Verze z 14. 11. 2015, 10:11

Zdrojový kód

%\wikiskriptum{01NUM1}
\section{Opakování a doplnění znalostí z lineární algebry}
 
\setcounter{define}{21}
\begin{theorem}
\label{SoucinTrojuhelniku}
Nechť jsou \( \matice A \) a \( \matice B \in \mathbbm C^{n, n} \) dolní (resp. horní) trojúhelníkové matice. Pak matice \( \matice C = \matice {AB} \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí:
\[ \forall i \in \hat n, \matice C_{ii} = \matice A_{ii} \matice B_{ii} \]
\begin{proof}
Protože jsou matice \( \matice A \) a \( \matice B \) dolní trojúhelníkové, platí \( \matice A_{ik} = 0,\; \forall i < k$ a $\matice B_{kj} = 0, \; \forall k < j \). 
Tudíž:
\[ \matice C_{ij} = \sum_{k = 1}^n \matice A_{ik} \matice B_{kj} = \sum_{k = 1}^i \matice A_{ik} \matice B_{kj} = \sum_{k = j}^i \matice A_{ik} \matice B_{kj} \]
což je rovno 0 pro \( i < j \) a \( \matice A_{ii} \matice B_{ii}$ pro $i = j \). Důkaz pro horní trojúhelníkové matice je obdobný.
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{theorem}
\label{InverzeTrojuhelniku}
Nechť je \( \matice A \in \mathbbm C^{n, n} \) regulární dolní (resp. horní) trojúhelníková matice. Pak matice \( \matice A^{-1} \) je dolní (resp. horní) trojúhelníková. Dále pak platí:
\[ \forall i \in \hat n, \; (\matice A^{-1})_{ii} = (\matice A_{ii})^{-1} = \frac{1}{\matice A_{ii} } \]
\begin{proof}
 \uv{ indukcí po řádcích matice \(\matice A^{-1}\) } 
\\ Buď \( \matice A \) dolní trojúhelníková matice.
 \begin{itemize}
 \item \(i < j\) \\ 
 první řádek:\\ \[ 
 \matice C_{1j}=\sum_{k=1}^n \matice A_{1k}\matice B_{kj} \hspace{1cm} j \in \hat n \\ \]
 \[ \matice A_{1k}\matice B_{kj} = 0 \Rightarrow \matice B_{1j}=0 \] protože regulární dolní trojúhelníková matice musí mít diagonální prvky nenulové \\ \\druhý řádek: \[\matice C_{2j}=\sum_{k=1}^n \matice A_{2k}\matice B_{kj} \hspace{1cm} j \in \hat n \\ \]
 \[ \matice A_{21}\underbrace{\matice B_{1j}}_{=0} + \underbrace{\matice A_{22}}_{\neq 0}\matice B_{2j} + \underbrace{\matice A_{2k}}_{= 0 \text{ pro }  k > 2}\matice B_{kj}= 0 \Rightarrow \matice B_{2j}=0 \]
 a tak dále pro rostoucí i.
 \\ \item i=j
 \[ \matice C_{11}=\matice A_{11}\matice B_{11}=1 \Rightarrow \matice B_{11}=\frac{1}{\matice A_{11}} \]
 \[\matice C_{22}=\matice A_{21}\underbrace{\matice B_{12}}_{=0} + \underbrace{\matice A_{22}}_{\neq 0}\matice B_{22} = 1 \Rightarrow \matice B_{22}=\frac{1}{\matice A_{22}}\]
 a stejně pro dále rostoucí jj.
 \\Zjistili jsme tedy, že všechny prvky matice \(\matice A^{-1}\) nad diagonálou budou rovny nule \(\Rightarrow\) matice \(\matice A^{-1}\) je dolní trojúhelníková. Hodnoty prvků na diagonále je rovny převráceným hodnotám prvků na diagonále matice \( \matice A \).
 \\ kom: ted uz jsem si na 90 procent jista, ze to tak fakt bude, ale stejne, zkontrolujte to. (hanele)
 \end{itemize}
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{theorem}
\label{LDR}
Každou regulární matici \( \matice A \in \mathbbm C^{n, n} \) lze jednoznačně vyjádřit ve tvaru součinu:
\[ \matice A = \matice {LDR} \]
kde:
\begin{itemize}
 \item \( \matice L \) je dolní trojúhelníková matice s jedničkami na diagonále
 \item \( \matice D \) je diagonální matice
 \item \( \matice R \) je horní trojúhelníková matice s jedničkami na diagonále
\end{itemize}
\begin{proof}
~ \\
\begin{enumerate}[(1)]
\item existence
 
indukcí podle \( n \)
\begin{itemize}
 \item \( n=1 \)
  \\ \( \matice A \in \mathbbm C^{1, 1} \Rightarrow \matice A = ( \matice A_{11} ) = \matice I (\matice A_{11} ) \matice I \)
  kde \( \matice L = \matice I \) a \( \matice R = \matice I \)
 \item \( n \rightarrow n + 1 \)
  \\ \( \matice A \in \mathbbm C^{n+1, n+1} \matice A = 
  \begin{pmatrix}
   \matice A' & \vec v \\
   \vec u^T & \alpha \\
  \end{pmatrix}
  \Rightarrow \matice A' \in \mathbbm C^{n, n} \Rightarrow \matice A' = \matice {L' D' R'}
  \\ \matice A = \matice {LDR} \) a hledám \( \vec l \), \( \vec r \) a \( d_{n+1} \) tak, aby platil rozklad:
  \[ \begin{pmatrix}
   \matice L' & \vec 0 \\
   \vec l^T & 1 \\
  \end{pmatrix}
  \begin{pmatrix}
   \matice D' & \vec 0 \\
   \vec 0^T & d_{n+1} \\
  \end{pmatrix}
  \begin{pmatrix}
   \matice R' & \vec r \\
   \vec 0^T & 1 \\
  \end{pmatrix} =
  \begin{pmatrix}
   \matice {L' D'} & \vec 0 \\
   \vec l^T \matice D' & d_{n+1} \\
  \end{pmatrix}
  \begin{pmatrix}
   \matice R' & \vec r \\
   \vec 0^T & 1 \\
  \end{pmatrix} =\]
  \[=
  \begin{pmatrix}
   \matice {L' D' R'} & \matice {L' D'} \vec r \\
   \vec l^T \matice {D' R'} & \vec r \vec l^T \matice D' + d_{n+1} \\
  \end{pmatrix} =
  \begin{pmatrix}
   \matice A' & \vec v \\
   \vec u^T & \alpha \\
  \end{pmatrix}\]\(
  \\ \matice {L' D'} \vec r = \vec v \Rightarrow \vec r = (\matice {L' D'})^{-1} \vec v
  \\ \vec l^T \matice {D' R'} = \vec u^T \Rightarrow \vec u = (\matice {D' R'})^T = \vec l \Rightarrow \vec l = ((\matice {D' R'})^T)^{-1} \vec u
  \\ d_{n+1} = \alpha - \vec r \vec l^T \matice D'
\)
\end{itemize}
\item jednoznačnost
 \\ \( \matice A =\matice L_1 \matice D_1 \matice R_1 = \matice L_2 \matice D_2 \matice R_2
 \\ \matice D_1 \matice R_1 = (\matice L_1)^{-1} \matice L_2 \matice D_2 \matice R_2
 \\ \matice D_1 \matice R_1 (\matice R_2)^{-1} = (\matice L_1)^{-1} \matice L_2 \matice D_2 \)
 kde \( \matice D_1 \matice R_1 (\matice R_2)^{-1} \) je horní trojúhelníková matice a \( (\matice L_1)^{-1} \matice L_2 \matice D_2 \) je dolní trojúhelníková matice podle \ref{SoucinTrojuhelniku} a \ref{InverzeTrojuhelniku}.
 \\ \( \Rightarrow (\matice L_1)^{-1} \matice L_2 \) je diagonální a má jedničky na diagonále, tzn. \( (\matice L_1)^{-1} \matice L_2 = \matice I
 \\ \Rightarrow (\matice L_1)^{-1} \matice L_2 = \matice I \Rightarrow \matice L_1 = \matice L_2
 \\ \matice R_1 (\matice R_2)^{-1} = \matice I \Rightarrow \matice R_1 = \matice R_2
 \\ \matice D_1 = \matice D_2 \)
\end{enumerate}
\end{proof}
\end{theorem}
 
\begin{remark}
Čísla na diagonále matice \( \matice D \) z \ref{LDR} \textbf{nejsou} vlastními čísly matice \( \matice A \)
\end{remark}
 
\setcounter{define}{33}
\begin{theorem}
\label{HouseholderHermUnit}
Householderova reflekční matice je hermitovská a unitární.
\begin{proof}
\begin{enumerate}[(1)]
 \item Hermitovskost (\( \matice H^*( \vec w ) = \matice H( \vec w ) \))
  \[ \matice H^*( \vec w ) = ( \matice I - 2 \vec w \vec w^*) = \matice I^* - 2 ( \vec w \vec w^* )^* = \matice I - 2 \vec w \vec w^* = \matice H ( \vec w ) \]
 \item Unitarita (\( \matice H^*( \vec w ) = \matice H^{-1}( \vec w ) \))
  Díky hermitovskosti matice a vztahu \( \vec w^* \vec w = \braket{\vec w | \vec w } = {\lVert \vec w \rVert}^2 = 1 \)
  \[ \matice H( \vec w ) \matice H^*( \vec w ) = \matice H( \vec w ) \matice H( \vec w ) = \matice I - 4 \vec w \vec w^* + 4 \vec w \vec w^* \vec w \vec w^* = \matice I \]
\end{enumerate}
\end{proof}
\end{theorem}