou vždy shodné.
 +
\end{remark}
 +
Abychom tuhle vlastnost ilustrovali, uvažujme $X=\left[0,1\right]$ s~běžnou topologií, $M=\left(0,1\right)$. Zkoumejme nyní uzávěr množiny $A=M$ vzhledem k různým topologiím.
 +
$\overline{A} = \left[0,1\right] $ v $X$, ale $\overline{A} = \left(0,1\right)$ v $M$.
 +
 +
\section{Spojitost}
 +
\begin{define}
 +
Buďte $\left(X_1,\ \tau_1 \right)$, $\left(X_2,\ \tau_2 \right)$ topologické prostory a~$f:X_1\longrightarrow X_2$. Řekneme, že $f$ je {\bf spojité zobrazení $X_1$ do $X_2$}, právě když
 +
$\left( \forall G \in \tau_2 \right) \left( f^{-1}(G) \in \tau_1 \right). \\
 +
Je-li $x\in X_1$, řekneme, že zobrazení $f$ je {\bf spojité v bodě $x$}, právě když pro $y= f(x)$ platí:
 +
$$ \left( \forall V \in \tau_2 ,\ y \in V \right) \left( \exists U \in \tau_1 , \ x\in U \right) \left( f(U) \subset V \right). $$
 +
\end{define}
 +
 +
\begin{remark}
 +
Definice je ekvivalentní s~touto: $ \left( \forall V \in \tau_2 ,\ y \in V \right) \left( \exists U \in \tau_1 , \ x\in U \right) \left( U \subset f^{-1}(V) \right) $
 +
\end{remark}
 +
 +
\begin{theorem}
 +
Buďte $\left(X_1,\ \tau_1 \right)$, $\left(X_2,\ \tau_2 \right)$ topologické prostory. Pak $f:X_1\longrightarrow X_2$ je spojité, právě když $f$ je spojité v každém bodě $x\in X_1$.
 +
\begin{proof}
 +
cvičení
 +
\end{proof}
 +
\end{theorem}

Verze z 5. 10. 2016, 18:10

PDF [ znovu generovat, výstup z překladu ] Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol.
PDF Této kapitoly [ znovu generovat, výstup z překladu ] Přeložení pouze této kaptioly.
ZIPKompletní zdrojový kód včetně obrázků.

Součásti dokumentu 01FA1

součástakcepopisposlední editacesoubor
Hlavní dokument editovatHlavní stránka dokumentu 01FA1Mazacja2 12. 10. 201619:00
Řídící stránka editovatDefiniční stránka dokumentu a vložených obrázkůMazacja2 12. 10. 201620:10
Header editovatHlavičkový souborMazacja2 12. 10. 201622:20 header.tex
Kapitola0 editovatPředmluvaMazacja2 5. 10. 201618:40 uvod.tex
Kapitola1 editovatZnačení a úvodMazacja2 5. 10. 201619:33 znaceni.tex
Kapitola2 editovatTopologieMazacja2 18. 1. 201720:27 topologie.tex
Kapitola3 editovatMetrické prostoryMazacja2 20. 1. 201700:20 metrika.tex

Zdrojový kód

%\wikiskriptum{01FA1}
\chapter {Opakování pojmů z topologie}
V téhle kapitole připomene pojmy z topologie, které by měly být známé z MAA3. Je možné, že některé pojmy
budou nové, jiné jinak zavedeny, proto doporučuji tuhle kapitolu nevynechávat.
\section{Základní pojmy}
\begin{define}
Buď $X$ množina. Množinu $\Pc(X) :=\{ A \vert A \subset X \}$ nazýváme {\bf potenční množinou množiny $X$}.
\end{define}
 
\begin{remark}
Někdy se stkáme se značením $\Pc(X) = 2^X$. Toto značení vychází z algebry, kde je definován objekt $Y^X := \{ f: X \rightarrow Y \}$, tj. množina všech zobrazení z X do Y.
Ztotožníme-li dvouprvkovou množinu $\{0,\ 1 \}$ s označením 2, pak máme  $\{0,\ 1 \}^X = 2^X$. Pokud nyní máme $M\in \Pc (X)$, pak charakteristická funkce množiny 
$\chi_M \in 2^X$ je bijekcí. Odtud můžeme pochopit, odkud se vzala tahle na první pohled nezvyká notace. 
\end{remark}
 
\begin{remark}
$\Pc(\emptyset) = \{\emptyset \}$
\end{remark}
 
\begin{define}
Buď $X$ množina, $\tau \subset \Pc(X)$. Pak $\tau$ nazýváme {\bf topologií na $X$} $\Leftrightarrow$
\begin{enumerate}
\item $\emptyset$, $X \in \tau$;
\item $\forall \G \subset \tau$ systém podmonžin, $\displaystyle \bigcup _{G\in\G} G \in \tau$;
\item $\forall \G \subset \tau$ konečný systém podmonžin, $\displaystyle \bigcap _{G\in\G} G \in \tau$.
\end{enumerate}
Prvky $\tau$ nazývme {\bf otevřené množiny} a jejich doplňky {\bf uzavřené množiny}, tj. $A \subset X$ je uzavřená $\Leftrightarrow X \backslash A \in \tau$
\end{define}
 
\begin{remark}
Je-li $A$ konečná, pak označme $\vert A \vert$ počet prvků množiny $A$. 
 
Vlastnost 3 stačí ověřit pro $\vert \G \vert = 2$ a dále matematickou indukcí.
\end{remark}
 
\begin{theorem}[o~uzavřených množinách]
Buď $X$ množina. Pak platí:
\begin{enumerate}
\item $\emptyset, \ X$ jsou uzvařené;
\item průnik libovolného systému uzavřených množin je uzavřená množina;
\item konečné sjednocení uzavřených množin je uzavřená množina. 
\end{enumerate}
\begin{proof}
Trivální pomocí de-Morganových pravidel a z definice topologie a uzavřené množiny, vizte MAA3. 
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{remark}
Pojmy \uv{nejmenší}, \uv{největší} pro množiny budeme uvažovat ve smyslu inkluze. 
\end{remark}
 
\begin{define}
Buď $M \subset X$. 
\begin{enumerate}
\item Nejmenší uzavřenou množinu $A\subset X$ takovou, že $M\subset A$, nazýváme {\bf uzávěrem množiny $M$}. Označujeme $\overline{M} = A$
\item Největší otevřenou množinu $G\subset X$ takovou, že $G\subset M$, nazýváme {\bf vnitřkem množiny $M$}. Označujeme $M^o = G$
\end{enumerate}
\end{define}
 
S touto znalostí pak můžeme snadno přeformulovat definici uzavřenosti a otevřenosti množin.
\begin{remark}
Množina $M$ je uzavřená, právě když $M = \overline{M}$ a je otevřená, právě když $M = M^o$. 
\end{remark}
 
\begin{theorem}[o~uzávěru a~vnitřku]
Buď $\left(X,\ \tau \right)$ topologický prostor, $M\subset X$ libovolná. Pak v $X$ existuje uzávěr a vnitřek $M$. 
\befin{proof}
\begin{enumerate}
\item {\it Uzávěr}: Víme, že X je uzavřená množina. Pak uvažujme všechny uzavřené množiny, které obsahují $M$. Jejich průnikem je uzavřená množina, která obsahuje $M$ a~je s~touto vlastností nejmenší možná.
\item {\it Vnitřek}: Víme, že $\emptyset$ je otevřená množina. Uvažujme tentokrát všechny otevřené podmnožiny $M$. Jejich sjednocením je otevřená množina, která je obsažena v $M$ a~je největší možná s~touto vlastností. 
\end{enumerate}
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{define}
Buď $\left(X,\ \tau \right)$ topologický prostor, $x\in X$. Řekneme, že $U \subset X$ je {\bf okolím} bodu $x$, právě když $x \in U^o$. $U$ je {\bf otevřené okolí}, jestliže $x \in U \in \tau$.
\end{define}
 
Uveďme nyní některé příklady topologií na neprázdné množině $X$. Jako nejjednodušší se jeví zvolit do systému oněch množin jen prázdnou množinu a množinu $X$, tedy $\tau_1 = \{ \emptyset, \ X \}$. Tuhle topologii nazýváme {\it nejslabší (nejhrubší) topologií na X}. Další možností je zvolit za topologii potenční množinu, tj. $\tau_2 = \Pc(X)$. Tuhle topologii označujeme jako {\it diskrétní}.
 
\begin{theorem}[o~doplňku uzávěru a~vnitřku]
Buď $\left(X,\ \tau \right)$ topologický prostor, $M \subset X$. Pak platí:
\begin{enumerate}
\item $X \backslash M^o = \overline{X \backslash M}$;
\item $X \backslash \overline{M} = \left(X \backslash M \right)^o$.
\end{enumerate}
\begin{proof}
cvičení
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{define}
Mějme $\left(X,\ \tau \right)$ topologický prostor. Řekneme, že systém množin $\G \subset \tau$ je {\bf bází topologie $\tau$}, jestliže 
$$ \left(\forall U\in\tau\right) \left(\exists\G' \subset\G \right) (U = \bigcup _{G\in\G'} G).$$
\end{define}
 
Následující věta nám ukáže, co musí splňovat systém množin, aby jej bylo možné považovat za bázi topologie.
 
\begin{theorem}
Buďte $X$ množina, $\G \subset \Pc(X) \backslash \{\emptyset \}$. Pak $\G$ je bází topologie $\tau$, právě když 
\begin{enumerate}
\item $\displaystyle \bigcup _{G\in\G} G = X$;
\item $(\forall G_1,G_2 \in \G) (\forall x \in G_1 \cap G_2) (\exists G_3 \in \G) (x \in G_3 \subset G_1 \cap G_2)$. 
\end{enumerate}
V kladném případě je topologie $\tau = \tau(\G)$ určena jednoznačně a nazývá se {\bf topologie generovaná systémem $\G$}. 
\begin{proof}
{\it Jednoznačnost}: $U \in \tau(\G) \Letfrightarrow (\exists \G' \subset \G) (U = \displaystyle \bigcup_{G \in \G'}G)$
Tímto jsme ukázali, že každý prvek z~topologie generované systémem je jednoznačně vyjádřitelný pomocí báze. 
 
{\it Nutná podmínka $(\Rightarrow)$ }: Nyní předpokládáme, že $\G$ je bází nějaké topologie. Pak z toho plyne, 
že sjednocením všech těchto prvků musí být největší otevřená množina v $X$, což je $X$ samotná. Víme dále, že průnikem 
otevřených množin je otevřená množina, tj. pokud vezmu libovolný bod z~průniku, leží v~průniku i~nějaké jeho otevřené 
okolí, což je otevřená množina a~pro tu musí existovat nějaké sjednocení množin z~$\G$ pokrývající tento průnik. Tím 
je dokázána druhá část tvrzení.
 
{\it Postačující podmínky $(\Leftarrow)$}: Předpokládáme nyní platnost podmínek~1~a~2 a~topologii zavedeme tak, jak byla definovaná v~části o~jednoznačnosti. 
Pak nám stačí ověřit, jestli tyhle podmínky stačí k~tomu, aby byly splněny tři axiomy topologie. První z~nich je jasný. 
Nyní ukážeme, že libovolné sjednocení (přes libovolnou indexovou množinu $A$) lze zapsat jako jediné sjednocení, čímž ukážeme, 
že je sjednocení otevřené a~tedy leží v~topologii:
$$ \displaystyle \bigcup_{\alpha \in A} \left( \displaystyle \bigcup_{G\in \G_{\alpha}} G \right) = \dispalystyle \bigcup_{G \in \bigcup_{\alpha \in A} \G_{\alpha}} G. $$
Poslední axiom, tj. požadavek na otevřenost libovolného konečného průniku, stačí ukázat pro 2~prvky topologie (dle poznámky pod definicí topologie to stačí):
$$\left( \displaystyle \bigcup_{G\in \G'} G \right) \cap \left( \displaystyle \bigcup_{G\in \G'{}'}\right) = \displaystyle \bigcup_{G' \in \G', \ G'{}' \in \G'{}'} G' \cap G'{}'$$
Tímto je tvrzení dokázáno, protože dle 2. předpokladu je $G' \cap G'{}' \in \tau (\G)$ a~dle předešlého je tedy průnik těchto množin prvkem $\tau (\G)$ a~tedy je dokázáno, že 
$\tau (\G)$ je topologií na množině X. 
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{theorem}[o~bázi topologie]
Buďte $\left(X,\ \tau \right)$ topologický prostor, $\G \subset \tau$. Pak $\G$ je bází topologie $\tau$, právě když 
$$ \left( \forall U\in \tau \right) \left( \forall x \in U \right)  \left( \exists G \in \G \right) \left( x \in G \subset U \right) . $$
 
\begin{remark}
Tahle věta a podmínka v~ní vyjadřuje jen ten fakt, že libovolnou otevřenou množinu~$U$ lze zapsat jako sjednocení podsystémů množin $G \in \G $. 
\end{remark}
\begin{proof}
Zřejmý, s využitím předešlé věty a poznámky výše. 
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{remark}
Buď $x\in X$, $\B \subset \tau$, pak $\B$ je {\it bází okolí} (též {\it lokální báze}) v~bodě $x$, právě když 
$\left( \forall U_x \right)   \left( \exists B \in \B \right) \left( x \in B \subset U \right)$. 
\end{remark}
 
\begin{define}
Topologický prostor $\left(X,\ \tau \right)$ splňuje {\bf II. axiom spočetnosti}, jestliže má $\tau$ spočetnou bázi. 
Řekneme, že je {\bf separabilní}, jestliže $\exists S \subset X$, taková, že $S$ je spočetná a $\overline{S} = X$, tj. $S$ je hustá v $X$. 
\end{define}
 
\noindent Pro účely následující věty bude vhodné připomenout jednu alternativní definici husté množiny. O~tom, že je korektní, se přesvědčíme v následujícím lemmatu:
 
\begin{lemma}
$$ \overline{S} = X \Leftrightarrow \left( \forall G \in \tau \backslash \{ \emptyset \} \right) \left( S \cap G \neq \emptyset \right) $$
\begin{proof}
\begin{enumerate}
\item[$\Leftarrow )$] Nechť platí pravá strana. Kdyby pak $X \backslash \overline{S} \neq \emptyset$, tak by odtud plynulo, že 
$G = X \backslash \overline{S} $ je otevřená množina a zároveň $S \cap G = \emptyset$, což je spor. 
\item[$\Rightarrow )$] Nechť $X = \overline{S}$, $\emptyset \neq G \in \tau$. Pak $X \backslash G \neq X$ je uzavřená množina, která nemůže obsahovat S. 
Kdyby jej obsahovala, tak $S \subset G \Rightarrow \overline{S} \subset X \backslash G \neq X$, což je spor s předpokladem. Proto tedy $S \cap G \neq \emptyset$. 
\end{enumerate}
\end{proof}
\end{lemma}
 
\noindent Cítíme, že vlastnost II. axiomu spočetnosti je silnější než vlastnost separability. Následující věta tento vztah dokazuje. 
 
\begin{theorem}[o~separabiltě]
Jestliže topologický prostor $\left(X,\ \tau \right)$ splňuje II. axiom spočetnosti, pak je separabilní. 
\begin{proof}
Ze druhého axiomu spočetnosti plyne existence spočetné báze $\G = \{ G_k \vert k\in \mathbb{N}$, přičemž $\forall k$ $G_k \neq \emptyset$.
Zvolme $\forall k$  $s_k \in G_k$. Položme $S = \{ s_k \vert k \in \mathbb{N}$. Nyní už víme, že S je díky konstrukci hustá v X, protože má neprázdný průnik 
s~každou neprázdnou otevřenou množinou, tj. $\forall B \in \tau \backslash \{ \emptyset \}$ a~$B \cap S \neq \emptyset$.
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{define}
Buďte  $\left(X,\ \tau \right)$ topologický prostor, $S\subset X$, $x\in X$. Řekneme, že $x$ je {\bf hromadným bodem S}, právě když pro každé okolí $U$ bodu $x$
průnik $S \cap U$ obsahuje bod různý od $x$.
\end{define}
 
\begin{define}
Nechť $\left(X,\ \tau \right)$ je topologický prostor, $M\subset X$. Pak $\tau_M :=\{ G \cap M \vert G\in \tau$ je topologie na M. Říkáme, že $\left(M,\ \tau_m \right)$
je {\bf toplogický podprostor} a $\left(X,\ \tau \right)$. 
\end{define}
 
\begin{remark}
To, že $\tau_M$ je skutečně topologií, je jasné, ale je nutné to ověřit.
\end{remark}
 
\begin{remark}
Uvažujme nyní $A \subset M \subset X$. Pak je důležité rozlišovat, vzhledem ke které z topologií 
provádíme topologické operace a zkoumáme topologické vlastnosti, neboť ty nejsou vždy shodné. 
\end{remark}
Abychom tuhle vlastnost ilustrovali, uvažujme $X=\left[0,1\right]$ s~běžnou topologií, $M=\left(0,1\right)$. Zkoumejme nyní uzávěr množiny $A=M$ vzhledem k různým topologiím. 
$\overline{A} = \left[0,1\right] $ v $X$, ale $\overline{A} = \left(0,1\right)$ v $M$. 
 
\section{Spojitost}
\begin{define}
Buďte $\left(X_1,\ \tau_1 \right)$, $\left(X_2,\ \tau_2 \right)$ topologické prostory a~$f:X_1\longrightarrow X_2$. Řekneme, že $f$ je {\bf spojité zobrazení $X_1$ do $X_2$}, právě když 
$\left( \forall G \in \tau_2 \right) \left( f^{-1}(G) \in \tau_1 \right). \\
Je-li $x\in X_1$, řekneme, že zobrazení $f$ je {\bf spojité v bodě $x$}, právě když pro $y= f(x)$ platí:
$$ \left( \forall V \in \tau_2 ,\ y \in V \right) \left( \exists U \in \tau_1 , \ x\in U \right) \left( f(U) \subset V \right). $$
\end{define}
 
\begin{remark}
Definice je ekvivalentní s~touto: $ \left( \forall V \in \tau_2 ,\ y \in V \right) \left( \exists U \in \tau_1 , \ x\in U \right) \left( U \subset f^{-1}(V) \right) $
\end{remark}
 
\begin{theorem}
Buďte $\left(X_1,\ \tau_1 \right)$, $\left(X_2,\ \tau_2 \right)$ topologické prostory. Pak $f:X_1\longrightarrow X_2$ je spojité, právě když $f$ je spojité v každém bodě $x\in X_1$. 
\begin{proof}
cvičení
\end{proof}
\end{theorem}