01NUM1:Kapitola2: Porovnání verzí
Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
(Věta 23) |
(Věta 24) |
||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
\setcounter{define}{21} | \setcounter{define}{21} | ||
\begin{theorem} | \begin{theorem} | ||
+ | \label{SoucinTrojuhelniku} | ||
Nechť jsou \( \matice A \) a \( \matice B \in \mathbbm C^{n, n} \) dolní (resp. horní) trojúhelníkové matice. Pak matice \( \matice C = \matice A \matice B \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí: | Nechť jsou \( \matice A \) a \( \matice B \in \mathbbm C^{n, n} \) dolní (resp. horní) trojúhelníkové matice. Pak matice \( \matice C = \matice A \matice B \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí: | ||
\[ \forall i \in \hat n, \matice C_{ii} = \matice A_{ii} \matice B_{ii} \] | \[ \forall i \in \hat n, \matice C_{ii} = \matice A_{ii} \matice B_{ii} \] | ||
Řádka 14: | Řádka 15: | ||
\begin{theorem} | \begin{theorem} | ||
+ | \label{InverzeTrojuhelniku} | ||
Nechť je \( \matice A \in \mathbbm C^{n, n} \) regulární dolní (resp. horní) trojúhelníková matice. Pak matice \( \matice A^{-1} \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí: | Nechť je \( \matice A \in \mathbbm C^{n, n} \) regulární dolní (resp. horní) trojúhelníková matice. Pak matice \( \matice A^{-1} \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí: | ||
\[ \forall i \in \hat n, (\matice A^{-1})_{ii} = \frac{1}{\matice A_{ii} } \] | \[ \forall i \in \hat n, (\matice A^{-1})_{ii} = \frac{1}{\matice A_{ii} } \] | ||
\begin{proof} | \begin{proof} | ||
+ | TODO | ||
\end{proof} | \end{proof} | ||
\end{theorem} | \end{theorem} | ||
+ | |||
+ | \begin{theorem} | ||
+ | \label{LDR} | ||
+ | Každou regulární matici \( \matice A \in \mathbbm C^{n, n} \) lze jednoznačně vyjádřit ve tvaru součinu: | ||
+ | \[ \matice A = \matice L \matice D \matice R \] | ||
+ | kde: | ||
+ | \begin{itemize} | ||
+ | \item \( \matice L \) je dolní trojúhelníková matice s jedničkami na diagonále | ||
+ | \item \( \matice D \) je diagonální matice | ||
+ | \item \( \matice R \) je horní trojúhelníková matice s jedničkami na diagonále | ||
+ | \end{itemize} | ||
+ | \begin{proof} | ||
+ | TODO | ||
+ | \end{proof} | ||
+ | |||
+ | \end{theorem} | ||
+ | \begin{remark} | ||
+ | Čísla na diagonále matice \( \matice D \) z \ref{LDR} \textbf{nejsou} vlastními čísly matice \( \matice A \) | ||
+ | \end{remark} |
Verze z 12. 11. 2015, 23:28
[ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol. | |
PDF Této kapitoly | [ znovu generovat, | výstup z překladu ] | Přeložení pouze této kaptioly. |
ZIP | Kompletní zdrojový kód včetně obrázků. |
Součásti dokumentu 01NUM1
součást | akce | popis | poslední editace | soubor | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní dokument | editovat | Hlavní stránka dokumentu 01NUM1 | Dedicma2 | 3. 6. 2024 | 19:49 | ||
Řídící stránka | editovat | Definiční stránka dokumentu a vložených obrázků | Dedicma2 | 3. 6. 2024 | 19:48 | ||
Header | editovat | Hlavičkový soubor | Dedicma2 | 17. 1. 2016 | 16:20 | header.tex | |
Kapitola0 | editovat | Značení | Dedicma2 | 23. 5. 2017 | 21:32 | znaceni.tex | |
Kapitola2 | editovat | Opakování a doplnění znalostí z lineární algebry | Dedicma2 | 3. 6. 2024 | 15:41 | prezentace2.tex | |
Kapitola3 | editovat | Úvod do numerické matematiky | Dedicma2 | 3. 6. 2024 | 15:51 | prezentace3.tex | |
Kapitola4 | editovat | Přímé metody pro lineární soustavy | Dedicma2 | 3. 6. 2024 | 16:47 | prezentace4.tex | |
Kapitola5 | editovat | Iterativní metody | Dedicma2 | 3. 6. 2024 | 16:59 | prezentace5.tex | |
Kapitola6 | editovat | Vlastní čísla a vektory matic | Dedicma2 | 3. 6. 2024 | 17:07 | prezentace6.tex | |
Kapitola7 | editovat | Nelineární rovnice | Kubuondr | 31. 1. 2017 | 14:27 | prezentace7.tex | |
Kapitola8 | editovat | Interpolace | Kubuondr | 31. 1. 2017 | 15:43 | prezentace8.tex | |
Kapitola9 | editovat | Derivace a integrace | Kubuondr | 31. 1. 2017 | 17:33 | prezentace9.tex |
Zdrojový kód
%\wikiskriptum{01NUM1} \section{Opakování a doplnění znalostí z lineární algebry} \setcounter{define}{21} \begin{theorem} \label{SoucinTrojuhelniku} Nechť jsou \( \matice A \) a \( \matice B \in \mathbbm C^{n, n} \) dolní (resp. horní) trojúhelníkové matice. Pak matice \( \matice C = \matice A \matice B \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí: \[ \forall i \in \hat n, \matice C_{ii} = \matice A_{ii} \matice B_{ii} \] \begin{proof} Protože jsou matice \( \matice A \) a \( \matice B \) dolní trojúhelníkové, platí \( \matice A_{ik} = 0 \; \; \forall i < k$ a $\matice B_{kj} = 0 \; \; \forall k < j \). Tudíž: \[ \matice C_{ij} = \sum_{k = 1}^n \matice A_{ik} \matice B_{kj} = \sum_{k = 1}^i \matice A_{ik} \matice B_{kj} = \sum_{k = j}^i \matice A_{ik} \matice B_{kj} \] což je rovno 0 pro \( i < j \) a \( \matice A_{ii} \matice B_{ii}$ pro $i = j \). Důkaz pro horní trojúhelníkové matice je obdobný. \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem} \label{InverzeTrojuhelniku} Nechť je \( \matice A \in \mathbbm C^{n, n} \) regulární dolní (resp. horní) trojúhelníková matice. Pak matice \( \matice A^{-1} \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí: \[ \forall i \in \hat n, (\matice A^{-1})_{ii} = \frac{1}{\matice A_{ii} } \] \begin{proof} TODO \end{proof} \end{theorem} \begin{theorem} \label{LDR} Každou regulární matici \( \matice A \in \mathbbm C^{n, n} \) lze jednoznačně vyjádřit ve tvaru součinu: \[ \matice A = \matice L \matice D \matice R \] kde: \begin{itemize} \item \( \matice L \) je dolní trojúhelníková matice s jedničkami na diagonále \item \( \matice D \) je diagonální matice \item \( \matice R \) je horní trojúhelníková matice s jedničkami na diagonále \end{itemize} \begin{proof} TODO \end{proof} \end{theorem} \begin{remark} Čísla na diagonále matice \( \matice D \) z \ref{LDR} \textbf{nejsou} vlastními čísly matice \( \matice A \) \end{remark}