Matematika2:Kapitola4

Z WikiSkripta FJFI ČVUT v Praze
Přejít na: navigace, hledání
PDF [ znovu generovat, výstup z překladu ] Kompletní WikiSkriptum včetně všech podkapitol.
PDF Této kapitoly [ znovu generovat, výstup z překladu ] Přeložení pouze této kaptioly.
ZIPKompletní zdrojový kód včetně obrázků.

Součásti dokumentu Matematika2

součástakcepopisposlední editacesoubor
Hlavní dokument editovatHlavní stránka dokumentu Matematika2Fucikrad 14. 9. 201117:01
Řídící stránka editovatDefiniční stránka dokumentu a vložených obrázkůAdmin 7. 9. 201520:27
Header editovatHlavičkový souborFucikrad 14. 9. 201116:56 header.tex
Kapitola1 editovatTechniky integraceFucikrad 18. 9. 201110:50 kapitola1.tex
Kapitola2 editovatZobecněný Riemannův integrálFucikrad 20. 6. 201912:18 kapitola2.tex
Kapitola3 editovatKuželosečkyAdmin 26. 2. 201411:52 kapitola3.tex
Kapitola4 editovatPolární souřadniceFucikrad 13. 6. 201910:59 kapitola4.tex
Kapitola5 editovatKřivky dané parametrickyFucikrad 19. 3. 202008:35 kapitola5.tex
Kapitola6 editovatSupremum a infimumFucikrad 13. 3. 201215:41 kapitola6.tex
Kapitola7 editovatPosloupnosti reálných číselFucikrad 20. 6. 201912:18 kapitola7.tex
Kapitola8 editovatŘadyFucikrad 30. 3. 202018:33 kapitola8.tex
Kapitola9 editovatTaylorův polynom a Taylorova řadaFucikrad 4. 5. 201513:46 kapitola9.tex
Kapitola10 editovatMocninné řadyFucikrad 13. 5. 201911:15 kapitola10.tex

Vložené soubory

soubornázev souboru pro LaTeX
Image:kuzelky.pdf kuzelky.pdf
Image:A.png A.png
Image:B.png B.png
Image:C.png C.png
Image:D.png D.png
Image:E1.png E1.png
Image:E2.png E2.png
Image:E3.png E3.png
Image:E4.png E4.png
Image:F1.png F1.png
Image:F2.png F2.png
Image:F3.png F3.png
Image:F4.png F4.png
Image:J.png J.png
Image:K.png K.png
Image:L.png L.png

Zdrojový kód

%\wikiskriptum{Matematika2}
\section[Polární souřadnice]{\fbox{Polární souřadnice}}
\subsection{Definice}
	\begin{remark}
	Kartézské souřadnice bodu značíme v této kapitole indexem $k$, např.  $A=[x,y]_k$;
	nově definované polární souřadnice pak indexem $p$, např. $A=[r,\varphi]_p$.
	\end{remark}
 
	\begin{define}[Polární souřadnice]
	Bod $[r, \varphi]_p$ v polárních souřadnicích leží ve vzdálenosti $|r|$ od pólu $[0, 0]_k$ na polopřímce svírající s polární osou úhel $\varphi$, pokud $r>0$; úhel $\varphi+\pi$, pokud $r<0$ nebo libovolný úhel, pokud $r=0$.
	\end{define}
	\begin{remark}
	Základní vlastnosti polárních souřadnic:
	\begin{enumerate}
	\item Nejednoznačnost $[r, \varphi]_p = [r, \varphi+ 2k\pi]_p$ pro $\forall k\in\Z$.
	\item Počátek (=pól) $[0,0]_k = [0, \varphi]_p$ pro $\forall \varphi\in\R$.
	\item $[r, \varphi+\pi]_p = [-r, \varphi]_p$.
	\end{enumerate}
	\end{remark}
 
 
	\begin{theorem}[Vztah polárních a kartézských souřadnic]\label{thm:pk}
	Bod $[r, \varphi]_p$ v polárních souřadnicích je bod $[x, y]_k$ v kartézských souřadnicích, když platí
	\begin{align*}
	x &= r\cos\varphi, \\
	y &= r\sin\varphi.
	\end{align*}
	\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item $r=0$: $[0,0]_k=[0,\varphi]_p$ pro $\forall \varphi\in\R$ a proto obě rovnosti platí.
	\item $r>0$: $x=r\cos\varphi$, $y=r\sin\varphi$ udávají polohu bodu na kružnici, tj. $x^2+y^2 = r^2$.
	\item $r<0$: $[r,\varphi]_p = [-r,\varphi+\pi]_p$, přičemž $-r>0$ můžeme pro tuto volbu použít předchozí, již dokázaný, bod:
	\begin{align*}
		x &= -r\cos(\varphi+\pi) = -r(\cos\varphi\cos\pi-\sin\varphi\sin\pi) = r\cos\varphi, \\
		y &= -r\sin(\varphi+\pi) = -r(\sin\varphi\cos\pi+\sin\varphi\cos\pi) = r\sin\varphi.
	\end{align*}
	\end{enumerate}
	\end{proof}
	\end{theorem}
 
	\begin{corollary}[Inverzní vztah polárních a kartézských souřadnic]\oprava
	\begin{itemize}
	\item Pro $x\neq 0$ platí $\varphi = \arctg{\frac{y}{x}}$ a $r^2 = x^2+y^2$.
	\item Pro $y\neq0$ platí $\varphi = \arcctg\frac{x}{y}$ a $r^2 = x^2+y^2$.
	\item Pro $x=0$ a $y=0$ je $\varphi \in \R$ a $r=0$.
	\end{itemize}
	\end{corollary}
 
 
 
\subsection{Symetrie v polárních souřadnicích}
	\begin{define}[Symetrie v polárních souřadnicích]
	Řekneme, že křivka $\mathcal{L}$ je symetrická podle
	\begin{itemize}
	\item osy $x$, platí-li $[r,-\varphi]_p\in \mathcal{L}$ $\ekv$ $[r,\varphi+2k\pi]_p \in \mathcal{L}$ pro $\forall\varphi$ a $\forall k\in\Z$;
	\item osy $y$, platí-li $[r,\pi-\varphi]_p\in \mathcal{L}$ $\ekv$ $[r,\varphi+2k\pi]_p \in \mathcal{L}$ pro $\forall\varphi$ a $\forall k\in\Z$;
	\item pólu $O$ (počátku), platí-li  $[-r,\varphi]_p\in \mathcal{L}$ $\ekv$ $[r,\varphi+2k\pi]_p \in \mathcal{L}$ pro $\forall\varphi$ a $\forall k\in\Z$.
	\end{itemize}
	\end{define}
 
 
 
\subsection{Příklady křivek v polárních souřadnicích}
 
 
	\begin{center}
	\begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}}
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{A}}
		Archimedova spirála $\{ [r, \varphi]_p : r=\varphi, \varphi \geq 0 \}$
	&
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{B}}
		$\{ [r, \varphi]_p : r=1-2\cos\varphi \}$
	\end{tabular}
 
 
	\begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}}
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E1}}
		Kardioida (srdcovka) $r=1+\cos(\varphi)$
	&
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E2}}
		Kardioida (srdcovka) $r=1+\sin(\varphi)$
	\end{tabular}
 
	\begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}}
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E3}}
		Kardioida (srdcovka) $r=1-\cos(\varphi)$
	&
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{E4}}
		Kardioida (srdcovka) $r=1-\sin(\varphi)$
	\end{tabular}
 
	\begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}}
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F1}}
		Ulita $r=1+2\sin(\varphi)$
	&
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F2}}
		Ulita $r=1+4\sin(\varphi)$
	\end{tabular}
 
	\begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}}
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F3}}
		Ulita $r=1+8\sin(\varphi)$
	&
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{F4}}
		Ulita $r=1+4\cos(\varphi)$
	\end{tabular}
 
	\begin{tabular}{p{0.48\textwidth}p{0.48\textwidth}}
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{C}}
		$\{ [r, \varphi]_p : r=\cos(2\varphi) \}$
	&
		\centering
		\fbox{\includegraphics[width=0.45\textwidth]{D}}
		$\{ [r_\varphi]_p : r^2=\cos2\varphi \}$
	\end{tabular}
 
	\end{center}
 
 
\subsection{Výpočet plochy v polárních souřadnicích}
 
	\begin{theorem}[Výpočet plochy]
	Mějme spojitou funkci $r=\rho(\varphi)$, která na $[\alpha, \beta]$ nemění znamení.
	Potom plocha ve výseči od $\alpha$ do $\beta$ je $A = \frac12 \int\limits_\alpha^\beta \left( \rho(\varphi) \right)^2 \ud\varphi$.
	\begin{proof}
	Nechť bez újmy na obecnosti (BÚNO) je $r\geq 0$ na $[\alpha, \beta]$. Uvažujme rozdělení 
	$$
		\varsigma = \{ \alpha=\varphi_0 < \varphi_1 < \dots < \varphi_{n-1}<\varphi_n=\beta\}
	$$ intervalu $[\alpha, \beta]$ a označme
	$$
		m_k = \min\limits \{ r(\varphi) : \varphi \in [\varphi_{k-1},\varphi_k] \}, \quad	
		M_k = \max\limits \{ r(\varphi) : \varphi \in [\varphi_{k-1},\varphi_k] \}.
	$$
	Potom obsahy $A_k$ plošky $\{ [r, \varphi]_p : \varphi\in[\varphi_{k-1},\varphi_k] \wedge 0 \leq r \leq r(\varphi) \}$ se dají $\forall k$ odhadnout dolní a horní kruhovou výsečí 
	$$	
		\frac12m_k^2(\varphi_{k}-\varphi_{k-1}) \leq A_k \leq \frac12M_k^2(\varphi_k-\varphi_{k-1}).
	$$
	Tato nerovnost ovšem platí pro všechna rozdělení $\varsigma$, proto celkovou  plochu $A=\sum\limits_k A_k$ lze podle Riemannovy definice určitého integrálu spočítat vzorcem
	$A=\frac12 \int\limits_\alpha^\beta r^2(\varphi)\ud \varphi$.
	\end{proof}
	\end{theorem}
 
 
	\begin{theorem}
	Mějme spojité funkce $\rho_1(\varphi) \geq \rho_2(\varphi)$ pro $\forall\varphi \in [\alpha, \beta]$.
	Potom plocha ve výseči od $\alpha$ do $\beta$ mezi těmito funkcemi je $A = \frac12 \int\limits_\alpha^\beta \left( \rho_1(\varphi) \right)^2 - \left( \rho_2(\varphi) \right)^2 \ud\varphi$.
	\end{theorem}
 
 
\subsection{Vzdálenost v polárních souřadnicích}
 
	\begin{theorem}[Cosinová věta]
	Vzdálenost dvou bodů $P_1 = [r_1, \varphi_1]_p$ a $P_2 = [r_2, \varphi_2]_p$ je:
	$$
		\ud(P_1,P_2)^2 = r_1^2 + r_2^2 - 2r_1r_2\cos(\varphi_2-\varphi_1).
	$$
	\begin{proof}
	Vyjdeme z definice vzdálenosti dvou bodů $P_1=[x_1,y_1]_k$ a $P_2=[x_2,y_2]_k$ v kartézských souřadnicích a přejdeme do souřadnic polárních pomocí Věty~\ref{thm:pk}
	\\
	$\displaystyle \ud(P_1,P_2)^2 =  (x_1-x_2)^2 + (y_1-y_2)^2 = $\\
	$\displaystyle r_1^2\cos^2\varphi_1 - 2r_1r_2\cos\varphi_1\cos\varphi_2 + r_2^2\cos^2\varphi_2 + 
	r_1^2\sin^2\varphi_1 - 2r_1r_2\sin\varphi_1\sin\varphi_2 + r_2^2\sin^2\varphi_2	=$\\
	$\displaystyle r_1^2+r_2^2-2r_1r_2\cos\varphi_1\cos\varphi_2 -2r_1r_2\sin\varphi_1\sin\varphi_2 = 
	r_1^2+r_2^2 -2r_1r_2\cos(\varphi_1-\varphi_2)$
	\end{proof}
	\end{theorem}